Jih Černé Hory: nejdelší pláž i nejstarší olivovník Evropy

aktualizováno 
Nejdelší písečná pláž Černé Hory, jedno z nejstarobylejších měst na březích Jadranu a nejstarší olivovník Evropy. To je jižní výspa Černé Hory, země, která stále čeká na objevení českými turisty.

Černá Hora, Ulcinj. Pohled ze Starého města k Malé pláži | foto: Jan HloušekiDNES.cz

K olivovníku po leštěné dlažbě

Řekne-li se Středomoří – objeví se v mysli provoněné piniové lesy, koncerty cikád, modře žhnoucí trsy levandule a olivové háje. A právě Černá Hora se pyšní jedním ze superlativ: nejstarším olivovníkem Evropy. Olivovníkem, který rodí své drobné plody již třetím tisíciletím.

Dávný sad pozvolna pohltila předměstí přístavního centra Baru, i když ze starších snímků je dobře patrné, že ještě před pár desítkami let jej obklopovala jeho praprapravnoučata.

Dnes se mu dostalo pozornosti v podobě sevření leštěnou kamennou dlažbou, čímž se změnil na jakýsi živoucí pomník, vytržený ze svého prostředí. Původním záměrem zřejmě bylo vzdáti mu důstojný hold... Ale těžko nyní soudit, zda se podařil a jestli smyslem úprav se stalo též zbudování budky, kde by se během sezony mohl ocitnout i prodavač vstupenek.

Černá Hora

Spočinutí ve stínu pokroucené koruny tohoto vitálního starce spolehlivě zažene jakékoliv deprese z přibývajících let: okolo sukovitého, rozpraskaného pahýlu hlavního kmene, zčernalého ohněm zuřivých požárů, stále vyrážejí mladé a svěží výhonky, plné životodárné energie.

Dávnými schodišti Starého Baru

Protipól nezkrotné síly olivovníku tvoří ruiny opuštěného města Stari Bar, vzdáleného na dosah očí a rozprostřeného vysoko nad přímořskou rovinou, pod vápencovými stěnami pohoří Rumije. I z úpatí pahorku jsou dobře patrné nitky hradeb, mohutné zdivo citadely a obnovená hodinová věž.

Černá Hora

Stari Bar – život odešel, zůstaly opuštěné ulice

Počátky existence města spadají do raného středověku, svého času se stalo sídlem arcibiskupa a také razilo vlastní mince. Vládu nad ním uplatňovali Srbové, Benátčané, Turci a nakonec Černohorci. Paradoxně osvobození od Turků uštědřilo městu těžkou ránu. Druhý nešťastný zásah zapříčinilo zemětřesení v 70. letech minulého století, které zhatilo dlouholetou práci archeologů a restaurátorů.

K hlavnímu vchodu je třeba vystoupat okolo pitoreskních stavení čtvrti obývané muslimy a Romy islámského vyznání, kde z pestrých domečků i kaváren haleká hlučná muzika bosenské provenience a teprve v sousedství mešity, obklopené cypřiši se ukrývá temná vstupní brána. Za ní začíná bludiště uliček, průchodů i schodišť, sevřených troskami zdí.

Černá Hora, Stari Bar
Bludiště trosek zničeného města

Stačí pouze trochu přivřít oči a představit si rušné krámky, řemeslné dílny, hlahol kostelních zvonů, volání muezzina i průvod ozbrojenců. Dnes se po starobylé dlažbě procházejí turisté, zatímco vzdálenější ruiny pohlcuje bujná vegetace. A hrozivé zdivo citadely jim slouží jako ideální vyhlídkové místo.

Černá Hora

Pohled ze zdí citadely na pohoří Rumiju

Kamenné hnízdo obávaných pirátů

Pouhých dvacet kilometrů směrem k jihovýchodu leží Ulcinj. Díky svému vývoji jedno z nejstarších sídel na březích Jadranu. 

Prvními doloženými obyvateli se stali Ilyrové a jejich potomci – současní Albánci, udávají městu dodnes hlavní ráz. S počátkem turecké správy si Ulcinj vydobyl renomé díky své obchodní flotile, během 17. století však získal pověst prokletého místa.

Z ulcinjské zátoky již nevyplouvaly lodě za obchodem – cílem se naopak stal lup a tučná kořist. Bezmála dvě staletí děsily výpravy ulcinjských pirátů okolní moře.

Traduje se, že si zde krušných chvil zajetí užíval i Miguel de Cervantes. Ruku v ruce s pirátstvím si razil cestu obchod s černými otroky. Někteří tu zapustili své kořeny – ještě v 19 století je udáváno sto domů s černošským obyvatelstvem. A jejich vzdálení potomci zde žijí dodnes. Tak se v malém černohorském městečku prolínají vlivy Evropy, Orientu i Afriky.

Bohužel značná část původní zástavby vzala za své. Několik mešit a muslimských hrobek skromně připomíná pohnutou minulost – jedinou výjimku tvoří opevněný areál Starého města - dodnes obydlený, protkaný bludištěm stinných křivolakých uliček a malebných kaváren, položených vysoko nad mořským příbojem.

Černá Hora

Ulcinj – starobylý muslimský náhrobek

Může se hodit

Jak se tam dostat
Popisovaná oblast je otevřena nejen motoristům, nýbrž také cestovatelům využívajících veřejnou dopravu.
Přístavní město Bar představuje konečnou stanici rychlíkového tahu z Bělehradu, ke zříceninám Starého Baru zajíždějí autobusy městské hromadné dopravy (spol. Olimpija, linka 1A), která by šla využít i jako přibližovadlo k olivovníku.
Automobilem se k oběma místům dostanete z magistrály u jižního okraje Baru – přístup značen směrovkami.
Rovněž Ulcinj vykazuje dobré autobusové spojení.

