Zemědělci zničili půdu, jižní Morava se mění v poušť, varuje odborník

  10:48
Ve svém oboru platí František Havlát za radikála. Tvrdě kritizuje současné zemědělství, vadí mu pěstování řepky a kukuřice ve velkém, bioplynové stanice i těžká technika, která ničí pole. Vyzývá proto k okamžité změně.
Fotogalerie1

Odborník na zemědělství, venkov a životní prostředí František Havlát se před padesáti lety narodil v Brně a část jeho rodiny pochází z Čejkovic na Hodonínsku. Přestože nyní žije na Vysočině, zpracoval koncept, jak vyřešit sucho na jižní Moravě a restartovat hospodaření na venkově. | foto: Marie Stránská, MAFRA

„Vymlouváme se na socialistické dědictví, ale to se chovalo daleko lépe než dnes. Co se děje za posledních dvacet let, je zoufalost,“ prohlašuje padesátiletý Havlát s tím, že má recept na to, jak jižní Moravu zachránit před suchem.

Na počátku milénia vymyslel dotační titul pro ministerstvo zemědělství s názvem Biopásy. Ty měly zpestřit krajinu a vytvořit přirozené prostředí, díky kterému by přežili zajíci, koroptve, bažanti, drobní ptáci a včely. Už tehdy tvrdil, že je v hospodaření na venkově něco špatně.

Po patnácti letech říká, že jsme na pokraji katastrofy a současné sucho je jen její předehrou. „Jestliže nezačneme používat selský rozum a nevrátíme na pole to, co na něj patří, promění se jedna z nejúrodnějších částí České republiky v poušť,“ upozorňuje.

Na mapě serveru Intersucho.cz je jižní Morava z velké části vyplněná hnědooranžovou barvou pro extrémní sucho. Na polích se objevily vyprahlé skvrny. Proč podle vás chybí vláha?
V této části Moravy vždycky pršelo méně, ale to by nevedlo k dnešnímu stavu. Ten souvisí s úbytkem orné půdy obecně. Obrovským tempem ji zastavujeme a platí to i pro jižní Moravu. Ročně v Česku zmizí kolem šesti tisíc hektarů, a to má své důsledky. Kvůli stavbám se zvyšuje i teplota ovzduší. Když sáhnete na travnatou půdu, je chladná i ve třiceti stupních nad nulou, stejně tak beton, protože obsahuje přírodní látky. Ale asfalt vydává obrovské množství tepla, stejně tak plechové střechy či solární panely. Za normálních okolností se voda při dešti vsákne, ale ze zastavěných ploch odteče a do půdy se nedostane.

Dnes už ale existuje celá řada projektů, jak vodou šetřit. Na program sběru a využití dešťové vody vláda naposledy uvolnila sto milionů korun.
Je to jen předvolební kobliha. Každý, kdo má zahrádku, dešťovou vodu sbírá a zalévá s ní. A na to, abychom jí splachovali, jsou třeba drahé stavební úpravy a neumožňuje to ani legislativa. Je to nesmysl.

A co podle vás tedy smysl má?
Měli bychom změnit celé zemědělství, vrátit se k osvědčeným osevním postupům a k živočišné výrobě. Změnit tříhonný postup na šesti a vícehonný.

Co přesně tím myslíte?
Dnes se pěstují na obrovských lánech řepka, kukuřice a pšenice. My ale musíme na pole dostat zpátky jetel, okopaniny – brambory a cukrovku, vojtěšku a další luskoviny. Jediná vojtěška půdu prokoření až do hloubky deseti metrů, otevře ji a nakypří, aby víc vsakovala vodu. Navíc na sebe váže vzdušný dusík, jenž je pro půdu nejdůležitější – na hektar 200 až 300 kilogramů. Naopak právě na řepku a kukuřici musíte těch 200 kilo dodat v podobě umělých hnojiv.

Ta řepka vám nějak leží v žaludku. Šéf agrární komory Zdeněk Jandejsek vám v jednom diskusním pořadu oponoval, že právě řepka zpevňuje půdu, protože má hluboké kořeny...
To platilo v 90. letech minulého století, kdy jsme pěstovali řepku jiným způsobem. Měla menší rostlinu nad zemí a větší kořeny, které si sáhly pro živiny, navíc byla půda v mnohem lepší kondici. A rostla jen na osmi procentech orné půdy. Dnes ji pěstujeme na ploše dvaapůlkrát větší, ale hnojíme ji pouze na povrchu, takže rostlina není nucená brát si živiny sama ze země a půdu nezpevňuje. Ta funguje spíš jako držák, ale zároveň si bere velké množství vody. Měli bychom se vrátit k původním osmi procentům.

