Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. května 2022 Vilém

Ukrajinský Lvov je jako Brno, říká učitelka češtiny Barbora Antonová

  17:23aktualizováno  18:23
Překladatelka Barbora Antonová se vydala na pozvání Českého centra učit češtinu do Lvova na západě Ukrajiny. „Lvov je krásné, vlastně středoevropské město, které připomíná Vídeň nebo Bratislavu. Kdo tam jednou přijede, bude se chtít znovu vrátit,“ říká žena, která stojí mimo jiné i za spoustou kulturních aktivit v Brně.

Učitelka češtiny Barbora Antonová. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Proč jste byla učit češtinu zrovna ve Lvově?
Na Ukrajině je enormní zájem o tento jazyk, České centrum registruje každoročně několik set zájemců. Proto se jeho nová šéfka Lucie Řehoříková rozhodla rozšířit výuku češtiny nejenom v Kyjevě, ale i ve Lvově a Dněpropetrovsku. Ve Lvově je jeden z nejstarších českých krajanských spolků. Chtěli jsme proto také podpořit činnost tamější České besedy.

V uplynulých třech měsících právě do Lvova přijelo diskutovat několik spisovatelů, novinářů či kulturních osobností. Jak na ně krajané reagovali?
Byli tam novináři, třeba Petra Pospěchová, Vojtěch Varyš, básník Karel Škrabal, ředitel Anthroposu Petr Kostrhun, nakladatel Petr Minařík nebo Jan Souček a Jan Plachý z ČT Brno. Velký úspěch měli ale i teoretici architektury Šárka Svobodová a Jaroslav Sedlák, kteří ve Lvově představili českou poválečnou architekturu. Krajany zajímalo úplně všechno, byl pro ně vůbec cenný kontakt s rodilým Čechem. Ve Lvově žije asi dvě stě Čechů, ale do Besedy chodí aktivně zhruba desetina. Objevují se tam i Slováci nebo třeba lidé, kteří v České republice pracovali.

Barbora Antonová

  • Narodila se v roce 1968 v Brně
  • Vystudovala češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také přednášela. Pracovala mimo jiné v Domě umění města Brna
  • Kulturní aktivistka, učitelka, překladatelka, předsedkyně hnutí Žít Brno
  • Vydala netradičního průvodce Teplá Praha
  • Je členkou Okrašlovacího spolku v Lomnici u Tišnova
  • Je spoluautorkou výstavy o Leu Eitingerovi a holocaustu na Tišnovsku
  • Připravuje výstavu o norské Nansenově nadaci, která zachraňovala české a německé Židy
  • Je vdaná, má dva syny.

Ředitelka Českého centra Lucie Řehoříková je z Brna, její manžel je spolumajitel zdejšího nakladatelství Větrné mlýny. Hodně hostů probíhajícího Měsíce autorského čtení i aktivistů přijíždějících na Ukrajinu je také z jižní Moravy. Je to náhoda?
Dá se říct, že Brno už je ve Lvově dávno, protože obě města mají podobnou atmosféru. Z architektury, historie, umění a ostatně i kuchyně je poznat, že byl kdysi součástí Rakouska Uherska. Lvov jako centrum Haliče má sice asi sedm set tisíc obyvatel, ale je tam sto sedmdesát tisíc studentů, poměr je tedy shodný jako v Brně. Obě města mají i podobnou atmosféru, za kterou vděčí mimo jiné i analogickým historickým událostem: v Brně byli vyvražděni Židé a odsunuti Němci. Osud lvovských Židů je stejný, odsunuto bylo polské obyvatelstvo. Ta „mezera v paměti“ je dodnes cítit v obou městech. Ve Lvově je taky hodně parků a zeleně jako v Brně. Má hezky opravené centrum, kde je hodně kaváren a restaurací, ale má domáčtější a přátelštější ráz, protože většina turistů jsou Ukrajinci, ne cizinci - i když i těch přibývá. Oproti Brnu je centrum Lvova, mimochodem zapsané na seznamu UNESCO, neuvěřitelně živé a plné lidí. Na objevení čeká ještě zimní turistika, protože třeba v centru Bukoveľ je luxusní lyžařské středisko, podle znalců alpská kvalita za velmi příjemné ceny. Takže třeba jednou začnou čeští lyžaři jezdit na Ukrajinu.