Ověřené ubytování
Ulcinj – soukromí, společná koupelna a WC, Ivo Latković, Vida Matanovića 90, tel. 422 105, v sezóně cena od 5€ za osobu a noc při týdenním pobytu, mimo sezónu i krátkodobé ubytování. Dále od moře, ve vilové čtvrti nad pevností a pravoslavným kostelem.

Užitečné weby
www.cerna-hora-info.cz
www.montenegro.travel
www.ulcinj.cg.yu
www.ulqini.de
www.barinfo.cg.yu


Nejdelší černohorská pláž

Nejen pohnutou historií a svébytným koloritem omámí Ulcinj návštěvníky. Většina z nich sem míří především kvůli vhodným podmínkám pro mořské radovánky. Na rozdíl od většiny ostatních přímořských středisek jihoslovanského Jadranu tu písek vítězí nad oblázky.

Nejsnadněji dosažitelná pláž – Mala plaža, se rozkládá přímo pod opevněním pevnosti, v zálivu obklopeném městským jádrem. Další menší pláže najdeme na severním pobřeží. Avšak hlavní atrakce se rozprostírá za jihovýchodním okrajem města: zde začíná prakticky 13 km dlouhá Velika Plaža, ukončená ústím řeky Bojany, oddělujícím od sebe Černou Horu a Albánii. Tu se také nachází nejjižnější černohorské letovisko – nudistické centrum Ada, což znamená ostrov.

Co se povídá o Černohorcích

Černohorci rádi zdůrazňují svoji hrdost a statečnost v bojích o zachování nezávislosti a při vzdorování Turkům. Co se však týče jejich vztahu k práci, už v minulosti četní cestovatelé kroutili hlavou při pohledu na ženy, které tvrdě pracovaly na polích, zatímco jejich manželé si dopřávali nekonečnou siestu. Sami Černohorci svůj postoj zdůvodňovali rčením - "hrdinové nepracují".

Dotyčných vlastností si dobře povšimli obyvatelé jiných částí Balkánu a Černohorci se tak stali terčem mnoha anekdot. Sami se však vtipům rádi zasmějí a jsou na to svým způsobem i hrdí.

Pro zajímavost přinášíme pár anekdot:

  • Leží Černohorec na zemi a deset metrů od něj se plazí zmije (ke které v hloubi duše tají určitý obdiv, poněvadž zároveň leží a jde). V záchvatu paniky zavolá na manželku: "Je zle, zmije, rychle mi přines sérum!" Načež žena odpovídá: "Vždyť je ještě daleko!" "No jo, jenže já se do té doby nestihnu zvednout."
  • Přiletí Steven Spielberg do Černé Hory, kde natočí velkofilm "Ze života Černohorce". Film má obrovský úspěch – celé dvě hodiny běží záběr na ležícího Černohorce. O rok později se rozhodne natočit pokračování. Obrátí se tedy na hlavního hrdinu s prosbou, zda by nemohl osvěžit děj tím, že by se alespoň jednou postavil. "Stevene, ne, to je nemožné, já nejsem žádný kaskadér," odvětí mu vážně Černohorec.

Autoři:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Pro lajky cokoliv. Turisté se v Černobylu svlékají i do spodního prádla

Do Černobylu se hrnou davy turistů, kteří chtějí na místě pořídit co nejlepší...

Do ukrajinského Černobylu se po úspěchu stejnojmenného televizního seriálu hrne čím dál více návštěvníků, kteří touží...

V Kapském Městě touží po „propasti vášně“. Nechávají si trhat zdravé zuby

V jihoafrickém Kapském Městě si lidé dobrovolně nechávají vytrhnout zdravé...

Na předměstí Kapského Města lze často potkat lidi všeho věku bez předních zubů. Nejde o žádný zdravotní problém, ale o...

Blíž k moři už to nejde. Vyzkoušeli jsme, jak zvládnout cestu na Rujánu

Kamenité pláže na mysu Arkona. S trochou štěstí tam potkáte i tuleně.

Nejlevnější, nejrychlejší a nejkratší cesta k moři je na sever. Balt není jako italské kafe, ale pokud k letní relaxaci...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Slovinská cesta do Mordoru. Škocjanské jeskyně jsou jako z Pána prstenů

Podzemní kaňon Reky v Šumící jeskyni

Nemusíte být úplný fanoušek Pána prstenů, ale některé pasáže filmové trilogie jsou tak sugestivní, že se vám prostě...

Další z rubriky

Blíž k moři už to nejde. Vyzkoušeli jsme, jak zvládnout cestu na Rujánu

Kamenité pláže na mysu Arkona. S trochou štěstí tam potkáte i tuleně.

Nejlevnější, nejrychlejší a nejkratší cesta k moři je na sever. Balt není jako italské kafe, ale pokud k letní relaxaci...

Na jihu Francie se otevře nové muzeum věnované Louisi de Funèsovi

Fantomas se zlobí (1965)

Na jihu Francie se na konci července otevře nové muzeum věnované slavnému komikovi Louisi de Funèsovi. Nahradí...

Papežský palác v Avignonu studí prázdnotou, českou stopu připomíná Karel IV

Papežský palác v Avignonu

Zvenku ohromí velikostí a majestátností vysokých šedobílých zdí připomínající spíše pevnost než důstojné sídlo vůdců...

Najdete na iDNES.cz