Je indonéská Gunung Padang nejstarší stavbou světa? Můžete být v klidu

  14:00
Senzace se nekoná, učebnice dějepisu zatím nepřepisujte. Zhruba tak lze popsat dosavadní výsledek bitvy, která se svádí o stanovení stáří hory Gunung Padang v Indonésii. Doklady o tom, že je nejstarší lidmi vytvořenou stavbou světa, jsou přinejmenším vratké a odborníci jejich spolehlivosti nevěří.
Starší než pyramidy v Egyptě, než věž v Jerichu nebo turecký chrám v Göbekli...

Starší než pyramidy v Egyptě, než věž v Jerichu nebo turecký chrám v Göbekli Tepe. Indonésie chce mít nejstarší lidmi vytvořenou stavbu na světě. | foto: Getty Images

Jaké jsou vlastně ty nejstarší dochované lidmi zbudované stavby světa? Ve výčtu by jistě nechyběla Věž z Jericha, vybudovaná před deseti tisíci lety; zmínit bychom měli o polovinu mladší pozůstatky sídliště Méhrgarh v Pákistánu. A samozřejmě pozůstatky chrámu Göbekli Tepe v Turecku. Ty jsou považovány za vůbec nejstarší, archeologové je datují přibližně devět tisíc let před náš letopočet.

Do tohoto žebříčku staveb úctyhodného stáří by se ráda zapsala i hora Gunung Padang ležící na Západní Jávě v Indonésii. Prý je starší než všechny tři uvedené objekty dohromady.

Proto se také tvrzení, že nejde jen o nějakou obyčejnou horu, ale promyšlenou stavbu, která vznikla před 27 000 lety, ve světě postaralo o pořádný rozruch.

Nejen mezi lovci senzací, ale i mezi skutečnými odborníky. Dílem proto, že to hodně odvážné tvrzení podpořila i studie uveřejněná v žurnálu Archeological Prospection. Její autoři doslova píšou, že: „Důkazy z Gunung Padang naznačují, že pokročilé stavební postupy byly známé a využívané už v době, kdy ještě neexistovalo zemědělství.“

Za objevem, který by mohl přepsat učebnice dějepisu, ovšem nenásledoval potlesk. Jen velmi tvrdá mezinárodní kritika a interní vyšetřování v redakci onoho archeologického žurnálu. Proč?

To už si zaslouží krátkou výpravu do historie, protože bitva o stáří téhle indonéské hory se vede už hodnou chvíli.

Kopec Zapomenutého pole

Na horu, ležící dnes nedaleko vesnice Karyamukti a železniční stanice Lampegan, vstoupila noha Evropana poprvé v roce 1890.

Až na vrcholek se jako první džunglí prodral nizozemský dobrodruh Marcel de Corte. V dopisech ze svých cest popsal, jak se pod vrcholkem kopce rozkládají pozůstatky čtyř teras, lemovaných kameny. Předpokládal, že tu snad kdysi existovala domorodá vesnice a terasy mohly být obdělávanými pozemky.

Zase tak překvapivé to nebylo, pojmenování Gunung Padang totiž přeloženo znamená Horská pole. Corteho domněnku o pětadvacet let později potvrdil nizozemský historik a archeolog Rogier Verbeek, který sem zavítal též.

Tvrzení, že by celá hora Gunung Padang byla jednou velkou pyramidou, navíc starou 27 000 let, považují odborníci za holý nesmysl.

Místní obyvatele tyto objevitelské zprávy neoslovily. Hora se pro ně stala důležitou až po roce 1979, kdy se tu usadili zemědělci. A krátce po jejich příchodu se tu pustili to do práce též indonéští archeologové.

I je tehdy nechával naprosto chladnými fakt, že povrch celého 885 metrů vysokého kopce je posetý jakoby vysázenými srovnanými kameny. Na Jávě to dobře znají, říkají tomu „punden berundak“. Jde o relativně častý geologický úkaz . S takovou pravidelností totiž na povrch vystupuje vyvřelá hornina andezit.

Gunung Padang byl pravděpodobně kdysi sopkou a vyrovnané kamenivo, to, co připomíná lidské stavby, plošiny, terasy a stupně schodišť, vzniklo v průběhu desítek tisíců let přírodními silami. V okolí tak vypadá řada kopců.

Shoda už nepanuje v tom, kam až do minulosti osídlení Gunung Padang sahalo.