Obě města byla kdysi součástí Rakouska-Uherska a mají k sobě blízko atmosférou. Dá se tam ale najít vyloženě česká stopa?
Ve Lvově působila řada osobností souvisejících s Brnem, prvním rektorem lvovské polytechniky byl někdejší ředitel brněnského technické učiliště Florian Schindler, lvovské baroko utvářeli mimo jiné bratři Ecksteinové, kteří přišli z Brna; velmi plodné vazby se Lvovem měl například archeolog Karel Absolon. Velmi patrný je stále český vliv v sousedním Zakarpatí, které patřilo mezi válkami k Československé republice, stavěly se tam české školy a úřady. V Černovicích je univerzita, kterou postavil mecenáš Josef Hlávka, a v Lucku, který je centrem Volyně a je sto padesát kilometrů od Lvova, působí dodnes Matice volyňská sdružující české krajany, kteří odešli na západní Ukrajinu v 19. století.

Jak časté jsou vůbec nynější českoukrajinské kontakty?
Mohly by být častější. České instituce ale nejsou moc vstřícné, skoro třeba nepodporují výuku bohemistiky na ukrajinských univerzitách. Ve srovnání s Polskem je česká zahraniční politika zoufalá, je vidět značná ignorance a nezájem. Třeba Poláci skvěle spolupracují s Ukrajinci v kultuře i na univerzitách. Nečekají, jestli Ukrajina bude v Evropské unii, ale mají už rozjetých spoustu společných projektů. Dávno pracují na společných výzkumech, publikacích, v kultuře, a to i například v rámci knihoven. Z naší strany se maximálně objeví nabídka několika málo stipendijních pobytů.

„Na Ukrajině je o kontakty s Českou republikou a kulturou velký zájem.“

Čím si to vysvětlujete?
Je to vidět už na takových banalitách, jako jsou víza. Existuje strašně složitý systém jejich vydávání. Když si Ukrajinci žádají o česká víza, musejí se přihlásit do registračního systému našeho ministerstva zahraničí, který se otevře jenom občas a okamžitě ho napadnou hackeři, kteří volná místa obsadí. Takže člověk, který chce být v pořadí na žádost o vízum, to musí buď zkoušet donekonečna, nebo zaplatit mafiánům, aby mu odprodali registrační pozici. To mi přijde hanebné. Potom třeba inženýři nebo lékaři, kteří by potřebovali jet do České republiky na pracovní pohovor, nejsou schopní sehnat česká víza a řeší to tak, že si vyřizují schengenské vízum přes Polsko. Takže když teď slýcháme o pevnosti Evropa, máme její základy dobře položené.

Přitom Ukrajinci jsou nám kulturně i jazykem velmi blízcí, že?
Já jsem se pohybovala v okruhu lidí, kteří jsou vzdělaní a ucházejí se o zaměstnání v zahraničních firmách, kterým je jedno, jestli je člověk z Ukrajiny, nebo Pákistánu, jdou po kvalitním zaměstnanci. Potěšující bylo, že se mi v době mého pobytu ve Lvově ozval jeden spolumajitel firmy z Brněnska a měl zájem o zprostředkování kontaktů na zaměstnance. Ovšem ne na dělníky, ale na vysokoškoláky. Takové to klišé, že co Ukrajinec, to zedník nebo uklízečka, už dávno neplatí. Ale spousta Čechů si toho ještě nevšimla. Hodně Ukrajinců má taky zájem o práci u nadnárodních firem v Brně, protože je to pro ně něco jako nejbližší výspa Západu. Ne každý chce jet do Německa nebo Anglie.

