Každá voda totiž chutná jinak. Podle toho, jaké množství minerálních látek obsahuje.
„Některé minerály způsobují hořkou chuť, jiné kyselou či slanou. Jsou i takové, které doslova vyvolávají pocit svíravosti. To vše ovlivňuje výsledný zážitek z konzumace vína,“ říká viceprezident Asociace sommelierů České republiky Ivo Dvořák.
„Jestliže investujete do dobrého vína, neměli byste podcenit ani volbu vody. Zbytečně vám pak hrozí, že si pokazíte gastronomický zážitek. Je to, jako kdybyste si na maraton koupili místo běžeckých bot sandály,“ podotýká.
Po které vodě sáhnout, může napovědět systém certifikace Voda vhodná k vínu, jejž vyvinul Vinařský institut. Takové označení smí na etiketu umisťovat pouze výrobci vod, které úspěšně prošly dvoukolovým certifikačním řízením.
Hodnocení je poměrně přísné. V prvním kole pět profesionálních degustátorů testuje, jak se voda snoubí s dvacítkou rozličných vzorků vína. „Razítko“ dostane jen taková voda, která vykazuje vyvážený vjem nebo mírnou dominanci vína minimálně u tří čtvrtin vzorků. Ve druhé fázi testovanou vodu zkoumá odborník z oblasti hydrogeochemie, a to pomocí chemického rozboru, analýzy aniontů a kationtů a mikrobiologické analýzy.
Certifikát se týká pouze balených vod, nikoli vody kohoutkové. „U ní jsou legislativní požadavky na jakost poměrně benevolentní – neřeší pach chloru, mikrobiologické znečištění ani obsažené stopové prvky,“ vysvětluje ředitel Vinařského institutu Petr Psotka s tím, že certifikát získaly třeba Rajec nebo Korunní.
Podle něj by se víno mělo prokládat vodou ideálně v poměru jedna ku dvěma.
„Pití vody v organismu podporuje tvorbu enzymu alkoholdehydrogenáza, jenž pomáhá odbourávat alkohol z těla. Pokud vypijete větší množství vína a zapomenete na vodu, může vás ráno pěkně bolet hlava. Voda mezi jednotlivými doušky vám taktéž pročistí chuťové pohárky v ústech, v neposlední řadě je důležitá pro správnou funkci ledvin,“ popisuje mluvčí organizace Michael Lapčík.
