Čtvrtek 21. ledna 2021, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 21. ledna 2021 Běla

Ukrajinský Lvov je jako Brno, říká učitelka češtiny Barbora Antonová

  17:23aktualizováno  18:23
Překladatelka Barbora Antonová se vydala na pozvání Českého centra učit češtinu do Lvova na západě Ukrajiny. „Lvov je krásné, vlastně středoevropské město, které připomíná Vídeň nebo Bratislavu. Kdo tam jednou přijede, bude se chtít znovu vrátit,“ říká žena, která stojí mimo jiné i za spoustou kulturních aktivit v Brně.

Učitelka češtiny Barbora Antonová. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Proč jste byla učit češtinu zrovna ve Lvově?
Na Ukrajině je enormní zájem o tento jazyk, České centrum registruje každoročně několik set zájemců. Proto se jeho nová šéfka Lucie Řehoříková rozhodla rozšířit výuku češtiny nejenom v Kyjevě, ale i ve Lvově a Dněpropetrovsku. Ve Lvově je jeden z nejstarších českých krajanských spolků. Chtěli jsme proto také podpořit činnost tamější České besedy.

V uplynulých třech měsících právě do Lvova přijelo diskutovat několik spisovatelů, novinářů či kulturních osobností. Jak na ně krajané reagovali?
Byli tam novináři, třeba Petra Pospěchová, Vojtěch Varyš, básník Karel Škrabal, ředitel Anthroposu Petr Kostrhun, nakladatel Petr Minařík nebo Jan Souček a Jan Plachý z ČT Brno. Velký úspěch měli ale i teoretici architektury Šárka Svobodová a Jaroslav Sedlák, kteří ve Lvově představili českou poválečnou architekturu. Krajany zajímalo úplně všechno, byl pro ně vůbec cenný kontakt s rodilým Čechem. Ve Lvově žije asi dvě stě Čechů, ale do Besedy chodí aktivně zhruba desetina. Objevují se tam i Slováci nebo třeba lidé, kteří v České republice pracovali.

Barbora Antonová

  • Narodila se v roce 1968 v Brně
  • Vystudovala češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také přednášela. Pracovala mimo jiné v Domě umění města Brna
  • Kulturní aktivistka, učitelka, překladatelka, předsedkyně hnutí Žít Brno
  • Vydala netradičního průvodce Teplá Praha
  • Je členkou Okrašlovacího spolku v Lomnici u Tišnova
  • Je spoluautorkou výstavy o Leu Eitingerovi a holocaustu na Tišnovsku
  • Připravuje výstavu o norské Nansenově nadaci, která zachraňovala české a německé Židy
  • Je vdaná, má dva syny.

Ředitelka Českého centra Lucie Řehoříková je z Brna, její manžel je spolumajitel zdejšího nakladatelství Větrné mlýny. Hodně hostů probíhajícího Měsíce autorského čtení i aktivistů přijíždějících na Ukrajinu je také z jižní Moravy. Je to náhoda?
Dá se říct, že Brno už je ve Lvově dávno, protože obě města mají podobnou atmosféru. Z architektury, historie, umění a ostatně i kuchyně je poznat, že byl kdysi součástí Rakouska Uherska. Lvov jako centrum Haliče má sice asi sedm set tisíc obyvatel, ale je tam sto sedmdesát tisíc studentů, poměr je tedy shodný jako v Brně. Obě města mají i podobnou atmosféru, za kterou vděčí mimo jiné i analogickým historickým událostem: v Brně byli vyvražděni Židé a odsunuti Němci. Osud lvovských Židů je stejný, odsunuto bylo polské obyvatelstvo. Ta „mezera v paměti“ je dodnes cítit v obou městech. Ve Lvově je taky hodně parků a zeleně jako v Brně. Má hezky opravené centrum, kde je hodně kaváren a restaurací, ale má domáčtější a přátelštější ráz, protože většina turistů jsou Ukrajinci, ne cizinci - i když i těch přibývá. Oproti Brnu je centrum Lvova, mimochodem zapsané na seznamu UNESCO, neuvěřitelně živé a plné lidí. Na objevení čeká ještě zimní turistika, protože třeba v centru Bukoveľ je luxusní lyžařské středisko, podle znalců alpská kvalita za velmi příjemné ceny. Takže třeba jednou začnou čeští lyžaři jezdit na Ukrajinu.

