Nedovřenými okenicemi se do pokoje vkrádá ranní slunce. Otevřu okno, pohled na vinice před zámkem, které tu ještě včera byly, mi vyrazí dech. Keře zmizely. Ztratily se v mlze.
Pak však začne bílá duchna ujíždět překvapivě rychle do dálky a postupně odhalí vinohrad. Jako když se v divadle zvedá opona. Za deset minut je mlha pryč a do vinice se opře slunce.
V tu chvíli mi dojde, že tohle asi bude ten terroir, o kterém Francouzi tak často mluví. Není to jen vinice a keře révy na ní a půda pod ní, ale také slunce a třeba i mlha. Zkrátka to víno, které jsem večer pila, nemohlo vzniknout nikde jinde než tady, na Chäteau Beaumont uprostřed Médoku.
To je ten úzký proužek země na levém břehu řeky Girondy. A zároveň i jedna z asi 20 podoblastí Bordeaux. Kdybyste všechna jména zapomněli, Médoc byste si zapamatovat měli.
Víno pro estéty Jsou vína z Bordeaux skutečně tak skvělá? Rozhodně ne všechna, pěstuje se tu i mizerný mok. Ročně se tu vyrobí okolo 5,5 milionu hektolitrů vína - a jen tři procenta patří k špičkám. Vína jsou směsí několika odrůd. Těch je jen hrstka, alespoň si je snadno zapamatujete: merlot, cabernet sauvignon, cabernet franc. Merlot je ve směsích tou ženskou odrůdou, která dává vínu jemnost. Tvrdší cabernet zase tmavou barvu, výraznou tříslovinu a chuť pepře. Bordeaux ale není jen oblastí červených vín. V Sauternes se rodí nejslavnější přírodně sladké bílé víno s medovou chutí. Ze seschlých hroznů, z kterých plíseň vytáhla všechnu vodu. Hrozny se sklízejí na etapy, protože se musí vybrat vždy jen ty, které už jsou celé napadeny ušlechtilou botrytidou. Vína Bordeaux patří mezi středně těžká, je to ten správný kompromis mezi lehkými osvěžujícími červenými víny a těžkými červenými, která vás snadno převálcují svým alkoholem. Ale kompromisní vůbec nejsou. Nejlépe je vystihuje výraz elegantní. Ne nadarmo se říká, že Bordeaux přitahuje estéty, stejně jako Burgundsko smyslné lidi.
Chäteau Beaumont je malý zámeček, jejž obklopuje sto hektarů vinic, které dávají výborná vína. Určitě se v Bordeaux najdou lepší, ale já bych neměnila možnost strávit noc v jednom ze zámků, které jsem dosud znala jen z etiket lahví.
Tak nějak může vypadat turistická cesta za vínem, pokud ji podniknete v doprovodu zkušeného znalce vína, který se na tuto oblast specializuje. Dnes nás čeká sklizeň hroznů. Nebudeme v ní asistovat jako diváci, dostaneme do ruky nůžky, na záda putnu, přidělí nám několik řádků merlotu, abychom si vyzkoušeli, že ruční sklizeň není žádná legrace.
Zítra se podíváme na zámky ještě zvučnějších jmen, třeba MoutonRothschild. Nebudeme si prohlížet historické komnaty, ale sklepy. Nebudeme poslouchat o významných bitvách, které se tu udály, budou nám vykládat, kolik dávají merlotu a kolik cabernetu, jak dlouho zraje víno v dubových sudech, zda ho před stáčením filtrují. A dají nám ochutnat vína, o kterých jsme si zatím jen četli v encyklopediích. Pokud vás tohle nezajímá, nejezděte do Bordeaux.
Do Bordeaux na podzim
Do Bordeaux - do téhle Mekky vína - by se měl aspoň jednou za život vypravit každý milovník vína. A nejlépe na podzim. Pro tenhle čas mluví dva důvody: první je poetický, druhý prozaický. Vinice nejsou nikdy krásnější než v době sklizně.
A supermarkety pořádají koncem září "veletrhy vína", Foire aux vins. Obchody se zaplní dřevěnými bedničkami se zajímavými víny, která běžně neprodávají. Za velmi příznivé ceny můžete nakoupit vína, jež byste u nás nedostali.
Pokud tedy patříte k lidem, kteří chtějí vědět, co pijí, pak vyrazte na cestu, ale počítejte s tím, že vás přijde draho. Nejde ani tak o náklady (nemusíte bydlet rovnou na Chäteau Margaux), hrozí vám totiž, že bordeaux propadnete. Podlehneteli kouzlu zdejších vín, pak jste ztraceni. Začnete se pídit po akcích, kde byste mohli špičkové bordeaux ochutnat a koupit.
Chateau Figeac je jedno z mála vín, která nemají na etiketě zámek, v němž víno vzniklo
Jeho chuť se vám zapíše do paměti. Bordeaux už vždy poznáte mezi ostatními. V lahvi i ve sklenici. Na etiketě vždy nenajdete název Bordeaux (pokud ano, jde o jednoduchou apelaci, která nepatří k těm nejlepším) - zato tam bude nějaké to chäteau, i když výjimky j potvrzují pravidlo, třeba Chäteau Beychevelle má místo zámku loď.
A ve sklenici? Připravte se na to, že zdejší vína jsou silná. Ani ne tak alkoholem, ale spíš extraktem, tedy tím, co dělá víno vínem. Než pošlete doušek do hrdla, budete ho mít plnou pusu, a když pak sklouzne do krku, ucítíte silnou ovocnou chuť, jako kdyby ten černý rybíz nebo ostružiny přímo vymačkali do sklenice. Pochopíte, co znamená, když se o vínu říká, že má plné tělo.
Hlavní město merlotu
Ať už se vydáte v Bordeaux kamkoliv, neměli byste vynechat SaintÉmilion, půvabné starobylé městečko na svahu sklánějícím se k řece Dorgogne s impozantním skalním kostelem a zámkem. Leží na vápencové skále provrtané sklepy, ve kterých j zrají legendární vína. I kostel je vlastně vinným sklepem.
Nikam nespěchejte, v klidu se projděte úzkými uličkami s kamennými domy. Podívejte se do obchůdků s vínem, třebaže ty jsou spíš pro turisty, kteří mají dost peněz. Vychutnejte si ten klid a harmonii, j která z městečka vyzařuje, a pak se vydejte za vínem, na některé to chäteau.
Vína zrají v dubových sudech
Třeba na Cheval Blanc, nejslavnější chäteau SaintÉmilionu, odkud pochází vynikající víno, které tak milují Američané (od filmu Bokovka ještě víc). Nebo na Chäteau Figeac s úžasnými sklepy v těsném sousedství. Téměř všude vás přijmou.
Co je vlastně chäteau? Česky znamená zámek, ve vinařském smyslu slova vlastně vinařský statek, zahrnuje jak vlastní vinařství, kde se víno zpracovává, tak přilehlé j vinice. Nemusí to být vždy velkolepý zámek, jako je třeba Margaux nebo Issan, ale i něco skromnějšího, třeba La Conseillante v Pomerolu - jednoduchý venkovský statek. S kvalitou vína nemá velikost zámku nic společného.
|
JAK SE TAM DOSTAT |
