Zatímco v Jeruzalémě, vzdáleném sotva čtyřicet kilometrů, může od prosince do února řádit opravdové zimní počasí včetně sněhu a izraelské pláně svažující se k pobřeží Středozemního moře v zimním období běžně skrápějí silné deště, krajina kolem Mrtvého moře je jiná. Proti nepravidelnostem středomořského počasí ji ze západu chrání poměrně vysoký hřbet Judských hor a ani z jiných směrů sem vláha nemá jak proniknout.
Fotogalerie |
Výsledkem je pouštní krajina s podnebím, které je v zimě příjemně teplé (během léta však často nesnesitelně horké) a kde i v chladnějším období roku prší jen málokdy: průměrný roční úhrn srážek, který se pohybuje do 100 mm, hovoří za vše. V oblasti kolem východního závěru Středozemního moře budete podobné podmínky jinde hledat jen těžko.
Nejnižší bod, co leží čím dál tím níž
Je to bizarní jízda, silnice sice v dlouhých vlnách pravidelně klesá a stoupá, zhruba však udržuje stejnou niveletu. Kolem se rozkládá bezútěšná pouštní krajina, na východním obzoru vidíme jordánské území. Jen ta voda je o pěkných pár metrů níž a místy o kilometry dál. Mrtvé moře: jestli by to takhle šlo dál, brzy by bylo úplně mrtvé, totiž přestalo by existovat.
Nejhlubší proláklina světa je oříškem i pro profíky, kvůli ní aby se pořád přepisovaly mapy. Hladina Mrtvého moře je aktuálně na kótě minus 427 metrů pod úrovní světového oceánu, ale ze školy si možná pamatujete menší číslo, 400 nebo třeba 395 metrů. Hladina tohoto "moře" totiž setrvale klesá, a to proto, že z Jordánu (ano, je to ten biblický Jordán), jediného přítoku Mrtvého moře, berou Arabové i Židé příliš mnoho vody pro závlahy a přítok tak nestačí vyrovnávat intenzivní výpar. Od roku 1970 hladina Mrtvého moře poklesla o vertikálních čtyřicet metrů a samozřejmě se značně zmenšila také vodní plocha. Snaha o záchranu nicméně existuje, plánuje se přivedení chybějící vody z Rudého moře.
Úroveň mořské hladiny při silnici z Jeruzaléma do Jericha
Pláž u Ein Gedi, v pozadí jordánské pobřeží Mrtvého moře
Stavíme na parkovišti u oázy Ein Gedi (hebrejsky עֵין גֶּדִי ) a vydáváme se na pochod dolů k pobřeží. Jdeme asi půl kilometru slušným kopcem dolů, nelze jinak. Pohled na hladinu souhlasí s očekáváním: několik "levitujících" návštěvníků leží na hladině, další vyčuhují z vody po úroveň prsou. Nikoli ovšem z vody mořské, ale jezerní. Mrtvé moře je ve skutečnosti velmi slané jezero, s koncentrací solí kolem 34 procent. To je zhruba desetkrát víc než salinita světového oceánu (mořská voda má ovšem poněkud jiné složení) a také důvod, který vás tady drží na hladině, ať se vám to líbí, nebo ne.
Za chvíli vidíme jednoho nešťastníka, jak ze břehu skáče do vody po hlavě a po vynoření, s očima zcela zasolenýma, zoufale a naslepo hledá cestu ke sladkovodním sprchám na břehu. I my ovšem po pár minutách cítíme každou oděrku na těle, včetně stop po ranním holení. Tohle opravdu není obyčejné moře.
Hlavní turistickou základnou na izraelském břehu Mrtvého moře je dnes Ein Bokek (עין בוקק), klasický resort s několikapatrovými hotely a všemožnými službami pro návštěvníky. Má to své praktické důvody, místo totiž leží u jižní části Mrtvého moře, která je dnes oddělená od hlavní vodní plochy. Úroveň hladiny proto zůstává stabilní, žádný "pochoďák" dolů na břeh a zpět se nekoná a najdou se tu i normální pláže.
Výhled na Mrtvé moře od pramene Ein Gedi Spring
Do nejstaršího města
A jakmile lid slyšel zvuk rohu a lid začal křičet velkým válečným pokřikem, stalo se, že se potom zeď začala bortit. Lid pak vyšel do města, každý přímo před sebe, a dobyli město...