Obě města byla kdysi součástí Rakouska-Uherska a mají k sobě blízko atmosférou. Dá se tam ale najít vyloženě česká stopa?
Ve Lvově působila řada osobností souvisejících s Brnem, prvním rektorem lvovské polytechniky byl někdejší ředitel brněnského technické učiliště Florian Schindler, lvovské baroko utvářeli mimo jiné bratři Ecksteinové, kteří přišli z Brna; velmi plodné vazby se Lvovem měl například archeolog Karel Absolon. Velmi patrný je stále český vliv v sousedním Zakarpatí, které patřilo mezi válkami k Československé republice, stavěly se tam české školy a úřady. V Černovicích je univerzita, kterou postavil mecenáš Josef Hlávka, a v Lucku, který je centrem Volyně a je sto padesát kilometrů od Lvova, působí dodnes Matice volyňská sdružující české krajany, kteří odešli na západní Ukrajinu v 19. století.

Jak časté jsou vůbec nynější českoukrajinské kontakty?
Mohly by být častější. České instituce ale nejsou moc vstřícné, skoro třeba nepodporují výuku bohemistiky na ukrajinských univerzitách. Ve srovnání s Polskem je česká zahraniční politika zoufalá, je vidět značná ignorance a nezájem. Třeba Poláci skvěle spolupracují s Ukrajinci v kultuře i na univerzitách. Nečekají, jestli Ukrajina bude v Evropské unii, ale mají už rozjetých spoustu společných projektů. Dávno pracují na společných výzkumech, publikacích, v kultuře, a to i například v rámci knihoven. Z naší strany se maximálně objeví nabídka několika málo stipendijních pobytů.

„Na Ukrajině je o kontakty s Českou republikou a kulturou velký zájem.“

Čím si to vysvětlujete?
Je to vidět už na takových banalitách, jako jsou víza. Existuje strašně složitý systém jejich vydávání. Když si Ukrajinci žádají o česká víza, musejí se přihlásit do registračního systému našeho ministerstva zahraničí, který se otevře jenom občas a okamžitě ho napadnou hackeři, kteří volná místa obsadí. Takže člověk, který chce být v pořadí na žádost o vízum, to musí buď zkoušet donekonečna, nebo zaplatit mafiánům, aby mu odprodali registrační pozici. To mi přijde hanebné. Potom třeba inženýři nebo lékaři, kteří by potřebovali jet do České republiky na pracovní pohovor, nejsou schopní sehnat česká víza a řeší to tak, že si vyřizují schengenské vízum přes Polsko. Takže když teď slýcháme o pevnosti Evropa, máme její základy dobře položené.

Přitom Ukrajinci jsou nám kulturně i jazykem velmi blízcí, že?
Já jsem se pohybovala v okruhu lidí, kteří jsou vzdělaní a ucházejí se o zaměstnání v zahraničních firmách, kterým je jedno, jestli je člověk z Ukrajiny, nebo Pákistánu, jdou po kvalitním zaměstnanci. Potěšující bylo, že se mi v době mého pobytu ve Lvově ozval jeden spolumajitel firmy z Brněnska a měl zájem o zprostředkování kontaktů na zaměstnance. Ovšem ne na dělníky, ale na vysokoškoláky. Takové to klišé, že co Ukrajinec, to zedník nebo uklízečka, už dávno neplatí. Ale spousta Čechů si toho ještě nevšimla. Hodně Ukrajinců má taky zájem o práci u nadnárodních firem v Brně, protože je to pro ně něco jako nejbližší výspa Západu. Ne každý chce jet do Německa nebo Anglie.

Nemají Ukrajinci zájem o práci u nás taky kvůli válce na Donbasu?
To je možné, protože téma války je úplně všude. V televizi jede pořád zpravodajství z východu, armádní náborové a propagační spoty. V samoobsluhách jsou u pokladen kasičky, do kterých lidé přispívají na nemocné děti a na armádu. Na náměstích jsou vystavená tabla mrtvých vojáků, ten pocit ohrožení je hmatatelný i v těch přímo nezasažených oblastech. Většina mých studentů říkala, že mají někoho, kdo bojuje na východě v armádě, znají někoho, kdo padl. A další čekají na povolávací rozkaz.

