V rádžasthánské metropoli Džajpur, které se kvůli obvyklé barvě paláců přezdívá růžové město, se návštěvníci rozhodně nenudí. Vedle lososové barvy domů by jejich pozornosti neměl uniknout výstavní sultánský palác, jedna z nejslavnějších staveb celé Indie v podobě tajemného Paláce větrů či nedaleká pevnost Amber, do níž se většina turistů nechává vyvézt na hřbetu slonů.
Trochu ve stínu výše zmíněných atrakcí zůstává malá zahrada umístěná vedle džajpurského paláce, nazvaná Jantar Mantar. Přitom právě tato astronomická observatoř z počátku 18. století patří ke světovým unikátům.
Růžová pro prince
Vlivný mahárádža Džaj Singh II., vládnoucí v letech 1699 až 1743, byl jedním z nejvýznamnějším vládců pouštního státu. Ostatně právě Singh se rozhodl opustit nedobytnou pevnost Amber a v roce 1727 založil Džajpur, nazvaný městem vítězství (dnes má hlavní město Rádžasthánu pět milionů obyvatel).
Už při výstavbě města se projevila Singhova záliba v matematice a astrologii, neboť Džajpur nechal podle počtu planet naší sluneční soustavy (započítával i Slunce) rozdělit na devět částí.
A protože se při výstavbě používal narůžovělý pískovec, dostalo město svou typickou barvu, do níž se znovu obléklo na konci 19. století, kdy byly před návštěvou britského prince Alberta z Walesu všechny domy natřeny na růžovo.
Zeptejte se hvězd!
V zahradní observatoři je postaveno celkem devatenáct obřích, často deset i více metrů vysokých instrumentů, které pocházejí z počátku 18. století a představují nejlépe zachovanou astrologickou observatoř v Indii.
Její význam však nebyl pouze čistě vědecký, ale sloužil také k předvídání budoucnosti, které mělo v Indii vždy velký význam. Dokonce i dnes si mnoho Indů nechává před uzavřením významného obchodu či před jiným důležitým životním rozhodnutím „věštit“ budoucnost z hvězd. A téměř na každém rohu natrefíte na sídlo hvězdopravce, který vám za pár rupií řekne, co vás v životě čeká a nemine.
Rozsáhlý astrologický park vybudoval na počátku osmnáctého století mahárádža Džaj Singh II.
Astrologický park v Džajpuru je na seznamu památek UNESCO.
„Hlavním impulsem ke vzniku observatoře byla bouřlivá diskuse na dvoře mughalského císaře o tom, kdy by měl císař podle hvězd vyrazit na dlouhou cestu do zahraničí. Mahárádža proto okamžitě najal několik astrologů a nechal jim postavit pět dokonalých observatoří – nejen v Dillí, ale také ve svém sídelním městě Džajpuru. A právě ta jako jediná a plně funkční přežila až do dnešních dní,“ vysvětluje náš průvodce a shodou okolností i jmenovec mahárádži Rajesh Singh.
Šest centimetrů za minutu
Astrologové díky přístrojům uměli určit přesný čas, předpovědět zatmění Slunce či Měsíce, sledovat pohyb hlavních hvězd, obíhání planet kolem Slunce či vydávali laikovi nesrozumitelné tabulky efemerid (udávající polohu planet, měsíců a Slunce).
„Důležité ovšem nebylo jen předvídání budoucnosti, ale i spousta praktických výpočtů, třeba předpověď příchodu monzunů. A samozřejmě také přesné měření času, neboť v Jantar Mantar fungují jedny z největších slunečních hodin na světě. Dvacet sedm metrů vysoké zařízení je díky své velikosti mimořádně přesné, jeho stín postupuje rychlostí jeden milimetr za sekundu a tedy šest centimetrů za minutu,“ popisuje unikátní nástroj Rajesh Singh.
Také samotný mahárádža Singh si nechával sestavovat horoskop a závislosti na hvězdách se nezbavili ani jeho potomci. Ale nebyly to jen hvězdy, čím se museli řídit.
Nejvyšší astrologická stavba v areálu měří 27 metrů.
Tak třeba jeden ze Singhových nástupců si nechal zhotovit dvě obrovské stříbrné nádoby s kapacitou několika tisíc litrů, v nichž si vozil při cestách mimo Indii vodu z řeky Gangy na pití a mytí, neboť jako důsledný hinduista prý nesměl používat jinou vodu.
Možná je to jen báchorka pro turisty, nicméně oba barely z konce 19. století jsou vystavené na nádvoří paláce a také zařazené do Guinnessovy knihy rekordů jako největší stříbrné nádoby světa.
Cizinci platí pětkrát víc
Džajpur je jedním z nejzajímavějších a nejatraktivnějších indických měst, byť zvláště v létě je jeho návštěva poněkud nesnesitelná, a to kvůli vysokým teplotám, které se v červnu během dne šplhají až k padesáti stupňům, zatímco v noci neklesají pod třicet.
A ještě jedna poznámka. Jako v celé Indii i zde platí dvojí ceny, jiné pro zahraniční a pro domácí turisty. Zatímco cizinec za návštěvu Astrologického parku zaplatí 200 rupií (zhruba 80 korun), místní stojí návštěva pětinu, tedy pouhých 40 rupií.
Jen pro srovnání, oblíbená zeleninová samosa prodávaná na ulici stojí kolem šest až osm rupií, zatímco nejlevnější burger v McDonald’s vychází na 29 rupií (tedy něco přes deset korun).