Tím městem bylo Jericho (arabsky Arīḥā) a biblická pasáž, ocitovaná z Knihy Jozue, líčí jeho dobytí Izraelity. "Zdí" se zde myslí hradby starozákonního Jericha, které tu podle archeologů stály již kolem roku 8 000 před Kristem. Jejich malou část můžete spatřit i dnes, jde nejspíš o nejstarší dochované opevnění na planetě Zemi. A pádný důvod pro nárok Jerišských označovat své město za nejstarší kontinuálně osídlené místo na světě, byť kandidátů na toto prvenství je samozřejmě víc. Sdělení o "the oldest city of the world" ostatně hlásá i moderní nápis u vydatného pramene vody na úpatí pahorku Tell es-Sultan.
Zbytky Hišamova paláce v Jerichu
Anglický nápis u pramene nedaleko vykopávek Starého Jericha
Zajímavosti Jericha jsou rozesety na poměrně velké ploše v okolí současného sídla, kromě vykopávek Starého Jericha doporučujeme nevynechat především Hišamův palác. Jde o rozsáhlé pozůstatky zimní rezidence vybudované Hišamem, vládcem islámské dynastie Umajjovců. Tato lokalita je o několik tisíc let mladší (8. stol. n. l.), a proto tam toho uvidíte mnohem víc než ve Starém Jerichu. I proto, že Hišamův palác byl v nedávné minulosti podrobně prozkoumán archeology a práce stále pokračují.
V centru Jericha
Na Západním břehu
Navzdory tomu, že Jericho patří mezi archeologické lokality světového významu, během našeho pobytu tu žádné jiné návštěvníky nepotkáváme. Celá lokalita totiž leží na Západním břehu Jordánu, tedy pod palestinskou samosprávou, a v porovnání např. se zdaleka nejznámější pamětihodností v okolí Mrtvého moře, pevností Masada, přijede do Jericha jen zlomek zvědavců.
Tip na dovolenouVybírejte z nabídky zájezdů do Izraele na dovolena.iDNES.cz. |
V současnosti však není důvod se Jerichu vyhýbat, bezpečnostní situace je tu již léta stabilizovaná. Problémem může být jedině vozidlo, většina izraelských autopůjčoven totiž svým klientům cestu na Západní břeh nedovoluje. V praxi však nejspíš na žádné potíže nenarazíte. Opatrnější povahy mohou preventivně na palubní desku při odstavení auta viditelně umístit papír s anglickým nápisem "jsem návštěvník, nikoli Žid" (fakt, že auto pochází z Izraele, případným nenechavcům prozradí žlutá poznávací značka).
Jericho tak může posloužit jako "ochutnávka" každodenního života Palestinců, kteří jeví o kontakt s nečetnými cizinci živý zájem, vesměs jsou přátelští a otevření a řada z nich dá dohromady alespoň pár anglických vět. V centru nové části Jericha, na zaprášených ulicích lemovaných nevzhlednými betonovými stavbami, panuje klasický arabský chaos. Prodavači čehokoli se na tržišti neúnavně překřikují, kolem pobíhají toulaví psi a falafel jíme u umaštěné plechové boudičky, protože jiná možnost není. Opakujeme si to pořád kolem dokola: od luxusních hotelů na nábřežní promenádě v Tel Avivu jsme vzdáleni opravdu jen pár desítek kilometrů...
Pohled na Mrtvé moře z vrcholu Mount Sodom
Přijde záchrana?
O stavbě umělé vodní cesty, která by propojila Rudé moře s Mrtvým mořem, se uvažuje už mnoho let, podpis dohody mezi Izraelem a Jordánskem v prosinci 2013 však projektu dává dosud nevídaný impuls. Hlavním cílem je zastavit pokles hladiny Mrtvého moře přivedením dodatečné vody z moře Rudého, součástí projektu je také rozsáhlé odsolování a následné dodávky pitné vody pro města Akaba, Ammán (Jordánsko) a Eilat (Izrael). Voda má být vedena po jordánském území a bude muset nejprve překonat rozvodí v úrovni 230 metrů nad hladinou oceánu. Teprve z rozvodí voda poteče, z větší části v trubkách, z menší v otevřeném kanálu, samospádem do Mrtvého moře. Hlavní část vodní cesty bude měřit 225 kilometrů.
Projekt má samozřejmě také mnoho odpůrců. Hlavní protiargumenty hovoří o nepředvídatelných důsledcích na křehký ekosystém Mrtvého moře, do něhož by se dostával značný objem vody obsahující mořské, cizorodé organismy. Kritici také namítají, že podle současných plánů by množství vody přivedené z Rudého moře pro záchranu Mrtvého moře stejně nestačilo, navíc projekt bude energeticky velmi náročný.
Může se hoditInformace Jak se tam dostat Doprava po Izraeli |