Jak lidé prožívají válku, která je ale několik set kilometrů daleko?
Obecně jsou strašně unavení. Každé dva roky je tam nějaká revoluce, od které si slibují, že bude konečně líp. A ono je to vlastně pořád stejné nebo horší. Nedochází k žádnému posunu a lidé jsou vyčerpaní. Neberou vážně politiky, nemají důvěru ve vedení státu. Opravdu ubíjející je ale všudypřítomná a každodenní korupce. Ta demotivuje i ty, kteří se jí nechtějí účastnit. Byla jsem úplně v šoku, když jsem se dozvěděla, že údajně zkouška z anatomie stojí osm set hřiven. Člověk si pak udělá představu, co za doktory chodí ze školy. A pak jsou vedle toho lidé, kteří opravdu tu školu vystudují, mají zájem kvalitně pracovat, ale v tom systému vlastně nemají moc šancí. Proto taky především inteligence a vysokoškoláci odcházejí pryč z Ukrajiny. Je to vcelku pochopitelný exodus.

Jarní prázdniny 2021

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů. Jednodenní pololetní prázdniny jsou v pátek 29. ledna.

  • Nejčtenější

Vláda kývla na strategii očkování. Ministr Blatný prověří předbíhání při něm

Na pravidla pro očkování kývla vláda a ministr zdravotnictví Jan Blatný je vzápětí podepsal. Vláda nařídila...

Nejkrásnější alej Česka má smůlu, půlka musí kvůli silnici padnout

Mohou se pyšnit nejkrásnější alejí v Česku. Radost z vítězství v jubilejním desátém ročníku ankety však části obyvatel...

Batole v mrazivé noci zamklo rodiče na balkóně, pomohl soused a strážníci

Perné chvíle připravil svým rodičům dvouletý chlapec v Brně, když je nešťastnou náhodou zamkl na balkóně. Pár se...

Nevyužité vakcíny rozdal starosta seniorům, dvanáct dávek rozpoutalo aféru

Premium Očkování proti covidu-19 provázejí rozjitřené emoce a zmatky. Ukazuje to příběh z Jevišovic na Znojemsku, kde se dvě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Řidič srazil na přechodu mladou ženu. Nevolej policii, zakřičel a ujel

Policisté pátrají po řidiči, který v pondělí dopoledne srazil chodkyni ve Svitavské ulici v Blansku. Na mladou ženu...

Kdo staví vilu na Babě? Muž s vazbami na sponzory Zemanovy kampaně

Premium Nová prosklená vila na vrchu Baba v Praze budí zájem místních i turistů. Dům patří firmě Luboše Paška, který je...

Ano, Češi byli nejlepší! říká zámořský expert o časech, kdy i Kanada žárlila

Premium Omlouvá se při vzpomínce na nezdar Pavla Patery v Dallasu. Zápasy proti Buffalu s Dominikem Haškem v brance přirovnává...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

  • Další z rubriky

Lidé u řek mohou opravovat své domy, i když chybí protipovodňová opatření

Obyvatelé bydlící v takzvaných záplavových oblastech Brna mohou konečně opravovat své domy. Ministerstvo životního...

Starosta blokoval zasedání o rozpočtu tak dlouho, až přišel o místo

Ještě minulý týden radnici v brněnských Kohoutovicích hrozilo, že nebude moct poslat ze svého účtu ani korunu, a...

Kdo je zrádce? Populární nizozemská reality show dělá reklamu jihu Moravy

Deset známých osobností plní různé úkoly, díky nimž mohou vydělat peníze. Jeden z nich však plnění úkolů tajně...

Muž držel v brněnském bytě děti jako rukojmí, požadoval televizní štáb

Dvě ženy a dvě děti držel dnes dopoledne v bytě v Brně násilník jako rukojmí. Vyhrožoval, že je zabije, pokud na místo...

Advantage Consulting, s.r.o.
ELEKTROMECHANIK

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 23 000 - 25 000 Kč

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

Analytik: Evropa byla od blackoutu setiny. Bez ČR by to Rakousko nezvládlo

8. leden 2021 se mohl stát skutečným „černým dnem”. Evropě totiž hrozil blackout, tedy masivní výpadek dodávek...

Dalibor Janda leží ve vážném stavu v nemocnici na koronární jednotce

Dalibor Janda (67) byl hospitalizován v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Zpěvák leží ve vážném stavu na...

PŘEHLEDNĚ: Od ledna kartou online postaru nezaplatíte. Jaké podmínky má vaše banka?

Otisk prstu či scan obličeje při placení kartou na internetu již dávno není sci-fi. Možná je po vás vaše banka chce...

Bezplatné jezdění po dálnici? Elektronické známky téměř nikdo nehlídá

Premium Druhý týden platí na českých dálnicích novinka v­ podobě elektronické dálniční známky. Zatímco lidé takzvané viněty...