Během vykopávek se indonéští archeologové zajímali spíš o úlomky předmětů, stará ohniště a střepy keramiky, které tu zanechali dávní domorodí obyvatelé. Tyto pozůstatky minulosti prozradily, že terasy na Gunung Padang byly osídleny naposledy kolem roku 40 před naším letopočtem.

Kopec si tím vysloužil statut regionálního archeologického naleziště – takových je v Indonésii několik stovek – a tím by to vlastně celé mohlo skončit. Jenže v roce 2013 to teprve pořádně začalo.

Opravdu světová senzace

Z Gunung Padang sice není špatný výhled do okolí, je tu hezky a na povrch vystupující kusy vyrovnaných kamenů působí majestátním dojmem. Jenže k tomu, aby se sem nalákaly davy turistů, to je přece jen trochu málo. Cestovnímu ruchu a národnímu uvědomění je občas třeba přinášet oběti.

Démoni, UFO, pokusy nacistů. Polský Křivý les je záhada z druhé ruky

Nejspíš proto indonéské ministerstvo školství a kultury vyhlásilo kopec a okolní území o rozloze 29 hektarů lokalitou národního významu.

Přičinil se o to Danny Hilman Natawidjaja. Kdo? Indonéský geolog a kdysi docela uznávaný specialista na zemětřesení. Začal totiž tvrdit, že Gunung Padang není tím, čím se zdá být. Že to není kopec, ale pozůstatek prastaré pyramidy, kterou vystavěla dávná civilizace, někdy před devíti až dvaceti tisíci let.

Byl to přesně ten druh senzace, který Indonésie pro cestovní ruch potřebovala. Na tuctové archeologické naleziště kdesi v tropech se fronty nestojí. Ale na pyramidu, která je starší než stavby v údolí Nilu? To už je něco jiného.

Pozůstatky prehistorické pyramidy? Ne, podobné andezitové bloky tu v okolí sopek najdete všude.

Proti takové laciné senzaci se okamžitě ohradili sami indonéští archeologové. V otevřeném dopise, který podepsalo jednatřicet domácích expertů, Natawidjaju, který s archeologií dosud neměl společného nic, úplně strhali.

„V archeologii to většinou děláme tak, že nejprve objevíme nějakou kulturu a snažíme se ji přiřadit k nějakému časovému úseku,“ psali. „A poté, když objevíme nějaký artefakt, stanovíme jeho stáří a můžeme ho opatrně přiřadit k nějaké kultuře, která tehdy poblíž existovala. V tomto případě to ale vypadá, že neexistuje žádný artefakt, jen domněnky, a přimýšlí si k nim celou prehistorickou civilizaci.“

Jenže fantastická zpráva už byla vypuštěna do světa, o Gunung Padang se psalo všude.

Indonéská vláda se tehdy jednoznačně postavila na stranu senzace, ze které koukal profit. A zakázala na kopci provádět další archeologický průzkum. Přesněji řečeno, provádět ho tu už mohli jen ti, kteří souzněli s příběhem o nejstarší pyramidě světa.

Historie podle Netflixu

Archeologická studie, jejíž závěry byly uveřejněny loni v říjnu, měly vnést do celé věci trochu pořádek.

Znovu ale zaúřadovala vyšší moc a hlavním autorem – i vedoucím bádání v terénu – se opět stal Danny Hilman Natawidjaja. Který opět potvrdil, že Gunung Padang je skutečně pyramidou. Starou rovnou 27 000 let. To neobvykle vysoké stáří pyramidy pak doložil s pomocí radiokarbonového datování vzorků půdy, které sondami odebral z nitra kopce. Takhle ale solidní vědecká práce nevypadá.

Není to létající talíř. Betonový dóm Runit je symbolem zničeného ráje

Zahraniční odborníci se proto proti takovému postupu vymezili. A poukázali i na četné metodické chyby výzkumu na Gunung Padang.

„Kdybyste přišli k Westminsterskému paláci a z hloubky sedmi metrů vytáhli vzorek půdy, ten vzorek skutečně může být starý 40 000 let,“ vysvětluje například Flint Dibble, archeolog univerzity v Cardiffu. „Určitě to ale neznamená, že by těch 40 000 let byl starý Westminsterský palác. A to je přesně chyba, které se Natawidjaja dopustil.“

„Pokus studie propojit stáří půdy s prehistorickou lidskou činností bych se nebál nazvat hlubokou chybou logiky,“ uvádí Noel Hidalgo Tan, archeolog ze Singapurské univerzity. „Stáří půdy odebrané z nitra Gunung Padang není překvapivé, protože půda se časem hromadí a hlubší vrstvy mají tendenci být starší. Ale pořád to není doklad nějaké stavební činnosti. Je to zkrátka jen půda.“

Natawidjaja se také neobtěžoval vysvětlit, čím je geologická stavba Gunung Padang jiná od ostatních andezitových kopců v okolí. Čím dokládá, že právě tento kopec by měl být „vystavěn“. Byly snad svrchní kameny nějak opracovány? Liší se od kamenů v hloubi pod zemí? Také neobjasnil, jaká ta civilizace měla tuto domnělou pyramidu vytvořit.

