Pondělí 21. června 2021, svátek má Alois
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 21. června 2021 Alois

Kolegu srazila divačka kbelíkem, vzpomíná účastník prvního Závodu míru

  6:25
Letovice, Černá hora, Brno... první Závod míru krátce po druhé světové válce vedl jižní Moravou. Na zrod cyklistické legendy vzpomíná účastník jejího premiérového ročníku Vlastimil Bartoš.

Vlastimil Bartoš se zúčastnil prvního Závodu míru v roce 1948, celkově na něm skončil patnáctý. Na kole jezdí i v 95 letech. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Prvních pár desítek kilometrů po startu v Pardubicích se jelo volně. „Řekli bychom až moc pomalu. Závodníci se jen klouzali, neboť věděli, co je čeká,“ psal 3. května 1948 jihomoravský deník Rovnost.

Komentoval tak začátek 2. etapy prvního ročníku cyklistického Závodu míru, vedoucího z Prahy do Varšavy. Během několika málo let se závod rozrostl tak, že se stal jednou z největších pravidelných sportovních událostí ve východním bloku od konce druhé světové války. Konal se až do roku 2006.

Dojezd 2. etapy prvního Závodu míru v roce 1948 zavedl jezdce do centra Brna. Vlastimil Bartoš finišuje se sklopenou hlavou, křížkem si sám sebe na dobové fotografii označil.

Hned první ročník naznačil, jak dychtivě ho veřejnost bude hltat. „V cíli byly zástupy lidí. Držela je pořádková služba, aby diváci nevběhli na silnici,“ vzpomíná na dojezd 2. etapy s cílem v Brně tehdejší reprezentant Vlastimil Bartoš.

Prvního Závodu míru se zúčastnil, skončil celkově patnáctý. Jeho vzpomínky mají kouzlo dodnes. Přinášíme je v novém seriálu jihomoravské MF DNES nazvaném Tenkrát poprvé.

Penalizace za výměnu kola

Legendární závod se při své premiéře jel ve dvou větvích – první vyrážela z Prahy do Varšavy, byla rozdělena do pěti etap a v cíli byl jako vítěz Aleksandar Zorič z Jugoslávie. Druhá vedla z Varšavy do Prahy, byla o dvě etapy delší a vyhrál ji Zoričův krajan Augustin Prosenik. První větev vedla přes Brno, kde končila 2. etapa.

„Do Brna jsme přijížděli přes Řečkovice po hlavní trase, kde dnes jezdí tramvaje. Jelo se prostředkem silnice po kostkách. To byla náročná jízda,“ pamatuje si Bartoš.

V širším centru Brna bydlel, takže se jelo jemu důvěrně známým prostředím. Pokusil se toho využít. „Věděl jsem, že po levé ruce jsme měli asfaltovou silničku. Na tu jsem si naskočil. Snažil jsem se neztratit tempo a chtěl jsem ujet. To se mi málem podařilo, ale na náměstí mě vzali dva Poláci. Byl jsem kolem sedmého místa,“ odříkává průběh.

Pořadím ho však následně srazila dolů minutová penalizace za to, že si v Letovicích po defektu vzal náhradní kolo a dojel na něm. Taková pomoc nebyla tehdy povolena.

„Všechno jsem si musel opravit sám. Natáhnout galusku, opravit brzdu, všechno. Vždyť proto jsem jel tehdy nejtěžší etapu jen s jednou brzdou,“ líčí Bartoš.

Přehazovačka naopak

Dnes je Vlastimilu Bartošovi 95 let a stále jezdí na kole; pořídil si i nová moderní, aby nebyla tak těžká a lépe se mu vynášela do schodů. Výbornou techniku – na tehdejší dobu – ale měl už na první Závod míru.

„Galusky jsem měl za tři tisíce korun, koupil jsem je z Francie. Vyráběly se pro francouzskou reprezentaci na Tour de France, lepší jsem pak už nikdy neměl. Kolo jsem měl velmi dobré. Ostatní reprezentanti kola před startem v Praze fasovali, já jsem ale přijel až den před začátkem a už na mě nezbylo. Dostal jsem vlněný dres a trenky a šel jsem,“ vybavuje si brněnský závodník.

Přestože byl se svým kolem spokojený, v důležité fázi 2. etapy při průjezdu Letovicemi ho nepodrželo. „Strhal jsem lanko a vypadl jsem ze špice,“ vybavuje si.

Tenkrát poprvé

Vzpomínkou na první ročník Závodu míru začíná seriál jihomoravské MF DNES nazvaný Tenkrát poprvé. Věnovat se bude výjimečným událostem, které zároveň byly prvními svého druhu na jižní Moravě. Připomenete si díky němu třeba premiéru basketbalových kouzelníků Harlem Globetrotters v Brně, první návštěvu Stanley Cupu v regionu a další premiéry.

