Když před šesti lety vedení Brna v čele s primátorem Petrem Vokřálem (dříve ANO) představilo plány na novou podobu Štefánikovy ulice v centru města se samostatnou cyklostezkou a širokými chodníky, zasypala jej kritika místních a motoristů kvůli citelnému úbytku parkovacích míst.
Nynější koalice vedená primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) proto nedávno schválila novou studii, v níž místo odděleného koridoru pro kola figuruje v důležité dopravní tepně pouze cyklopruh ve vozovce mezi jedoucími a parkujícími auty. A nesouhlasně se ozvali pro změnu cyklisté.
„Štefánikova je jedna z nejširších ulic ve městě a na obou stranách dovoluje udělat chráněnou cyklostezku. V minulosti se město rozhodlo ji vést jen po jedné straně ve směru do centra. Tohle řešení současné vedení ještě ‚vykostilo‘ a nahradilo ji pouze cyklopruhem, který je naprosto nevhodný, což lze vidět v Lidické, kde v pruhu pro cyklisty pořád parkují auta. Město se tímto vrací dvacet let do minulosti místo toho, aby se dívalo deset let do budoucnosti,“ hřímá mluvčí spolku Brno na kole Michal Šindelář.
Původně zamýšlenou stezku odděloval od silnice pás podélného parkování a navíc stromořadí. „Ustoupilo se od ní z důvodu příčných vazeb v ulici, které ruší provoz na cyklotrase, navíc by došlo k úbytku parkovacích stání,“ vysvětluje Anna Dudková z tiskového odboru magistrátu.
Cyklisté jedoucí po stezce by podle tohoto vysvětlení museli dávat přednost v jízdě při přejíždění všech ulic křížících Štefánikovu, jichž je v rozestupech zhruba sto metrů hned několik – Šumavská, Ptašínského, Kabátníkova, Hrnčířská a Dřevařská.
Toto zdůvodnění nicméně Šindelář nepřijímá. „Křížení má každá ulice. Přednost je možné upravit dopravním značením,“ namítá.
Možné řešení tohoto problému zmiňuje mluvčí Kanceláře architekta města Brna (KAM), jejíž pracovníci se účastnili výrobních výborů při zpracování nové studie. „Jde o takzvaný dánský pás, kdy se samostatně vedená cyklostezka před křižovatkou mění na cyklopruh, ve kterém má cyklista na křižovatce přednost, a po ní je zase cyklodoprava svedena do této stezky,“ přibližuje Šárka Reichmannová.
Jeďte radši okolo, radí město
Toto řešení nicméně pracovníci KAM nepovažují za reálné i s přihlédnutím k nedávným zkušenostem s projednáním jiných cykloopatření v Brně.
„Stezku s podobnou četností křížení jako ve Štefánikově dnes najdeme hned ve vedlejší ulici Botanická/Chodská, kde bylo přesně z důvodu dávání přednosti každých sto metrů před pár lety umožněno jezdit cyklistům mimo stezku ve vozovce. Právě i na základě jejich stížností na nepohodlnost neustálého přejíždění silnice,“ podotýká Reichmannová.
Pokud by se povedlo prosadit ve Štefánikově samostatnou stezku, byl by to podle cyklistů první krok k vytvoření šestikilometrové „cyklodálnice“ vedoucí z Řečkovic přes čtyři městské části na Moravské náměstí v centru Brna.
Štefánikova napojená na Lidickou a Palackého třídu totiž umožňuje přímou a nejrychlejší trasu pro cestu na kole. „Jde o neopakovatelnou příležitost udělat cyklostezku nejvyšší kvality,“ říká Šindelář s tím, že by dálnice posloužila velkému množství kolařů.
Brno láká své obyvatele na kola, ti na nich však nemají kde jezdit |
Místo Štefánikovy mohou cyklisté podle magistrátu využít pro klidnější jízdu okolní ulice. „Z hlediska širšího území je ve směru Štefánikovy veden cyklista stezkou v Botanické, další stezka je ve fázi příprav u Sportovní ulice. Okolní síť ulic je navíc řešena jako zóna 30, tedy dopravně zklidněná, bezpečná pro pohyb cyklistů ve vozovce bez dalších opatření,“ zmiňuje Dudková.
