Chybí i systematická práce s takovými školáky. A právě to chtějí na jižní Moravě novátorsky změnit.
„Cílem je vyhledat více nadaných dětí a rozpoznat zejména ty, jež se dlouhodobě identifikovat nedaří. A každého takového žáka optimálním způsobem podpořit a jeho potenciál rozvinout,“ říká vedoucí výzkumného týmu Šárka Portešová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Psycholožka, která se nadanými dětmi dlouhodobě zabývá, vyvinula speciální testovací systém.
„Využívá moderní přístup herního testování – integruje prvky počítačových her, jež obvykle zvyšují u dětí motivaci a hravost a snižují případné obavy,“ vysvětluje Portešová.
K tomu je nutné, aby dítě už umělo číst, psát a ovládat počítačovou myš. Dana Havlová, která řeší testování pro Mensu, nicméně „brojí“ za časnější testování.
„Hledat až poté, co mají děti v prvních třech letech největší chuť se uplatnit, mi přijde malinko pozdě. Samozřejmě lepší pozdě než vůbec, ale ideální stav je vytipovat nadané děti ještě před nástupem do školy nebo krátce po něm,“ podotýká Havlová.
Jana Musilová z agentury JCMM, která spolu s fakultou za projektem stojí, ale čtvrtou třídu označuje jako určitý přelom. „Děti potom odcházejí na druhý stupeň a na gymnázia a my jsme chtěli, aby rodiče i škola měli čas popřemýšlet nad rozvojem dítěte,“ zdůvodňuje.
Nyní se v pilotním režimu plošně testuje na devíti jihomoravských školách, do konce června jím tak projde téměř 320 dětí. Dobrovolně a zdarma. I v tom Havlová vidí riziko. Na test jen ze zvědavosti totiž rodiče pošlou i děti, které by se z důvodu „podezření na nadání“ k placené zkoušce – jakou nabízí třeba právě Mensa – neodhodlaly.
„Mnoha z nich pak vyjde průměrný a některým i podprůměrný výsledek. To je hodně bolestná informace, se kterou se pak musí vyrovnávat. Pokud zprávu v nesouladu s etikou získají pedagogové, může to poškodit zájmy těchto dětí. Plošné testy intelektu s sebou zkrátka toto riziko nesou,“ tvrdí. Faktem je, že rodiče dostanou informaci o výsledku hned, o nadaných se do několika dnů dozvídá i škola.
„Zlobivé“ talenty systém zlomí
Pro konzultanta Miloslava Hubatku, který deset let vedl školu specializovanou na rozvoj talentovaných dětí a řídí i odborný portál Nadanedite.cz, je projekt v takovém rozsahu výjimečný a velice užitečný.
„Hodnotím velmi pozitivně, že se talenty podchytí drápkem a vytáhnou ven. Nadané a vůbec výjimečné děti byly dlouho dost odstrkované a dávané stranou,“ vysvětluje.
Plošný screening mu vyhovuje. „Trošku hrubší síto podchytí mnohem víc dětí, jež jinak uniknou pozornosti a jsou třeba jen úzce zaměřené – například průměrné na jazyky, ale excelující v přírodních vědách,“ chválí Hubatka.
A na to spoléhá i náměstek jihomoravského hejtmana pro školství Jiří Nantl (ODS).
„Některé rodiče prostě nenapadne položit si otázku ohledně nadání a děti cíleně rozvíjet. Často to nezachytí učitelé, žáci se nudí, jsou považováni za zlobivé a systém je ‚zlomí‘,“ nastiňuje Nantl potřebnost uceleného přístupu k vyhledávání a rozvoji nadaných dětí. Podle něj je nutné vytvářet i centra metodické podpory škol v péči o nadané. „Funguje to ve speciálním školství, nicméně na opačném pólu spektra zatím ne,“ dodává.
Nadané děti, které testování odhalí, dostanou nabídku například na příměstský tábor, mentorský program, MiND Club sdružující nadané děti, exkurze do zajímavých vědeckých a kulturně-vzdělávacích institucí nebo inspirativních firem.
Doba talentovaným dětem nahrává nejen, co se testování týče. Už i výzkumy ukazují, že jim paradoxně hodně pomohla distanční výuka, na níž dokonce do určité míry profitovaly. Třeba proto, že netrávily spoustu času čekáním na ostatní a mohly si dělat věci po svém.