Celá studie je zkrátka o jednom bezpředmětném měření stáří odebrané zeminy, a zbytek jsou jen fantaskní teorie, při nichž Natawidjaja cituje sám sebe. Materiál, který by měl přepsat učebnice, zrovna tohle dílo nepředstavuje.

Senzace kolem Gunung Padang je vytvářena uměle, na základě nepodložených fikcí jednoho jediného výzkumníka. Který navíc ani není archeologem.

Jak vlastně něco zatíženého tolika chybami vůbec mohlo vyjít v odborném žurnálu? Aby té ostudy nebylo málo, ukázalo se, že té studii před publikací nevystavil zhodnocení žádný kvalifikovaný odborník, ale britský spisovatel sci-fi literatury Graham Hancock.

Jeho jedinou zásluhou o vědní obor je to, že píše scénáře pro Starověkou apokalypsu. Seriál z Netflixu o smyšlených prastarých civilizacích, které existovaly na Zemi ještě před dobou ledovou. Zkrátka pořádná blamáž, které by se dalo upřímně smát, kdyby ji tolik nehájilo indonéské ministerstvo školství a kultury.

Gunung Padang zkrátka není žádná prehistorická pyramida. Jen kopec se zajímavou minulostí, ze kterého je hezký výhled do okolí. Učebnice dějepisu kvůli tomu zatím vážně přepisovat nemusíme.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  6.6 21:04

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

3. června 2024

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Sestřičkou v Saúdské Arábii. Předsudky vůči zemi jsou úplně mimo, líčí Češka

2. června 2024

Premium Hana Šlechtová se stará o pacienty v saúdskoarabské nemocnici. Co se jí tam líbí? A jak často se...

Cesta do Chorvatska 2024: Rakousko zavedlo jednodenní známku, Maďaři také

6. června 2024

Nejoblíbenější prázdninová destinace s teplým mořem? Pro turisty z Česka už desetiletí chorvatský...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

KVÍZ: Kolik se dá ujet na elektrokole za den? A kdy se musí motor vypnout?

30. května 2024

Elektrokola už dávno nejsou podivným vynálezem pro důchodce. Prodeje neustále rostou a možná se...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  6.6 21:04

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zajít si v Malmö do české hospody. Švédští nadšenci se učí čepovat v Česku

4. června 2024,  aktualizováno  6.6 11:22

Hned dvě hospody s českým názvem Pivo lze navštívit ve městě Malmö na jihu Švédska. Založili je...

Cesta do Chorvatska 2024: Rakousko zavedlo jednodenní známku, Maďaři také

6. června 2024

Nejoblíbenější prázdninová destinace s teplým mořem? Pro turisty z Česka už desetiletí chorvatský...

Louky a samoty. Prošel jsem sto kilometrů po Východokarpatské magistrále

5. června 2024

Vydejte se s námi na Východoslovenskou magistrálu mezi údolím řeky Poprad a legendárním dukelským...

Vznikající nádor v těle signalizuje celá plejáda příznaků, říká neurochirurg

Premium Narodil se v USA, zkušenosti sbíral i ve světě, ale doma je v Praze. Specialista na operace mozku Jan Šroubek si nyní...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů. Parťákem mu po...

Hejt není názor, říká Arichteva. Žena herce Blažka jí doporučila plastiku prsou

Herečka Veronika Arichteva (38) se stala terčem kritiky manželky herce Filipa Blažka (50). Jolana Blažková (44) se...

Hana Vagnerová: Nikdo v USA neříkal, že bych měla být vdaná a mít děti

Herečka Hana Vagnerová (41) žila střídavě v Česku a USA. Aktuálně má za sebou natáčení amerického filmu s hvězdou...

Čekat čtyřicet minut na latte? Fronty ve Starbucks deptají obsluhu i zákazníky

Kavárenský řetězec Starbucks se ve Spojených státech potýká s dosud nepoznaným problémem: příprava kávy trvá příliš...