S roztoči, kteří útočí na včelstva, je to podle odborníků podobné, jako když se lidé ptají, co dělat proti chřipce. Na obojí existuje jediná rada – nenakazit se.
„Terapie je obvykle velmi obtížná,“ upozorňuje Antonín Přidal z Ústavu zoologie Mendelovy univerzity v Brně.
Postrachem je zejména varroáza, kterou způsobuje roztoč kleštík včelí, jenž parazituje na zavíčkovaném včelím plodu i na dospělých včelách. Loni měl ideální podmínky k množení a trápil tak včelaře po celé jižní Moravě.
„Rok byl velmi kritický. Sám jsem asi na padesáti procentech a předpokládám, že některá včelstva padnou do jara. A zdaleka nejsem sám, některým včelařům padla všechna. Pokud jsou v pokročilém věku, nejsem si jist, jestli se do včelaření pustí znovu,“ přemítá Oldřich Wagner z Vážan na Vyškovsku.
Na polovině stavu je ze stejného důvodu i Bronislav Cagášek z půl hodiny vzdálených Heršpic. Prázdných má sedm úlů, a to už mu na podzim další čtyři vyloupily vosy.
„Bratranec, který je ve výboru a stará se o léčení v našem katastru, mi řekl, že zazimováno bylo celkem 90 včelstev a léčit se bude pouze 30. Zbytek nepřežil,“ popisuje.
Docent Přidal označuje úhyny za kritické, i když podobná situace nenastala poprvé. Loni ale bylo postiženo víc oblastí než obvykle. Včely není možné izolovat, protože se navštěvují, nákaza se tak ještě víc rozšiřuje. Problémy v úlech mají své důsledky. Někteří včelaři nebudou mít co prodávat, jiní chystají zdražení medu.
Oldřich Závodník z Maršova v okrese Brno-venkov začne prodávat med kolem 200 korun za kilogram. Podle něj by cena měla dorovnat úroveň Evropské unie, tedy až 220 korun za kilo.
Dosud přitom někteří tuzemští včelaři sladkou a lepkavou tekutinu prodávali i za částku lehce přes stokorunu. Většina z nich se sice shoduje, že by med měl kopírovat cenu másla, ale zdražují jen velmi váhavě.
Stát vyplácí náhrady, včelaři o ně málo žádají
Ladislav Kubíček ze Šlapanic na Brněnsku prodává kilo za 120 až 130 korun, nyní cenu zvýší o desetikorunu. Aby se mu včelaření vyplatilo, musela by hodnota medu vylétnout na 180 korun.
„Podle vyprávění mých prarodičů stálo kilo medu za první republiky stejně jako kilo másla,“ poukazuje.
Aby cena medu nešplhala do závratných výšek, nabádají včelaři ministerstvo zemědělství k uvolnění dotací na kompenzaci škod. Stát přitom náhrady ztrát, které vznikly v důsledku veterinárních opatření ke zdolávání nákaz v úlech, třeba právě varroázy, vyplácí.
„Výše se odvíjí od počtu utracených včelstev v ohnisku a s tím souvisejícího počtu úlů, včelařského zařízení, pomůcek a jejich stáří,“ odhaluje mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Chybou podle něj je, že chovatelé o náhrady nežádají. Ne každý také hlásí více než pětadvacetiprocentní úhyn veterinární správě.
Včelař Kubíček nicméně tvrdí, že ačkoli částečně využívá takzvané včelařské eurodotace, na žádné jiné peníze se mu dosáhnout nepodařilo. „Vždy se objeví nějaké překážky, které malovčelařům nedovolí účast na takové pobídce,“ lamentuje. Cenu medu však podle něj stejně ovlivní jen nabídka a poptávka – bude-li ho nedostatek, cena poroste a žádná dotace ji neovlivní.
Místo dotací je třeba změnit myšlení, vyzývá včelař
Jsou i včelaři, podle kterých jsou kompenzace úhynů vysloveně nešťastné. „Je třeba změnit myšlení a naučit se novým postupům ošetřování a vedení včelstev. Pokud je budeme dotovat, budeme mít úhyny každý rok a nakonec žádné včely. Pokud by něco včelařům ze strany státu pomohlo, tak opatření na podporu rozumného udržitelného zemědělství,“ myslí si Štěpán Lukšík z Lednice na Břeclavsku.
Včelaři Jaroslavu Baldíkovi z Hrušovan u Brna by byly milejší dotace na kurzy pro začínající včelaře. Dnes si totiž včely může pořídit kdokoli a úly umístit kdekoli. „Než by mohl včelařit, měl by člověk projít kurzem, naučit se základní úkony, ale hlavně jak ošetřovat a léčit včelstva. Potom nebude hrozbou pro sebe, ale hlavně ani pro okolní včelaře,“ míní Baldík.
Ve světě chtějí problém řešit šlechtěním odolných včel, jež by lépe odolávaly náporu virů či roztočů. Přidal to označuje za nedosažitelný sen, mimo jiné kvůli nákladnosti.
„Dosavadní šlechtění v zahraničí navíc nepřináší požadované výsledky. Mnohem přirozenější i účinnější je procházet problémy, se kterými se potýkáme – včelstva si pak sama vytvoří odolnější populaci,“ sděluje Přidal.