Náhradní kola z doprovodného náklaďáku tehdy byla také kvalitní, švýcarská, k Bartošově smůle byla ale osazena jiným typem řazení, než na jaké byl zvyklý. „Páčka se pohybovala opačně. Než jsem přišel na to, jak se řadí, dával jsem si do kopce těžší převod,“ rozesměje se nad zádrhelem o 72 let později. Nakonec se mu kolo zalíbilo tak, že si ho šel po závodě odkoupit.

Na Moravském náměstí, tehdy náměstí Rudé armády, finišoval zdatně, z brněnských jezdců byl nejlepší. Tehdy z Brna jeli i další reprezentanti, třeba František Hanuš nebo Jaroslav Šmíd. „Brněnští činovníci fandili spíš Jarovi Šmídovi z Jundrova. Mysleli si, že dojede první. Ale on nebyl tak dobrý. Já jsem měl kvalitní přípravu,“ pochlubí se Bartoš.

V Hotelu Grand naproti autobusovému nádraží dostal ten večer jako cenu pro nejlepšího z Brňanů ozdobně vyřezávanou desku. Používá ji jako víko na krabici, do které si ukládá novinové výstřižky, fotky a další suvenýry z dávných let.

Etapa z Pardubic do Brna byla nejen první v historii Závodu míru, která vedla jihomoravským regionem, ale také první, v níž se pořádně závodilo. První etapa z Prahy do Pardubic prý nebyla nic moc. Zato kopce od Letovic přes Černou Horu a Lipůvku nabídly bitvu. V cíli ji nakonec pro sebe rozhodl Rumun Marin Niculescu. Marně ho stíhali druhý Vojtěch Chvojka a třetí Jiří Holubec.

Na trase zdravil svoji paní

Pro Bartoše etapa vrcholila o to pikantněji, že podél trasy vyrůstal. Oblast ulic, jako byly Vnitřní, Staňkova nebo Hrnčířská, byla jeho domovem. A to nebylo všechno! Hned příští 3. etapa vedla z centra Brna ulicí Křenovou, kde pracovala jeho dívka. „Tam jsem se s ní loučil. Po Křenové se ještě jelo volně. Jsme spolu dodnes,“ hlásí Bartoš vděčně.

Ten den, cestou směrem k současnému letišti v Tuřanech a následně na Rousínov, Vyškov a dál na severovýchod peloton Závodu míru z regionu vyjel.

Říká se, že ho při tehdejší úrovni techniky rozhodovaly nejen jezdecké schopnosti, ale i technické potíže. Nouze však nebyla ani o veselé a dnes již nemyslitelné historky.

„My jsme tehdy jezdili na syrová vajíčka. Dresy měly kapsy nejen vzadu, ale i na hrudi, a tam jsme si ta vejce strkali. Když měl ale někdo lehčí pád, vejce se mu rozbila a tekla mu po celém dresu. V etapě ze Zlína do Žiliny se to stalo mladému Peričovi,“ usmívá se Bartoš.

Jindy zase smůla potkala jeho kolegu Šmída. V horku si přijel ke krajnici, kde čekala divačka s kýblem ledové vody, aby některého ze závodníků svlažila. „Chrstla ale po něm vodu tak mocně, že jí kbelík vyletěl z rukou a Šmída srazil k zemi. Raději jsem se otočil a pádil pryč,“ pokračuje v historkách cyklistický pamětník.

Dnes má po bytě tolik kol, že je skoro není kam dávat. „Za peníze, které jsem za ně utratil, bych mohl mít nejnovější mercedes,“ směje se.

Vzpomínky, které díky těmto kolům má, jsou možná ještě cennější.

Jak vznikla láska na celý život

Shoda okolností přispěla k tomu, že mezi diváky při trase 2. etapy premiérového Závodu míru byl i tehdy osmiletý Pavel Doležel. Etapa vedla přes Černou Horu, kde vyrůstal. Pohled na peloton Doleželovi učaroval tak, že se později stal nejen úspěšným jezdcem, ale i funkcionářem a dokonce ředitelem slavného závodu.

„Šest roků jsem ho jel jako závodník, třikrát jako novinář a bafik a třináctkrát jako ředitel,“ počítá Doležel. Dvě etapy na jeho trasách vyhrál, v roce 1965 byl celkově druhý. „Závod míru? To je láska na celý život,“ neskrývá.

