Ještě donedávna Jaroslav Žáček třikrát do týdne nasedl na kolo a vyrazil do Brna do práce. Jel přitom i po klikaté frekventované silnici z Blanska směrem na Brno. „Auta tam jezdí rychle, ještě se předjíždí, tam opravdu šlapete se staženým zadkem,“ popisuje vášnivý cyklista, který je dnes už v důchodu.
Frekventované silnici, po níž denně projede deset tisíc aut, by se klidně vyhnul, jenže neměl jak. Na cyklostezku pod Novým hradem u Adamova se jinudy dostat nedá a speciální trasu pro cyklisty souběžně se silnicí nikdo dosud nevybudoval. To teď chce Jihomoravský kraj změnit, cena za tento čtyřkilometrový kritický úsek je však astronomická.
Aktuální odhady včetně daně se blíží čtvrt miliardě korun. Jeden kilometr tak vyjde na více než 60 milionů. Pro srovnání: stejně dlouhý obchvat Čebína na Brněnsku, který je jednou z nejdražších silničních staveb z rozpočtu kraje, je zhruba „jen“ na dvojnásobné ceně.
„Plánovaná stezka kvůli složitému terénu hned několikrát povede pod silničními mosty a přechází přes řeku Svitavu. Tu přemostí rovnou tři lávky o šířce tří metrů a jeden cyklomost. Součástí projektu je i posunutí stávajícího brodu a jeho následné napojení na stezku pro chodce a cyklisty,“ přibližuje krajský náměstek pro regionální rozvoj Jan Zámečník (KDU-ČSL).
Na několika úsecích jsou naplánovány i opěrné zdi a zpevňující sloupy, aby byla zachována bezpečnost projíždějících vlaků po sousední trati. Zároveň díky tomu bude stezka dostatečně široká pro chodce i cyklisty. Přesné rozměry v celé délce ovšem hejtmanství nesdělilo, ostatně podrobný projekt se teprve bude zpracovávat. „Jihomoravský kraj zatím žádnou tak technicky a finančně náročnou stavbu cyklostezky nerealizoval,“ sděluje Petr Holeček z tiskového oddělení krajského úřadu.
Prvenství za nejdražší cyklostezku v Česku však i přes tyto mimořádné náklady trasa v Moravském krasu nezíská. To zůstane nejspíš Havlíčkovu Brodu, kde v roce 2020 pouhých 300 metrů stálo 25 milionů. V přepočtu tak stál metr ještě přibližně o 23 tisíc korun více, než je odhad u Blanska.
Bezpečnost na prvním místě
Není to ani první cyklostezka v regionu, jejíž kilometr vyšel na nižší desítky milionů korun. V roce 2021 otevřel Jihomoravský kraj 2,6 kilometru dlouhou trasu přes novomlýnské nádrže za 119 milionů. Do té doby museli cyklisté po frekventované cestě jezdit společně s náklaďáky. I tak se však nabízí otázka, zda je skutečně efektivní vynaložit takový balík peněz na tak krátký úsek u Blanska.
Hejtmanství si za svým krokem stojí. „S ohledem na vysoce frekventovaný úsek s dojížďkou za prací, službami a cykloturistikou je v první řadě ve veřejném zájmu zajistit bezpečnost,“ oznamuje Holeček s tím, že se jedná rovněž o mezinárodní dálkovou trasu, na níž Evropská cyklistická federace vytkla nebezpečnost úseku u Blanska. „Je to skutečně kolikrát o život. Určitě je dobře, pokud tady povede cyklostezka,“ souhlasí Žáček.
Cyklodálnice má utrum, plán na opravu brněnské tepny fandí autům |
Podle něj dnes příliš nepomáhá ani to, že jsou na silnici široké krajnice, kudy mají cyklisté přikázanou jízdu, ani to, že na častý výskyt jízdních kol upozorňují šoféry výstražné značky. Jihomoravské hejtmanství má i konkrétní čísla. Počítadlo na stezce pod Novým hradem, kam naprostá většina cyklistů při cestě od Blanska pokračuje, za sezonu od dubna do října zaznamená i více než sto tisíc průjezdů.
Jako dobrou zprávu tak stavbu nové stezky vnímá i blanenský starosta Jiří Crha (ODS), který je rovněž krajským radním pro dopravu. „Na krajské radě jsme schválili první krok k její výstavbě,“ zmiňuje Crha soutěž na zpracovatele projektové dokumentace.
Stavbu navíc nebudou komplikovat ani potřebné výkupy pozemků, ty jsou totiž v majetku obcí nebo veřejných institucí. Horší to bude s pokrytím vysokých nákladů, kde kraj stejně jako u Nových Mlýnů spoléhá na dotace. Stavební povolení by chtěl mít k dispozici do konce příštího roku, kdy už zároveň počítá se zahájením první ze čtyř plánovaných etap stavby. Cyklisté by se pak mohli po tomto prvním úseku projet v roce 2025.
Stezka kolem ČKD na mrtvém boděZatímco stavba cyklostezky podél Svitavy se zdá být na dobré cestě, druhá, která u Blanska rovněž velmi chybí, je stále v nedohlednu. Už v roce 2016 tehdejší vedení města oznámilo, že hodlá vybudovat trasu podél areálu ČKD ke Skalnímu mlýnu v Moravském krasu, aby cyklistům i pěším dopřálo bezpečný prostor. Také tudy totiž řidiči jezdí velmi rychle. Jenže ani po sedmi letech se nic neudálo. Město totiž vlastní jen málo pozemků pro tuto stavbu, situaci navíc komplikovalo konkurzní řízení s majitelem areálu ČKD a s novým vlastníkem se radnice dosud na ničem nedohodla. |
