Kremnické vrchy jsou poměrně malými a nízkými horami, kterých si naši turisté příliš nevšímají. Pro Slováky však naopak představují významnou sportovní oblast a klíčové rekreační zázemí středního Slovenska. V zimě se tu běhá známý závod Biela stopa SNP (obdoba naší Jizerské padesátky) a závody psích spřežení, v létě sem vyrážejí obyvatelé Banské Bystrice a Zvolena na chaty a chalupy.
Období největší slávy si však Kremnické vrchy odbyly již v 15. a 16. století, kdy se tu rychle rozvíjela těžba zlata a mědi a v horách vznikaly hornické a hutnické osady. Především tehdy zbohatla dvě královská města na protilehlých horských úpatích: Kremnica a Banská Bystrica.
Zvláště Kremnica, která dala horám jméno, má dnes ale ke svému někdejšímu výjimečnému postavení hodně daleko: o víkendu budete v historickém centru složitě hledat restauraci, kde byste se najedli. A některá muzea mají pro jistotu v neděli zavřeno.
|
|
Nejvyšší stožár na Slovensku
Mnohem příjemnější zážitky vás však potkají, vyrazíte-li do nitra hor, které jsou tvořeny převážně sopečnými andezity a jejich tufy. Hlavní severojižní zalesněný hřeben o nadmořské výšce okolo 1200 m je poměrně rovný, na jeho bocích jsou však hory hodně členité, částečně odlesněné a typicky karpatsky malebné.
Nejvyšším vrcholem je 1317 m vysoká Flochová, dominantu celého pohoří však tvoří vrch Skalka (1232 m) s vysílačem, který se řadí se svými 312 m mezi nejvyšší stavby svého druhu na Slovensku. Od vysílače se také otevírá velkolepý výhled na Banskou Bystricu, údolí Hronu a Nízké i Vysoké Tatry.
V okolí Skalky, kam se dá mimochodem vyjet z Kremnice autem, se také koncentruje nejvíce turistických chat a rekreačních zařízení. Hlavní turistickou sezónu mají v zimě, v létě a zvláště nyní na podzim zejí zpravidla prázdnotou. K nejznámějším patří chaty Limba, Minciar, Tajovská chata a Chata nad Králikmi.
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat Kremnické vrchy jsou dobře dostupné všemi dopravními prostředky. Ze západu lemuje pohoří hlavní silniční tah Žilina – Martin – Žiar nad Hronom, z východu jeho větev Turčianské Teplice – Banská Bystrica a z jihu hlavní magistrála Bratislava – Nitra – Zvolen – Banská Bystrica. |
|
Doporučená trasa Kordíky – Tajovská chata (zelená, 0.45 h) – sedlo Tunel (žlutá, 1 h) – chata Limba (červená 0.30 h) – vysílač Skalka (neznačeno, 0.15 h) – Bystrické sedlo (červená, 0.15 h) – Chata nad Králikmi (zelená, 0.30 h) – Chata na Suchom vrchu (modrá, 2 h) – Trávny Ždiar a zpět (zelená, 0.45 h) – PONY-farma (modrá 0.15 h) – Tajov (žlutá, 1.15 h). |
Žebříky jako recese
Zatímco putování po hlavní červeně značené hřebenové magistrále je celkem málo záživné a vede převážně lesem, střední polohy Kremnických vrchů nabízejí krajinářsky mnohem přitažlivější náměty na výlety. Na patrně nejmalebnější partie pohoří narazíte kolem vesnic Králiky, Kordíky a Tajov, kde se rozprostírají rozsáhlé louky a pastviny.
Zde najdete také výše zmiňovanou zajištěnou cestu, která při troše fantazie připomíná obdobné trasy ve Slovenském ráji. Asi půl kilometru dlouhý jednosměrný chodník vede od bývalé chaty na Suchém vrchu na skalní vyhlídku Trávny Ždiar ve výšce 810 m. Skalní rozsedlinu na úbočí kopce chodník překonává několika žebříky a lávkami se zábradlím.
Jednosměrná "via ferrata"
na Trávny Ždiar
Dolů vede trasa zcela pohodlně lesem, takže celé dílo zavání tak trochu recesí. Nicméně jako zpestření toulek Kremnickými vrchy lze výstup na Trávny Ždiar vřele doporučit i z důvodu krásného a nezvyklého pohledu na kopce protilehlé Velké Fatry.
|
|
Dobrodružství na trojí způsob
K dalším zajímavostem Kremnických vrchů patří například velké množství vodopádů. Jejich hojnou přítomnost zjistíte studiem podrobnější turistické mapy. Nejkrásnější z nich objevíte v chráněné Králické tiesňavě poblíž stejnojmenné obce. Průchod touto roklinou může posloužit jako malá dobrodružná výprava.
Vzrušující může být i zdolávání nepoužívaného lyžařského můstku u Chaty nad Králikmi. Můstkem si lze totiž zkrátit zelenou značku do (nebo "od") Bystrického sedla. Klopýtnutí na nekonečných schodech se zvláště v sestupu nemusí vyplatit!
Největší dobrodružství vás však může potkat večer, kdy se prý zvláště v okolí chat potulují medvědi a hledají něco k snědku...
|
Nezapomeňte navštívit FLOCHOVÁ – nejvyšší vrchol Kremnických vrchů v severní části pohoří. Ploché a částečně zalesněné temeno poskytuje omezený rozhled. HARMANECKÁ JASKYŇA – krasová jeskyně o délce 2763 m v severní části Kremnických vrchů. Příchod k ní je poměrně náročný se značným převýšením od parkoviště (cca 40 minut). Typické jsou bílé měkké sintry a mohutné pagodovité stalagmity. Prohlídková trasa měří 1020 m a trvá 60 minut. Otevřeno je pouze v období červenec – říjen (kromě pondělků). KREMNICA – Historické město na západním úpatí pohoří proslavené těžbou zlata a ražbou peněz. Městské památkové rezervaci dominuje monumentální opevněný kostel sv. Kataríny. Navštívit lze Muzeum lyžování a Muzeum mincí a medailí. TAJOV – bývalá hornická a hutnická obec s rodným domkem slovenského spisovatele a dramatika Josefa Gregora Tajovského. Poblíž se nachází přírodní památka Tajovská travertinová kopa s vodopádem. TUNEL – sedlo na hlavním hřebeni Kremnických vrchů, které je proraženo středověkou štolou–tunelem. Původně sloužil na dopravu mědi z hutí na banskobystrické straně pohoří do mincovny v Kremnici. Dnes je obnoven a využíván pro turistiku. TRAŤ SNP BANSKÁ BYSTRICA–DIVIAKY – jedna z nejkrásnějších železnic v Evropě si razí cestu horským terénem na rozhraní Velké Fatry a Kremnických vrchů. Po cestě zákruty, viadukty a desítky tunelů, které místy zcela převládají. |
 Jednosměrná "via ferrata" na Trávny Ždiar |
 Ve skalní rozsedlině pod vrchem Trávny Ždiar (810 m) |
 Na skalní vyhlídce Trávny Ždiar (810 m) |
 Hlavní hřeben Kremnických vrchů od Tajovské chaty |
 Televizní vysílač Suchá hora na vrchu Skalka (1232 m) |
 Na sjezdovce v rekreačním středisku Skalka |
 Výhled z vrcholu Skalka |
 Chata nad Králikmi |
 V okolí obce Králiky |
 Tunel v sedle Tunel |
 Pohled z Kremnických vrchů směrem k Velké Fatře |
 Krajina v okolí obce Kordíky |
