O Bruggách se v bedekrech píše, že jsou to belgické Benátky, což je strašlivé klišé, protože totéž se dá říct hned o několika jiných vlámských městech. A klišé je to i proto, že Bruggy vůbec nevypadají jako Benátky – jsou mnohem menší, převážně gotické, krásně upravené a hlavně vzorně opravené.
Historie města se začala psát už před dvěma tisíci lety, kdy zde vznikla galorománská osada, která se postupně vzmohla a rozrůstala. K prudkému rozvoji Brugg však přispěl hlavně kanál spojující město se Severním mořem.
Díky němu mohli začít zdejší obyvatelé ve velkém obchodovat s Anglií a Skandinávií. Když byl tedy kolem roku 1050 kanál zanesen, bylo to pro Bruggy velké neštěstí.
Změnu k lepšímu přinesla paradoxně až přírodní katastrofa. V roce 1134 zpustošila vlámské pobřeží obrovská přílivová vlna, která vytvořila nový hluboký kanál, takzvaný Zwin, ten město znovu spojil s mořem. Následovala staletí prosperity. Místní těžili hlavně z obchodu s vlněným suknem, kořením a luxusními předměty ze Středomoří, ale také z bankovnictví, které sem „přivezli“ Italové.
V 15. století, kdy byly Bruggy jedním z největších evropských obchodních a bankovních center, tu žilo na tehdejší poměry neuvěřitelných padesát tisíc obyvatel. Tou dobou město postihla další rána, zanesl se i kanál Zwin. Lidé znovu zchudli, mnoho obyvatel odešlo a město na několik následujících staletí usnulo.
Z hibernace ho probudil až zájem návštěvníků z Belgie i dalších zemí na přelomu 19. a 20. století. Přiváděly je sem pozoruhodně zachované historické stavby, malebná zákoutí s vodními kanály i vstřícnost místních, kteří byli rádi, že jejich město znovu pozvolna ožívá.
V docházkové vzdálenosti
Bruggy mají dnes asi 120 tisíc obyvatel, není to tedy žádné velkoměsto, což je sympatické i z toho důvodu, že na všechna zajímavá místa tu snadno dojdete pěšky. Přímo uprostřed Brugg leží náměstí Markt, které po obvodu lemují nádherné historické domy postavené většinou v gotickém stylu.
Věž kostela Panny Marie je nejvyšší cihlovou stavbou Evropy.
V jeho jihovýchodní části najdete tržnici Halle ze 13. století a kousek od ní pak stojí nepřehlédnutelná dominanta města – 83 metrů vysoká věž Belfried, která patří do soustavy vzácných francouzských a belgických historických zvonic zapsaných na seznamu kulturního děditství UNESCO. Když vyšplháte až nahoru, naskytne se vám dechberoucí výhled na celé město a jeho široké okolí.
Až se nabažíte pohledů na Bruggy z výšky, můžete se vypravit na nedaleký Burg, což je druhé největší bruggské náměstí. Tady kdysi stávala pevnost, která město chránila před útoky nepřátel, dnes vás tu zaujme především překrásně zdobená gotická radnice (Stadhuis) a pak také Bazilika svaté Krve (Basiliek van het Heilig Bloed), která skrývá vzácnou relikvii – ampulku s krví samotného Krista. Tu však nikdy nespatříte, je zakázáno ji vystavovat.
Popularitou mezi turisty, kteří mají rádi církevní památky, se bazilice v Bruggách vyrovná snad jen kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) ze 13. století, jehož 122 metrů vysoká věž je vůbec největší cihlovou stavbou v Evropě. Uvnitř si pak můžete prohlédnout nádhernou sochu Panny Marie s Ježíšem od Michelangela, což je jeho jediná socha mimo území Itálie.
Belgie je pivní velmoc. Kterou značku ochutnáte?
Že život v Bruggách nebyl vždycky procházka růžovým sadem, dokazuje třeba místní dvůr bekyní. Rozhodně si ho nenechte ujít. Nachází se v jižní části historického centra a jde o uzavřený blok budov, které obývaly bekyně – ženské náboženské sdružení pod patronátem katolické církve, založené ve 13. století pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by však vstoupily do řádu a odloučily se od světa. Šlo většinou o válečné vdovy, které by samy musely žít na okraji společnosti, a tak se sdružily a vytvořily svébytnou komunitu.
Pro mlsné jazýčky
O Belgičanech se říká, že si dopřávají jídlo v německém množství a ve francouzské kvalitě, a Bruggy vás o pravdivosti tohoto rčení nenechají pochybovat. Město je plné hlučných hospůdek, noblesních restaurací a útulných bister, ze kterých budete jen těžko vybírat.
Ovšem ať zvolíte kterékoli ze zdejších stravovacích zařízení, dostane se vám výtečné krmě a perfektního servisu.
Ačkoli dnes jsou Bruggy od moře odříznuté, pořád je to odsud na pobřeží kousek, a tak se vyplatí dát si zde ryby. Jsou vždy čerstvé a v úpravě místních kuchařů znamenité. Zkuste třeba sole meuniére, bílou rybu obalenou v mouce a opečenou na pánvi na másle a citronu. Podávají se k ní nejčastěji tradiční belgické hranolky či vařené brambory.
A nebo si dejte moules-frites, tedy slávky ze Severního moře vařené s mrkví, celerem a pórkem a podlité vínem. Servírují se – jak jinak – s hranolky. A co si dát jako dezert? Cokoli s pravou belgickou čokoládou. Pestrost a lahodnost zákusků a cukrovinek z čokolády nemá asi nikde na světě obdoby.
Až zase budete přemýšlet kam na prodloužený víkend, myslete na Bruggy. Není to sem daleko a budete překvapení, co všechno toto město nabízí.
Růžovou čokoládu uvedli Belgičané na trh teprve v roce 2017.
Bruggy jsou od moře kousek, přesto už je se slanou vodou žádný kanál nespojuje.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
