Včelaři z okolí Ketkovic na Brněnsku zažili zdaleka nejhorší rok, co pamatují. „Včetně mého sedmadevadesátiletého dědy s výbornou pamětí, který včelaří od útlého mládí,“ líčí Zdeněk Ošťádal, jenž se sám tomuto oboru věnuje asi pět let.
Podle něj velmi uškodil výkyv počasí. „Všech osm včelstev mi vyzimovalo krásně, jarní rozvoj probíhal dobře. Jenže v plně se rozvíjejícím květu řepky přišlo déletrvající ochlazení a déšť,“ vysvětluje.
To nejspíš způsobilo pokles aktivity včelích matek v kladení, nerovnováhu včelstva v úlu a velkou rojivost. Ani nevyrojená včelstva už se ale do síly většinou nedostala.
Podobně mluví i ostatní včelaři v kraji, a někteří proto zdražují med v řádech desetikorun za kilogram. Obvyklá cena se tak zatím pohybuje okolo 150 korun. To je podle prodejců psychologická hranice pro zákazníky, vyšší cena už by je výrazněji odrazovala. Domácí producenti medu by přitom potřebovali zdražit alespoň ještě o 30 korun, aby se jim to v takto slabé sezoně vyplatilo.
„Všem by se nám líbilo prodávat med za 250 korun. Realita je taková, že prodáváme med v super kvalitě podložené rozbory z Výzkumného ústavu včelařského za 130 korun, což u malovčelařů jen těžko pokryje náklady. Je ovšem těžké to vysvětlit koncovému zákazníkovi, a tak se stále hledají cesty, jak cenu kvalitního medu dostat alespoň na úroveň 180 korun za kilogram,“ vysvětlil včelař Ladislav Kubíček z Brněnska.
Podle Marcely Čechové ze svazu včelařů se letos nepříznivé podmínky navíc sešly opakovaně, a někteří malovčelaři tak ani nemají co prodávat. „Letošní jaro mělo docela rychlý nástup v březnu, dubnu, ale včely ještě nebyly v plné síle, a v květnu, když už to vypadalo na dobrou snůšku, se ochladilo a začalo pršet. Když se pak oteplilo, včely se začaly hodně rojit, což mělo vliv na první jarní snůšku, která byla podprůměrná. Někteří včelaři ani nevytáčeli a nechali med včelám,“ popisuje včelařka z Vranovic na Brněnsku.
Červen byl o něco lepší, pak přišlo sušší období, a tak měly třeba slunečnice menší množství nektaru, i třetí stáčení tak bylo podprůměrné. „Medu je méně než loni. Od kolegů včelařů vím, že někteří ho mají opravdu málo, a tak ho ani prodávat nebudou,“ dodává Čechová.
Kvůli deštivému květnu třetinová snůška
Značně podprůměrnou snůšku hlásí i na Vyškovsku. Řečeno čísly, včelař Bronislav Cagášek prvního květového medu vytočil asi 13 kilogramů na včelstvo, medu lipového asi devět kilogramů. Pomohlo, když deset včelstev převezl k vysazené svazence – množství hned povyskočilo na 18 kilogramů.
„Ale pokud by počasí přálo, mohlo to být i 30. Dlouhé deštivé počasí v květnu se podepsalo i na tvorbě oddělků (nejčastější způsob vytvoření nového včelstva, jde o mladou matku, dělnice, včelí plod, pozn. red.). Zbývá jen doufat v lepší nastávající rok,“ krčí rameny.
A nebylo to jen počasí, s čím se museli včelaři popasovat. Někde škodila varroáza, onemocnění způsobené roztočem, který parazituje na plodu i dospělých včelách. Takové včelstvo může uhynout, což se na mnoha místech jižní Moravy přes zimu stalo. Útočily i včelí viry a houba hmyzomorka, jež u včel způsobuje průjmové onemocnění. Na některých stanovištích se tak letos včelstva v první řadě vzpamatovávala.
Na jižní Moravě se letos také objevil mor včelího plodu, bakteriální onemocnění larev. To doslova rozpouští jejich tělní buňky a larva nakonec hyne. Zbytky těla postupně vysychají na dně úlu. Když se je ostatní včely snaží odstranit, mimoděk roznášejí infekci po plástech.
Nebezpečný včelí mor zaznamenali na šestnácti místech
Chorobou oslabené a hynoucí včelstvo provokuje loupeživé nálety cizích včel, a tak se stává potenciálním zdrojem šíření nákazy do dalších včelstev. Mor je navíc zrádný v tom, že v prvním roce nákazy není příliš nápadný a naplno vypukne až následující sezonu. Včelstvo postupně slábne a po třech čtyřech letech hyne, zase nejčastěji v zimním období.
Letos se mor včelího plodu objevil po více než osmi letech třeba na Blanensku. Zaznamenali ho i v okolí Brna a na některých místech na Břeclavsku. Krajští veterináři vytyčili ochranné pásmo, kde včelaři nesmí včelstva přemisťovat.
„Letos jsme na území kraje evidovali šestnáct ohnisek moru včelího plodu, v okrese Blansko řešíme aktuálně jedno podezření,“ sdělil ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat krajské veterinární správy Ivan Přikryl.
Třeba v úlech Zdeňka Mikuly na Blanensku je teď nejen podprůměr medu, ale trápí ho i velká slídivost a loupež včel. Včely navíc napadl virus a ty se rodí s deformovanými křídly, takže hyne celé včelstvo. Med tak zdraží o deset až dvacet korun.
Jestli je situace skutečně tak špatná i pohledem oficiálních čísel, zatím Český svaz včelařů nepotvrdil. Podle jeho předsedkyně Jarmily Machové bude statistika výnosu medu v ČR k dispozici až začátkem října.
Včely se ve městech chovají na střechách domů
