Pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu Barmy, dnes velmi módní destinace jihovýchodní Asie. V nabídce českých cestovek jsme našli „velkou“ cestu Barmou, kdy za 11 celých dní (s cestou z Prahy 15 dní) zaplatíte včetně letenky 70 tisíc korun.
Naopak nezávislé cestovatele Petra a Martinu, kteří se právě z Barmy vrátili, vyšly tři týdny v Barmě na 35 tisíc korun. Cena je včetně letenek (zpáteční na osobu vyšla na 20 tisíc) a všech poplatků. Navíc částka u cestovky je bez výdajů za obědy, večeře a nápoje, zatímco druhá cena batůžkářů už obsahuje veškeré útraty, včetně desítek dolarů utracených za pivo Myanmar.
Preferujete jezdit do Asie s cestovkou, nebo na vlastní pěst?
Chci jeden den navíc
Cesta s cestovkou má řadu výhod a samozřejmě také nevýhod. Klient se nemusí o nic starat, většinou se nedostane do žádných problémů, všechno má zařízené. Cestování je tak mnohem pohodlnější a příjemnější. Stinnou stránkou je skutečnost, že v mnoha případech téměř nepozná realitu dané země, neboť se víceméně vyhne kontaktu s místními při řešení nejrůznějších situací.
Pozná samozřejmě nejkrásnější místa v zemi, která však jsou většinou již značně turistická a nemůže je porovnat se životem v zapadlých vesnicích či městečkách, kde ještě vládne původní atmosféra. Stejně tak nemá možnost zůstat tam, kde se mu líbí, či uspíšit návštěvu místa, které ho příliš nezaujalo.
Navíc se často cestuje tzv. japonským způsobem: vystoupit, prohlédnout, nastoupit do mikrobusu a jede se dál. Zatímco batůžkář si třeba v Baganu půjčí na dva dny motorku a projede si všechno na vlastní pěst. A nasbírá mnohem více zážitků.
Plynulá angličtina? Není třeba
Přesto jezdí s cestovkami tisíce lidí, kteří se stále bojí cestovat na vlastní pěst. Důvodů je několik, přičemž ten nejzásadnější je, že neumí dostatečně anglicky. Například v Barmě to však příliš nevadí, protože anglicky tam neumí nikdo a k domluvě stačí slovní zásoba zhruba padesáti slov.
„Když jsem v hospodě požádal o účet slovy the bill please, zůstal na mě číšník udiveně zírat. Až když jsem udělal známý pohyb prsty, došlo mu, co chci,“ vzpomíná Martin Zach, který Barmu letos navštívil. A stejně tak to funguje při objednávce jídla – angličtina je k ničemu, musíte si ukázat.
Nezávislí cestovatelé se musejí spoléhat na místní dopravu, což je často pěkný očistec.
Od hotelu k hotelu
Dalšími důvody jsou obavy před nejrůznějšími komplikacemi. Jak sehnat hotel, jak se dostat z místa na místo. Jenže asijské země udělaly obrovský pokrok a civilizace zde funguje víceméně na evropské úrovni. Hotel si můžete rezervovat přes internet a ani s dopravou už nejsou žádné větší problémy.
„Dřív jsme se plahočili na nádraží, hledali složitě spoj tam a tam, dnes už to funguje jinak, většinou si můžete přímo v hotelu nebo v nějaké místní agentuře koupit lístek na autobus, takže vás přijedou vyzvednout přímo do hotelu a je to bez starostí. Samozřejmě zaplatíte o dolar či dva více, ale to by stál stejně motorikša na nádraží,“ vysvětluje cestovatelka Jana Tichá s tím, že tento systém funguje v mnoha asijských zemích včetně Barmy.
Nezávislí cestovatelé přijdou do většího kontaktu s místními, třeba právě v hospodě u piva.
Cestovka vám zajistí cestování bez starostí, ale zaplatíte za to mnohem více, než nezávislí batůžkáři.
V hospodě nebo na ulici?
Klienti využívající služeb cestovek se také domnívají, že cestovka je ochrání od nejrůznějších problémů, třeba zažívacích potíží, ale to je také omyl, neboť k relativně běžné otravě jídlem může v jihovýchodní Asii dojít kdekoliv. Kamenné restaurace jsou navíc svým způsobem ještě nebezpečnější než strava na ulici, neboť tam všechno vidíte, zatímco do kuchyně vás většinou nepustí.
„Jednou jsem v Káthmándú dostal otravu po večeři v doporučené turistické restauraci, zatímco v Barmě jsem jedl tři týdny na ulici a v místních hospůdkách a všechno bylo v pořádku,“ vypráví Martin Zach s tím, že důležitější je dodržovat základní hygienická pravidla a řídit se zdravým rozumem.
Při toulkách na vlastních pěst objevíte spoustu skrytých krás a zajímavých situací.
Kolik tam co stojí?
Ale pojďme se vrátit k cenám. Jaký je rozpočet nezávislého cestovatele pro cestu do Barmy? Ceny za levné hotely se pohybují od 20 do 30 dolarů (500 - 750 korun) za dvojlůžkový pokoj se snídaní, což znamená 10 - 15 dolarů na osobu. Za další jídlo během dne zaplatíte zhruba 3 – 5 dolarů, voda na celý den vyjde na dolar a pivo samozřejmě podle spotřeby (třetinka točeného v hospodě stojí 15 korun, lahvové 0,6 litru téměř dva dolary).
Další výdaje představují vstupy, které v posledním roce dost zdražily, třeba turistická taxa za vstup do komplexu chrámu v Baganu vychází na 20 dolarů, na jezero Inle se platí 10 dolarů. Vstupy do památek se pohybují mezi 2 – 5 dolary, jízdenky na autobusy na dlouhé vzdálenosti stojí od 5 do 12 dolarů. Naši nezávislí cestovatelé měli denní rozpočet 30 dolarů. Pokud by měl člověk na cestu 70 tisíc a odečetl cenu letenek (20 tisíc), bude mít při 11denní cestě rozpočet na den téměř 200 dolarů (5 tisíc korun).
