Ježek chutná jako bahno
Sardové milují mořské ježky. Opatrně je loví v průzračných vodách azurového moře a většinou je konzumují hned na pláži. Ježek se otevře, odstraní se hnědá část a bílé maso se jí syrové buď lžičkou, nebo se ze skořápky vyjídá chlebem.
Jednou jsem to také vyzkoušel. Naši známí přede mě postavili kelímek se syrovými mořskými ježky – ricci di mare. Vzal jsem si plnou lžičku, položil na chléb a sousto vložil do úst. Tak úžasnou delikatesu jsem v životě nejedl. Po pravdě to chutnalo jako velmi slané a velmi mořské bahno. Brr.
Žáby plněné zeleninou
Zemí nejroztodivnějších kulinářských lahůdek je Kambodža. V Battambangu jsem na tržnici objevil skvělé pečené žáby na špejli plněné směsí masa a koření, které prodávali za neuvěřitelnou cenu deset korun za kus. Navíc byly skutečně výtečné, mnohem lepší než žáby smažené ve woku, které v Kambodži prodávají na každém kroku.
U nás se dají žáby také občas ochutnat, řada vybraných restaurací nabízí žabí stehýnka. Běžně také koupíte šneky a všechny mořské potvory.
Hadí pečínka s hadí vodkou
Co u nás ovšem neseženete, je hadí pečínka. I když pečené hady známe z pohádky O Zlatovlásce, jen málokdo měl možnost hada ochutnat. Proto jsme se už dopředu těšili na mimořádný zážitek. S naším průvodcem Sambathem jsme přijeli do zapadlé vesničky, kde v malé chatrči prodávali pečené hady.
Mladý Kambodžan vytáhl z klubka hadů dva nejtlustší, natrhal kousky masa a podal nám je. Maso bylo překvapivě lahodné a chutnalo jako něco mezi pečeným kuřecím a uzeným úhořem. A k tomu jsme popíjeli vodku z láhve, na jejímž dně ležela zkroucená kobra ve značné fázi rozkladu.
Smažení sklípkani
Téměř nikde na světě se nejí pavouci. Zřejmě jedinou výjimku představuje malé kambodžské městečko Skuon, kterému se díky této podivné zálibě přezdívá Spiderville.
Pojídání pavouků je vyhlášenou atrakcí, jakmile zde zastavíte s autobusem na občerstvovací přestávku, vrhnou se k vám prodavačky, na jejichž kloboučcích lezou živí sklípkani, zatímco na vystavených tácech leží desítky jejich do černa grilovaných kamarádů.
Konzumace pavouků má zvláštní historický kontext. V době hladomoru za vlády diktátora Pol Pota hledali vyhladovělí obyvatelé cokoliv k jídlu a jednou také ochutnali pavouka. Nebyl špatný a tak už jim to zůstalo.
Brouci a kobylky
Asijskou klasikou jsou smažení brouci všech druhů a velikostí. Chutní jsou hlavně cvrčci, larvy či kobylky – musí být ovšem čerstvé a křupavé. Poprvé jsem kobylky ochutnal v thajském městečku Chiang Mai. Hltal jsem je celé a přemýšlel, jak to jenom udělat, aby mě jejich dlouhé nožičky nepíchaly v puse. Až později mi jedna thajská známá vysvětlila, že je musím nejprve ulámat. Jak jednoduché.
Kambodža. Pečení pavouci a švábi
Thajsko. Ryby se suší třeba na autě
Na trhu v Chian Mai nabízeli také čerstvě vylíhnuté holátka, tedy ptáčátka, které smaží úplně celé - od zobáčku až po drápky. Pokud omdléváte, vzpomeňte si na smažené grundle. Copak je někdo kuchá a zbavuje očiček? Nikoliv. Křoupeme je s hlavičkou i ploutvičkou.
Kambodža. Pestrá nabídka jednohubek – od krevet až po kobylky
Thajsko. U stánků s občerstvením se běžně nabízejí i brouci a larvy
Mravenčí vajíčka
Také v Mexiku najdete spoustu extravagancí. Co třeba tortilová polévka ochucená limetkovým džusem? Nebo maso s pálivou čokoládovou omáčkou, která patří mezi národní pokrmy podobně jako naše knedlovepřo.
A pro sběratele skutečně extrémních zážitků je tu ještě vyhlášená specialita - mravenčí vajíčka. Když se vám nezvedne žaludek hned na začátku a když se podivná hmota připomínající kaviár dochutí salsou a zabalí do tortily, je to nakonec docela chutné. Ale po pravdě, žádný zázrak to zase není.
Vařený lůj s listím
Největší zklamání na cestách jsem zažil ve slavném městě Yogyakarta na Jávě, nedaleko proslulého Borobuduru. Hlavní třída města se každý večer po setmění promění v jednu velkou restauraci, kde se všude vaří a smaží.
Lačný po nových zážitcích jsem nedočkavě usedl na kobereček a zahleděl se do jídelního lístku. Marně, samé klikyháky. A tak jsem zkusmo objednal čtyřku a sedmičku. Za chvíli mi přinesli talíř s něčím - jak to jen popsat? Nechutná tmavá omáčka zapáchající rozkladem, v níž plavaly kusy vařeného loje a tuhého listí. Ochutnal jsem to a okamžitě vyplivnul. Tentokrát se mi poprvé nepodařilo pozřít ani sousto.
co zajímavého jste jedli na cestách vy?Máte nějaké netradiční kulinářské zážitky z vašich cest? Vyzkoušeli jste nějaký pokrm, na který dodnes vzpomínáte? Podělte se o vaše zkušenosti s ostatními čtenáři v diskuzi nebo nám napište na cestovani@idnes.cz. |
