"Obyvatelé Brugg žízní po změně," říká generální ředitel akce Bruggy-2002 Hugo De Greef. Je přesvědčen, že obyvatelé města, kterému hrozí syndrom Disneylandu, si uvědomují nebezpečí, že by se mohli stát pouhými statisty. Za fasádami starých budov, parků a dalších historických památek ale existuje život, tvořivost, modernost - a to vše chceme ukázat, zdůrazňuje.
| Myšlenka vyhlašovat každoročně kulturní metropoli Evropy pochází z roku 1985 a její autorkou byla tehdejší řecká ministryně kultury Melina Mercouriová. Cílem slavností je vzdát hold kulturnímu duchu Evropy a podnítit výměnu v této oblasti mezi státy. |
Bruggy se na "svůj rok kultury" připravují od roku 1998, kdy jim Evropská unie tuto poctu - stejně jako španělské Salamance - na letošek udělila. V minulosti byly stejně vyznamenány například Praha, Madrid, Atény, Florencie, Amsterodam, Berlín a Paříž, v dalších letech to budou například Benátky a Lille.
Bruggy byly sídlem flanderských hrabat a kdysi hlavním městem severoevropského obchodu mimo jiné díky přístavu. Když ale řeka Zwijn v roce 1500 zanesla přístavy a na staletí oddělila město od moře, začala sláva Brugg upadat až se na něj zcela zapomnělo. V minulém století začali Bruggy a jejich kouzlo vyhledávat turisté.
 |
