Neděle 26. června 2022, svátek má Adriana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. června 2022 Adriana

Přírodovědec: Problém nejsou srážky, ale slunečné nebe a trubky v polích

Přestaňme se vymlouvat na sucho, v minulosti pršelo i méně. Problém je vypařování vody z krajiny, je třeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Když se udělají správné kroky, dokážeme se přizpůsobit, jinak to odnesou hlavně lesy, říká přírodovědec Jakub Hruška.

Přírodovědec Jakub Hruška v diskusním pořadu Rozstřel. (11. dubna 2019) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Změny by podle vědce, který pracuje pro Českou geologickou službu a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, měly začít na jižní Moravě.

Říká se, že už teď je u nás klima jako v Chorvatsku. Bude tahle změna ještě pokračovat?
Spíš asi jako v Srbsku a severním Rumunsku, abychom byli geograficky přesní. Všechny klimatické modely říkají, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet tak, jak se předpokládá ve středním scénáři, tak se nám do roku 2050 oteplí ještě asi o 1,5 stupně. Tak počasím setrváme na Balkáně zřejmě i nadále.

Ve společnosti se o suchu intenzivně mluví tak čtyři roky, ale vy jste byl součástí výzvy z řad vědců už v roce 2006. Šlo o apel na stát a lesníky, aby změnili svůj přístup. Poslouchal vás někdo?
Byl to apel, co může přijít – a ono to přišlo. Moc nás nikdo neposlouchal. Víte, zrovna lesnictvo je velmi alergické na to, když se mu radí zvenku. Mají dojem, že sami vědí všechno nejlíp. Takže i reakce byla přesně taková. A ještě v roce 2016 říkal ministr zemědělství Jurečka, že lesy jsou v nejlepší kondici za posledních dvě stě let.

Řešíme tedy teď něco, čemu se dalo předejít?
Částečně ano. Ale dokud se člověk nespálí, nevěří, že jsou ta kamna horká. A teď jsme se spálili.

Říkáte, že za sucho nemůže nedostatek deště. Co tedy?
Zvýšená teplota a struktura naší krajiny. S vyššími průměrnými teplotami v průběhu celého roku souvisí i větší odpařování z krajiny, vegetace daleko víc dýchá a fotosyntetizuje a na to spotřebovává spoustu vody – zejména té, která nám chybí někde jinde. Máme daleko víc jasných a slunečných dnů než dřív. Srážky sice jsou v uplynulých pěti letech trochu nižší, ale z dlouhodobého hlediska to dosud nevybočuje. Z měřitelných dat víme, že v 60. a 70. letech 19. století pršelo ještě méně. Jenže tenkrát bylo o dva stupně chladněji než dnes.

Klimatické modely odhadují do roku 2100 množství srážek v podstatě stejné, to platí?
Pořád. Poslední modely dokonce předpovídají, že bude pršet trochu víc než teď. Ale problém je taky s distribucí srážek během roku. Jak se otepluje, je méně sněhu. Zimní srážky jsou spíš déšť, co hned odteče, než aby se chvíli akumuloval, zvolna roztál a doplnil rezervoáry podzemních vod. V epizodách přívalových dešťů naprší vody stejně, ale v úplně jiném taktu než doteď – jednou za čas velká srážka 30 až 40 milimetrů a pak zas čtrnáct dnů modré nebe. Problém je, že dnešní struktura krajiny je přizpůsobená právě na to, že tak trochu prší pořád. Proto se taky odvodňovalo, aby se získalo víc trvale nezamokřené půdy. To naši předci dělali stovky let, ještě do 80. let 20. století. Ale takovou strukturu krajiny, kdy voda odfrčí melioracemi pryč, teď nepotřebujeme.

