Na nejzazší jih
Název třicetitisícového města je odvozen od bohyně Devi Kanya Kumari, jež je uctívána jako všemohoucí Matka Příroda a její zdejší chrám Bhagavathy Amman Temple, přes 3000 let starý, je pro hinduisty jedním z nejposvátnějších míst v Indii.
Poklonit se mocné bohyni jich sem denně přijíždějí stovky a tvoří tak drtivou převahu návštěvnosti města. Zahraniční turisté oproti tomu mají do chrámu jen velmi omezený vstup, a tak tu pro ně není na první pohled žádné tak silné lákadlo. Ale je skutečně potřeba?
Bílá katedrála Matky Vykupitelky na pobřeží města Kanyakumari
Před chrámem Bhagavathy Amman je v podvečer živo.
Okružní plavba historií
Kromě mnoha chrámů, nádherné bílé katedrály, vodopádů a pláží přímo ve městě či jeho okolí je oblíbenou zdejší atrakcí návštěva dvou malých ostrůvků v moři vzdálených zhruba 500 metrů od pevniny. Mezi ostrůvky navzájem i přístavem pendlují pravidelné lodní spoje, okružní plavba stojí v přepočtu asi 12 Kč (34 rupií, cena z 02/2015) a pobyt na ostrovech není nijak časově omezen.
Na lodi jsme se svou bledou pletí největší atrakcí my, mezi 50 vysmátými Indy v dovolenkové náladě. Po přistání na prvním ostrůvku, u památníku Swámí Vivekanandy z roku 1970, na nás však padá klidnější atmosféra rozjímání. Odevzdáváme boty, platíme dalších 7 Kč (20 rupií) a stoupáme na vyvýšené nádvoří.
Inspiraci a motivaci tu díky dlouhým modlitbám a meditaci získal Swámí Vivekananda, hinduistický mnich, filozof a svým způsobem prorok, působící na konci 19. století. Díky němu se dostal hinduismus do širšího povědomí a na úroveň jednoho ze světových náboženství. Při pohledu z teras na širou modř oceánu docela chápeme, že se tu hezky přemýšlí a sami dumáme nad zakřivením zemského povrchu, které je možné díky panoramatickému výhledu pozorovat. To už nás ale vyrušuje z myšlenek další obvyklé „One photo please,“ když se další mladí Indové dožadují společné fotky s bílými turisty.
Památníky Vivekanandy a Thiruvalluvara při pohledu z přístavu
Druha lodní zastávka je potom na podobném ostrůvku, kde byl 1. ledna 2000 otevřen památník tamilského básníka a filozofa Thiruvalluvara, v podobě jeho sochy. Funguje jako rozhledna s úžasným výhledem na Swámího památník i na pobřežní část městečka. Celkově měří 133 stop (40,5 m), na počest jeho nejvýznamnějšího díla, sbírky morálních ponaučení Tirukkural o 133 kapitolách. Některé z jeho rad jsou vytesané na stěnách uvnitř památníku (např. 86. Nenávist: Všechno zlo pochází z nepřátelství, všechno dobré připlouvá s přátelstvím.; 113. Dokonalost lásky: Láska mezi mnou a touto dámou je jako pouto mezi duší a tělem.; 95. Lékařství: Znej své zažívání; s pořádnou chutí k jídlu jez cokoli, co je vhodné a správné).
Lunapark na rozhraní tří moří
Přímo na rušném pobřeží navštěvujeme ještě Gándího památník, kde byla umístěna jedna z uren s jeho popelem před rozptýlením, a pak o hodně skromnější památník obětem tsunami z roku 2004, která kromě pobřeží Thajska, Malajsie a Indonésie zasáhla i vzdálenou Indii.
Chvíli zde tiše postojíme a pak se vydáme za další populární a okouzlující podívanou pro všechny. Pozorovat západ slunce na nejjižnějším konci Indie je jako dojít na opravdový konec světa. Navíc právě v těchto místech se potkávají vody Arabského moře, Indického oceánu a Bengálského zálivu a tak je tento dojem téměř dokonalý.
Sledovat západ slunce na rozhraní tří moří přichází každý večer mnoho návštěvníků města.
Mauzoleum filozofa Vivekanandy, hinduistického učence z počátku 19. století.
Magii a spiritualitu tohoto místa bohužel chtějí každý večer sdílet tisíce návštěvníků. Děti i dospělí se cachtají za šera v příboji a celé nábřeží se mění na velkou indickou tržnici a pouť. Stačí ale poodejít několik bloků, přeskákat kameny nebo-li zkamenělá zrnka rýže určená na svatební hostinu, která tu ve vzteku rozhodila zhrzená Devi Kumari, a vychutnat si ten každodenní zázrak přírody v klidu a nerušeně, se svými vlastními myšlenkami.
Popojedem...
Kanyakumari patří z hlediska cizinců v rámci Indie spíše k těm méně navštěvovaným místům, nezájmem turistů ale rozhodně netrpí. Na rozdíl od nedaleké Šrí Lanky, kam je ale třeba se vypravit letecky, do Kanyakumari vede perfektní cesta po kolejích.
A protože cestování indickými vlaky, zvlášť nejnižší třídou, je nezapomenutelný zážitek, nabízí se odtud lákavá jízda napříč celou Indií do města Dibrugarh ve státě Assam.
Jde o jednu ze čtyř tzv. Vivek Express tras zprovozněných k 150. výročí narození Vivekanandy (2013), nejdelší v Indii a devátou nejdelší trasu světa.
Měří 4 273 km (o trochu méně než například vzdálenost z Lisabonu do Moskvy) a při dobré konstelaci ji vlak urazí za čtyři dny. Při ceně cca 300 - 1400 Kč (podle třídy) nenajdete výhodnější nabídku. Tak co, šli byste do toho?
Bohyně Devi Kanya Kumari- podle legendy zachránila svět před panovačným králem Banou, který si troufl ze Země vyhnat všechny ostatní vládce, dokonce i božstva přírodních živlů. Cítil se silný a neporazitelný díky Brahmově věštbě, označující za příčinu jeho smrti mladou pannu, ze které měl pramalý strach. Bohyně Kumari, uctívána jako Matka Příroda, sama zůstala pannou poté, co byl zrušen její plánovaný sňatek se Šivou. Ač ze své podstaty nestranná a nezaujatá, jako odvržená nevěsta se rozzlobila a milého Banu, když se jí připletl do cesty, nemilosrdně zavraždila. Na její počest zde byl postaven chrám a stal se jedním z nejsvatějších míst v Indii a zároveň jedním z mála, kde je uctívána Bhagavathy, Všemohoucí bohyně ve své dívčí podobě. |
