Radost lidem na kole kazí v cyklopruhu na Lidické stojící auta.
„Nedávno v něm v jeden moment bylo pět dodávek nedaleko od sebe. Auta tam běžně parkují ve dvou pruzích, jedna řada parkování jim evidentně nestačí,“ popisuje mluvčí spolku Michal Šindelář.
Za stání v cyklopruhu přitom řidičům hrozí na místě až dvoutisícová pokuta. Podle Šindeláře chybí dostatečný dohled strážníků nad dodržováním pravidel. „Sami od sebe aktivně nezasahují. Stejně tak od města nezaznívají směrem k řidičům výzvy ve smyslu: Neparkujte v cyklopruzích,“ podotýká.
Strážníci se ale brání, stání aut v těchto místech si podle jejich mluvčího Pavla Šoby všímají.
„Máme nastavené kontroly, takže tam kolegové míří opakovaně. Četnost dohledu momentálně neplánujeme měnit. Zjištěnými přestupky se zabýváme v Lidické i jinde. Měsíčně toto číslo zpravidla nepřesahuje desítku případů,“ reaguje Šoba.
Jako jiný příklad ulice, kde se řidiči dopouštějí stejného prohřešku, zmiňuje Nové sady. Jimi se táhne pruh společný pro vozy integrovaného záchranného systému, hromadnou dopravu i cyklisty.
Křižíkova s pruhy po třech letech
Vyhrazené pruhy pro cyklisty jsou nově i v Křižíkově ulici v Králově Poli. Od podání podnětu k jejich vyznačení uplynuly tři roky. I v tomto případě, stejně jako třeba u Lidické, návrh dlouho narážel na nesouhlasné stanovisko policie.
To, jak dlouho trvá, než se navržená úprava pro bezpečnost cyklistů objeví přímo v ulicích, podle magistrátu významně ovlivňuje několik faktorů.
„Složitá koordinace všech zájmů v uličním prostoru, projednání s dotčenými orgány a zákonné lhůty. Samotné zajištění výkresové dokumentace pro změnu dopravního značení, projednání, následné stanovení formou opatření obecné povahy a vyznačení je v případě, kdy nejsou žádné překážky, okolo devíti až deseti měsíců,“ míní Anna Dudková z tiskového střediska magistrátu.
V posledních letech přibyly cyklopruhy například ve Vejrostově, Odbojářské nebo Tvrdého. Další chystají úředníci v Lesnické a na Libušině třídě. A jsou také součástí připravovaných rekonstrukcí ulic Štefánikova, Křenová nebo třeba Veveří v úseku mezi Konečného náměstím a Chládkovou.
Cyklisté byli podle svých slov ve městě dlouho odstavení na vedlejší kolej. Důkazem je řada opravených ulic bez přidaných cykloopatření. I když tam s nimi počítal generel cyklistické dopravy. Řeč je třeba o ulicích Milady Horákové, Cejlu či dolní části Veveří.
Svítání na lepší časy
Podle Šindeláře ale cyklistům v Brně svítá na lepší časy. „Po šesti sedmi letech stagnace se zúročuje projektová příprava z posledních dvou let. Nastala změna, cyklodoprava je víc brána v potaz a není už zcela ignorována,“ je přesvědčený mluvčí spolku Brno na kole. Dodává však, že to zabere až jednu dekádu, než se připravovaná opatření projeví přímo v ulicích a zásadně tím zlepší infrastrukturu pro cyklisty.
O něco opatrněji se na postupné posouvání stavu cyklistické sítě k lepšímu dívá předseda neformálního cykloklubu Bicybo Jiří Jedlička.
„Cyklodopravu už město neignoruje. V programech na ni politici nezapomenou, ale vyznačená opatření vyloženě o prioritě cyklistů nesvědčí. Rekonstrukce ulic jsou pořád často promarněnou příležitostí, kdy je hlavní uspokojit poptávku aut, a když se na cyklisty nedostane, tak smůla,“ hodnotí Jedlička.
Radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) nicméně zdůrazňuje, že nikdy rozvoji cyklodopravy nebránil. „Opatření pro lidi na kole se snažíme dostat do všech studií a projektů. Teď jsou třeba součástí rekonstrukce Veveří, Pekařské či Štefánikovy.
Když ale opatření dáme do návrhu teď, v ulici budou reálně vyznačená za tři roky,“ upozorňuje s tím, že se připravované projekty projeví v rozvoji cyklistické infrastruktury dřív než za dekádu. „Za dva až tři roky,“ věří.
Další argument, že se na lidi na kole myslí už víc, přidává místopředseda dopravní komise na magistrátu a lídr Pirátů Marek Lahoda. „Nová Zbrojovka, Brněnská třída, bulvár v nové čtvrti Trnitá. Všude tam se počítá s cyklostezkami. Původně měly být jen pruhy, nebo vůbec nic,“ upřesňuje.
Bez kolizních míst a s návazností
Za jednu z priorit pro zpříjemnění jízdy na kole považuje město odstranění kolizních míst na páteřních trasách, třeba kolem řek Svratky a Svitavy. Pomoci mají přejezdy či podjezdy, jako ten aktuálně budovaný pod Hladíkovou ulicí podél Svitavy. Další vzniknou při stavbě protipovodňové ochrany u Svratky naproti Poříčí.
„Máme vytipované další problematické uzly, například Anthropos, na něž zadáme technické studie,“ hlásí Kratochvíl.
Na jiný typ problému poukazuje opoziční zastupitel a lídr ANO René Černý. Podle něj je nutné zlepšit návaznost stezek, aby nekončily u rušných silnic. „Cyklista pak musí pokračovat v běžném provozu mezi auty. A když se za ním táhne třeba autobus, pro člověka na kole ani řidiče to není příjemné,“ zmiňuje Černý.
Jako jeden z příkladů, kde není navázání dořešené, může podle Jedličky sloužit Mlýnská. Dostanou se po ní na Dornych, kde už ale další pruhy nenajdou. „Tento úsek končí bariérou v podobě frekventované silnice. Kdo jezdí místem denně, nějak si poradí, ale jiný může jen kroutit hlavou,“ poznamenává Jedlička.