Podívejte se na duel Rozstřelu, kde se téma přehrad probíralo

Řešení, která nabízí vláda, mají smysl? Vím, že jste kritizoval třeba výstavbu nových přehrad.
To je vždycky jediný recept, který ministerstvo zemědělství vytáhne ze šuplete. Už šedesát míst rezervovaných na přehrady máme, teď máme přidat třicet nových? Některé měly sloužit po povodních v roce 1997 k ochraně před nimi a dnes jako ochrana před suchem, to přece nedává smysl. Nejdůležitější je zachytit vodu tam, kde spadne. Na polích nebo v lesích. Ne ji odvést trubkami do přehrady.

Jaké kroky byste tedy uvítal?
Měli bychom v první řadě zhodnotit, které meliorace jsou dnes kontraproduktivní. A prostě je vykopat a dát pryč. Dnešní zákony, vodní nebo o ochraně zemědělského půdního fondu, nás tak trochu nutí tady udržovat komunismus. Je povinnost všechny ty meliorační vodní díla a úpravy pozemků udržovat, jak jsou. Chybí inventura zákonů a jejich novelizace. Dám příklad.

Povídejte.
Mokřad Tály na jižní Moravě vznikl díky provoznímu opotřebení odvodňovací soustavy. Byla možnost ho zachovat, zahrnout do pozemkových úprav, vyměnit zatopené pozemky za jiné. Místo toho havárii na meliorační síti po letech opravili a mokřad zanikl. Ministr zemědělství Miroslav Toman nám na to odpověděl v tom duchu, že všechno proběhlo podle zákona a nikdo za nic nemůže. Ale on tam zmizel cenný mokřad. S tímto přístupem můžeme mluvit o suchu pořád. Teď pršelo, takže debata zase usne. Celá debata se totiž vede od deště k dešti.

Sucho ještě není dostatečné téma ve společnosti?
Ještě ne. Rádo se o něm mluví a vzájemně se děsí. Ale voda z kohoutku naprosté většině lidí pořád teče. Jediné, čeho si lidé všimnou, je, že je vody málo a je hnusná, když se jdou vykoupat. Možná jim vadí i ty zdevastované lesy. Ale když řeknete, že je to skladbou lesů a klimatickou změnou a potrvá to desítky let a bude to chtít obrovské prostředky a úsilí, tak je to za horizontem, o kterém jsou lidé schopní a ochotní přemýšlet.

Dá se říct, kdo nejvíc odnese aktuální sucho?
Bezpochyby lesy. Odnášejí to a ještě odnesou do doby, než dojede ta obrovská vlna kůrovcové gradace. Už teď je tak rozjetá, že ji technicky nic nezastaví. Pomohlo by, kdyby celé léto pršelo a byla zima, a kalamita tak skončila přírodními procesy. Tím, že se masivně těží, tak jí to vlastně ještě nahrává, protože kůrovec má víc možností k množení – na pokáceném smrkovém dříví, které leží na skládce u lesa, se množí ještě líp.

A co zemědělci a běžní lidé?
V zemědělství jde o zásobu vody v nejsvrchnějším půdním horizontu, kam dosáhnou plodiny, a teď zrovna docela slušně napršelo, myslím, že letošní úroda je v podstatě zachráněna. A zdroje pitné vody jsou problém, který nechci bagatelizovat, ten by se třeba zavedením jedné dvou přehrad v místech, kde je opravdu vody nedostatek, řešit dal. Nejsem fundamentalista.

Musíme se naučit se suchem žít, nebo správnými kroky leccos napravíme?
Určitě. Protože ve skutečnosti jsme kroky k adaptaci na sušší klima skoro žádné neudělali. Protože většina nástrojů, které stát nabízí, je dobrovolná. Evidentně spousta správců krajiny (zemědělců, lesníků) nic měnit nechce, protože je to komplikované, jsou jen jednotlivci, kteří jedou úplně mimo systém a obvykle za vlastní peníze. Meliorace, tedy odvodnění, se u nás dělaly sto let, obrovský boom těchto prací na polích a řekách byl za první republiky a komunismus to dorazil. Změnu je potřeba systematicky naplánovat. Problém jsou i velké lány půdy. Kdyby mezi nimi byla stromořadí, meze a louky, tak by voda nefrčela při prvním větším dešti na náves i s ornicí, jako se to dnes běžně děje.