Nemají Ukrajinci zájem o práci u nás taky kvůli válce na Donbasu?
To je možné, protože téma války je úplně všude. V televizi jede pořád zpravodajství z východu, armádní náborové a propagační spoty. V samoobsluhách jsou u pokladen kasičky, do kterých lidé přispívají na nemocné děti a na armádu. Na náměstích jsou vystavená tabla mrtvých vojáků, ten pocit ohrožení je hmatatelný i v těch přímo nezasažených oblastech. Většina mých studentů říkala, že mají někoho, kdo bojuje na východě v armádě, znají někoho, kdo padl. A další čekají na povolávací rozkaz.

Jak lidé prožívají válku, která je ale několik set kilometrů daleko?
Obecně jsou strašně unavení. Každé dva roky je tam nějaká revoluce, od které si slibují, že bude konečně líp. A ono je to vlastně pořád stejné nebo horší. Nedochází k žádnému posunu a lidé jsou vyčerpaní. Neberou vážně politiky, nemají důvěru ve vedení státu. Opravdu ubíjející je ale všudypřítomná a každodenní korupce. Ta demotivuje i ty, kteří se jí nechtějí účastnit. Byla jsem úplně v šoku, když jsem se dozvěděla, že údajně zkouška z anatomie stojí osm set hřiven. Člověk si pak udělá představu, co za doktory chodí ze školy. A pak jsou vedle toho lidé, kteří opravdu tu školu vystudují, mají zájem kvalitně pracovat, ale v tom systému vlastně nemají moc šancí. Proto taky především inteligence a vysokoškoláci odcházejí pryč z Ukrajiny. Je to vcelku pochopitelný exodus.

  • Nejčtenější

Kolemjdoucí našel v brněnském lese mrtvou dvacetiletou ženu

Téměř tři měsíce pohřešovanou dvacetiletou ženu z Brna našel kolemjdoucí mrtvou v lese mezi brněnskými Pisárkami a...

Archeologové našli pod silnicí stovky koster, kruhové objezdy musejí počkat

Zhruba stovku hrobů odkryli archeologové při průzkumu pod silnicí, který předcházel stavbě kruhových křižovatek ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V kuřimské kauze se objevily i známé tváře, Škrlová oklamala i celebrity

Herec, zpěvák, novinář. Kolem kauzy Kuřim se motaly i známé tváře, které se po odhalení svých rolí v případu dušovaly,...

Z pískovny vznikne největší brněnský park, připomene těžební krajinu

Areál pískovny v brněnských Černovicích protkaný stezkami bude dvakrát větší než Lužánky. Vznikat má postupně několik...

Při cestě na nákup vjel senior do protisměru, čelně se střetl s dalším autem

Špatnou odbočku si na cestě za nákupy vybral ve čtvrtek šestaosmdesátiletý řidič na okraji Brna. Místo u obchodního...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Brno láká návštěvníky festivalovou šňůrou, zacílí i na zdravotní turisty

Brno chce v létě přitáhnout turisty do města permanentní festivalovou šňůrou. Vrchol nastane třetí červencový víkend,...

Komáří kalamita nehrozí, kvůli vyschlým tůním se nemají kde množit

Možná jedinou pozitivní zprávou související se současným suchem je, že jižní Moravu netrápí komáři. V lužních lesích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kuřim, v níž týrali chlapce, byla poutním místem i terčem nadávek

Kauza Kuřim, to nejsou jen smutné osudy dvou chlapců a jejich tyranů, ale i několika propíraných míst a institucí na...

Po půlstoletí se v Podyjí zabydlel sysel, za měsíc se očekávají mláďata

Dobrou zprávu potvrdil letošní jarní monitoring, který v Národním parku Podyjí pravidelně provádí Agentura ochrany...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Část dětí dostane 5 000 Kč automaticky, zbytek bude žádat elektronicky

Rodiče, kteří na své potomky pobírají příspěvek na dítě, dostanou státní pětitisícovou pomoc automaticky. Ostatní budou...

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Zakladatel Microsoftu Bill Gates používá mobil, který byste nečekali

Miliardář a zakladatel Microsoftu Bill Gates se pochlubil tím, jaký aktuálně používá smartphone. Ačkoli Microsoft...