Zrod této vazby se datuje od roku 1948. Tehdy Doležel s ostatními poslouchal rozhlasový přenos a v Černé Hoře čekal na jezdce. „Ze začátku auto s rozhlasovým reportérem měli jen naši a Poláci. Rozhlas přiblížil závod fantasticky. Auto jelo za skupinou a reportér popsal dění dopodrobna,“ vybavuje si.

Černá Hora v té době stála na státní silnici vedoucí do Brna. Už od Letovic byla etapa náročná, vedla přes řadu kopců. „Od Březové nad Svitavou a Voděrad to byl samý kopec a u nás v Černé Hoře byl kopec ne asfaltový, ale po kostkách. Která dědina měla kostky, nedejbože broušené, jako je měla Česká, tak té se museli všichni klanět. Závoďáci je ale rádi neměli tehdy a nemají je rádi dodnes,“ vypráví Doležel.

K brněnskému cíli se jako dítě nedostal, ani na start 3. etapy se následující den nevydal. To, co viděl ve své obci, Doleželovi bohatě stačilo. „Moment, kdy jsem viděl motocykly a auta před pelotonem, mně utkvěl v paměti. Stal jsem se fandou cyklistiky,“ říká Doležel.

Po trase, kde viděl Závod míru poprvé, pak jako špičkový závodník téměř denně až do konce kariéry trénoval.

  • Nejčtenější

VIDEO: Aktivisté v Brně blokovali dopravu, jeden z nich se přilepil k silnici

Kuriózní událost řešili v Brně strážníci a hasiči, když aktivisté z hnutí Extinction Rebellion na několika místech...

Libuška už jako děvčátko skvěle recitovala, vzpomíná přítel Šafránkových

Své pověstné hnědé prstýnky měla Libuše Šafránková už jako malé děvčátko, když se dostala do společnosti ochotníků...

V Brně auto narazilo do lavičky, na které seděla žena. Zemřela na místě

K tragické nehodě došlo v sobotu dopoledne v Brně, kde auto vjelo na chodník. Narazilo do lavičky na zastávce, kde...

Válka s nutriemi. Roztomilí hlodavci byli atrakcí, teď obtěžují celé město

Premium Vypadá trochu jako bobr, trochu jako králík. Má však mnohem přívětivější výraz ve tváři. Rozhodně víc než přezdívku,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Řidiči vyhlížejí spojku na jihu Brna. Odkloní kamiony, místní ale dráždí

Dálniční propojku a rozšíření D2 na šest pruhů roky vyhlíží desetitíce řidičů. Podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic...

Feri odešel s kryptoměnou za 3 miliony. Za peníze z mandátu, tvrdí

Premium Bývalý poslanec Dominik Feri stihl od začátku letošního roku do konce květnu nakoupit kryptoměnu v hodnotě přes 3...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...

  • Další z rubriky

Kdo se chystá do divadla, má z čeho vybírat. V plánu je šest premiér

Brněnské scény si na druhou půlku června přichystaly hned několik premiér. Zatímco jindy by pomalu začínaly divadelní...

Při nočním požáru chaty v Brně zemřel člověk, druhý je v nemocnici

Hasiči v noci ze soboty na neděli vyjížděli k požáru chaty v Brně Kníničkách. Jeden člověk zemřel ještě před jejich...

Kvůli pandemii covidu přibylo odpadu. Popeláři jezdí i v neděli

Premium Kontejnerové hnízdo na sídlišti. Z popelnic se vyvalují odpadky a kolem nádob se vrství pytle. Nezřídka tu někdo odloží...

Dálnici D1 uzavřel požár kamionu na sedm hodin, tvořily se kolony

Požár kamionu, který začal hořet v úseku s dopravním omezením na 170. kilometru D1 u Domašova ve směru na Brno, v...

Advantage Consulting, s.r.o.
INŽENÝR KVALITY S AJ (35-45.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 35 000 - 45 000 Kč

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Nevěřím, že někdo dokáže být roky věrný, přiznává polyamorii Frühlingová

Iva Frühlingová (39) vydala novou píseň Moralisté, ve které se nepřímo přiznává k paralelním mileneckým vztahům....

Dojemné parte Šafránkové. Nikde mě nehledejte, jsem všude, také tedy ve vás

Pozůstalí po herečce Libuši Šafránkové ve čtvrtek zveřejnili netradiční smuteční oznámení. Dominuje mu černobílá...

Žena dala za dárce spermatu své úspory, teď vychovává postiženého syna

Nyní třiačtyřicetiletá Michele Elizaga z Arizony dlouhá léta čekala na pravého muže, se kterým by založila rodinu....

Turistickým atrakcím zvoní umíráček. K radosti místních, ke zlosti majitelů

Některá donedávna uzavřená turistická lákadla, jako například muzea strašidel, sexu, tortury či komunismu, dětské herny...