Můžou proti suchu bojovat jednotlivci?
Na úrovni krajiny je to téma pro stát, na který by ale měla tlačit společnost. Ale samozřejmě, že si na zahradě můžete vykopat tůňku, nemusíte sekat trávu každý týden, aby v ní byl nějaký hmyz, nemusíte zeleninu sypat pesticidy, protože to je jednoduché a nemusíte tolik plet. Ale tím, že člověk dnes z krajiny odchází a nechává ji průmyslovému zemědělství, tak se mu zmenšují možnosti, protože ji sám pouští z ruky.

Má v tématu sucho specifika jižní Morava?
Velká. Právě proto, že tu bylo sucho už dřív. Jihomoravský kraj byl vždycky teplejší a sušší. Před asi třemi roky bylo takové sucho, že to opravdu limitovalo úrodu. Jihomoravský kraj je místo, kde je potřeba se změnou struktury krajiny začít.

  • Nejčtenější

Akce! iDNES Premium na 3 měsíce za 1 Kč a šance na 50 tisíc na paliva k tomu

Čtení na celé léto za jedinou korunu nabízí akční nabídka na vstup do iDNES Premium. Všichni noví uživatelé, kteří si...

Náhodný chodec nalezl tělo pohřešované pětatřicetileté ženy z Brna

Po více než týdnu skončilo pátrání po pětatřicetileté ženě z Brna. V sobotu ráno její bezvládné tělo nalezl náhodný...

Mafiánské chování, hodnotí soudce kroky policie při vyšetřování politiků ODS

Premium Městský soud v Brně řeší maření vyšetřování politiků ODS, které se týká i ministra spravedlnosti Pavla Blažka....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chci i titul Mgr. Procházka o výzvách, dětství bez táty i paradoxu šampiona

Premium Procházel kolem zarámovaných titulních stran MF DNES a zaujala ho černobílá hokejová z roku 1998. „To je Nagano, viď?“...

Přednádraží se změní na pěší zónu, Brno oživilo kritizované plány

Spousta aut, tramvají i tisíce lidí se denně míhají prostorem před hlavním nádražím v Brně. Nejen pro „přespolní“ tvoří...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Radnici vadí rušná hospoda, její provozovatel si stěžuje na šikanu

Až ve fyzické napadení místního obyvatele údajně přerostl spor okolo hospody U Vodičků v brněnských Černých Polích....

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Aqualand Moravia láká na nové dětské atrakce, otevře Nafouknutý svět

Se začátkem letních prázdnin čeká návštěvníky Aqualandu Moravia v Pasohlávkách na Břeclavsku novinka. Otevře se jim...

Protipovodňová opatření u Brněnské přehrady vadí místním, řeší je soudy

Do pravého i levého břehu řeky Svratky kousek pod hrází Brněnské přehrady se zahryznou bagry a okolní území tak ochrání...

Na Blanensku hořel les. Zasahovalo přes sto hasičů, škoda je čtvrt milionu

Hasiči dnes po 20:00 zlikvidovali požár čtyř hektarů lesa na Blanensku, kvůli kterému vyhlásili zvláštní stupeň...

Vírou proti totalitě. Církev vytvářela podzemní hnutí, kněžími byly i ženy

Premium Knižní hit Bílá Voda brněnské spisovatelky Kateřiny Tučkové oživil a spoustě lidem poprvé představil fenomén odporu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Největší turistické lodě na světě vůbec nevyplují, jedna zamíří do šrotu

Největší turistická loď Global Dream z dílny německé společnosti MV Werften vůbec nevypluje a míří do šrotu, druhá je...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...