Cyklopruh ve Štefánikově má vést také opačným směrem ze středu do severní části města, toto řešení obsahovala už původní studie. Tentokrát půjde o souvislý pruh nepřerušovaný zastávkami ani prostorem v křižovatkách, což na výrobních jednáních žádali například i pracovníci KAM.
Řešení s cyklopruhy v obou směrech každopádně podle magistrátu umožní maximalizaci nově umístěných parkovacích stání. Ta mají být podélná i kolmá, záležet bude na umístěných vjezdech k domům, stromech a trakčních stožárech. Prostor pro auta i tramvaje zůstane stejný jako dosud.
Přípravy potrvají roky
Další kritici mimo cyklistů u nedávno schválené rekonstrukce poukazují na to, že znamená další promarněnou příležitost, jak ulici vdechnout více života a rozšířit prostor pro pěší místo upřednostňování aut.
Rovnoměrnější uspořádání ulice pro všechny druhy dopravy podle nich umožňuje dostatečná šířka, která činí 32 metrů. Třeba chodník se však oproti původní studii „scvrkl“ ze zhruba čtyř metrů na polovinu.
„Návrh na rekonstrukci Štefánikovy se nějakým způsobem udělal, všichni jsou sice tak nějak spokojeni, ale výsledkem se město chlubit nemůže. Mohli jsme mít krásnou moderní třídu, ale nakonec půjde jen o další běžnou ulici,“ hodnotí výsledek končící brněnský opoziční zastupitel a místostarosta Králova Pole Petr Souček (ANO).
Podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) je navržené řešení kompromisem. „Kritikou jsem byl trochu překvapený. Na druhou stranu nová studie, která byla odsouhlasena všemi koaličními stranami a městskou částí Královo Pole, neznamená, že se k věci neumíme vrátit a nedá se na ní cokoli změnit,“ ujišťuje radní.
Po odsouhlasení studie řešící Štefánikovu v úseku mezi Pionýrskou a Pešinovou ulicí bude následovat zpracování investičního záměru, na něj navážou projekty pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Teprve po jeho získání se město může pustit do rekonstrukce. Kvůli dlouhodobému přípravnému a povolovacímu procesu tedy potrvá ještě několik let, než vůbec oprava Štefánikovy začne. Nová studie vznikla poté, co původní návrh nebyl v roce 2017 kladně projednán.
Zrušený přechod v Údolní neobnovíUž osm let uplynulo od chvíle, kdy byl zrušen frekventovaný přechod pro chodce v brněnské Údolní ulici u křižovatky s Úvozem. Rozhodnutí magistrátu tehdy vyvolalo bouři nevole, lidé protestovali, sepsali petici, věc zasáhla také do tehdejších komunálních voleb a pomohla k úspěchu hnutí Žít Brno. Magistrát argumentoval, že přechod zmizel, aby řidiči odbočující z Úvozu doprava do Údolní neblokovali řidiče jedoucí rovně. Oba směry totiž po změně v řazení měly stejný jízdní pruh, roli hrála i délka přechodu, která neodpovídala normám. V příštích letech se má Údolní ve spodní části mezi Úvozem a Husovou dočkat rekonstrukce, vrácení přechodu je však prakticky vyloučeno. „V daném uličním profilu není možné vyhovět normám,“ vysvětluje Anna Dudková z tiskového střediska brněnského magistrátu. Zachované zůstane alespoň místo pro přecházení včetně bezpečnostního ostrůvku, jež je vzdálené asi 60 metrů od zrušeného přechodu. Pěší se přes silnici v této části Údolní nyní dostanou buď přes místo pro přecházení, nebo postupně po třech přechodech na křižovatce s Úvozem, kdy musí putovat ve směru písmene U. |