Co ještě je podle vás potřeba nutně udělat?
Vrátit se k živočišné výrobě – na hektar zemědělské půdy mít alespoň jednu až dvě krávy nebo dva kusy dospělého skotu, v přepočtu prasata, drůbež. Dříve šla všechna sláma z polí buď na stelivo, nebo krmení a vše se jako hnůj vracelo do půdy. Jenže na jižní Moravě v 90. letech zemědělci vybili svá stáda. Taková prostě byla zemědělská politika. Vládla představa, že hospodařit se dá i bez nich. A půda přišla o hnůj. Teď se pěstuje řepka a kukuřice, ale místo na krmení se vozí do státem dotovaných bioplynových stanic. Další nesmysl.

A jak to souvisí se suchem?
Jedná se o spojité nádoby. Všechno, o čem jsem mluvil, ničí ornou půdu, která pak není schopná zadržovat vodu. A přispívá tomu i současná zemědělská technika. Před 20 lety měla jedna souprava maximálně 15 tun, dnes má 50 i více. To je, jako kdybyste na pole poslali plný kamion. Udusá půdu a ta po dešti vytvoří krustu, po které voda steče. A tam, kam doteče, jsou povodně. To je vlastně druhá stránka stejného problému. Jestli okamžitě nezačneme jednat, za deset let bude jih Moravy bez vody.

Deset let? To myslíte vážně?
Naprosto. Měly by to zachránit závlahy, ale ty se musí použít pouze pro pěstování ovoce a zeleniny. Ale i tak to bude problém. Kde vzít vodu? Nové Mlýny jsou jenom jedny. Kdybychom jich měly deset a ještě hodně pršelo, tak možná, ale v současných podmínkách ne.

A kdo má tedy stávající situaci napravit? Stát?
Zemědělci. Politici jim sice nastavili špatná pravidla, ale byli to zemědělci, kdo svým špatným hospodařením půdu zdevastovali. Když lékař udělá chybu při operaci, také za ni nese odpovědnost.

Za sucho můžou také obrovské lány

Podobný názor jako expert na zemědělství a venkov František Havlát mají na boj s extrémním suchem také místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Herbert Pavera (TOP 09) nebo lidovecká senátorka za Hodonínsko Anna Hubáčková, která se životním prostředím zabývá dlouhodobě.

Tak radikální jako on však nejsou. „V řadě názorů se shodujeme. Vadí mi třeba úbytek orné půdy, velkoplošné zemědělství nebo těžké stroje. V tom se potkáváme, ale v řadě dalších věcí se zase rozcházíme. Každopádně pana Havláta z debaty o budoucnosti zemědělství rozhodně nevylučuji,“ říká Hubáčková z Ratíškovic na Hodonínsku, jehož části se přezdívá moravská Sahara.

I podle Pavery potřebuje zemědělství radikální řez. To, že půda neudrží vodu, souvisí s obrovskými lány. „Začalo se s tím už v socialistickém zemědělství s melioracemi v 70. a 80. letech, které rušilo meze a slučovalo pole, takže měla kolem sta hektarů. Teď jsme se vlivem zemědělského velkopodnikání dostali na 200 až 250 hektarů a to je špatně,“ míní Pavera.

K výraznému zachycení vody je podle něj nezbytné zmenšit výměry polí, protkat krajinu cestami, vysázet podél nich i jinde stromy a založit mokřady.

Řepky je podle něj moc, zemědělce ale chápe. „Stát jim za to dával slušné peníze. Chyba ale je, když ji seli několikrát po sobě na stejné pole. To půdu vyčerpává,“ tvrdí Pavera. A obdobný názor jako Havlát má i na pěstování „potravy“ pro bioplynové stanice. „Měly by sloužit pouze pro zemědělské přebytky s tím, že teplo z nich zase zužitkují zemědělci,“ upřesňuje.

Souhlasí i s opětovným setím vojtěšky a jetelových trav na pole, ale opatrnější je u návratu živočišné výroby. „Máme nadbytek hovězího o 30 až 40 procent. Je potřeba se zamyslet, co by to přineslo. Dobytek rozhodně patří do podhorských oblastí, ale ne formou velkochovů. A spíš bych změnil výkupní ceny, které dnes určují majitelé mlékáren,“ nabízí řešení Pavera.

Tím, kdo může odstartovat okamžité změny, je podle něj stát, například dotační politikou. „Neměl by přispívat na velké lány, ale na ty kolem 30 hektarů. Dotace by měly podporovat ochranu půdy, ne pouze zemědělce,“ dodává.

Meteorolog Jan Šrámek odpovídá na otázky v pořadu Rozstřel (6/2017):

21. června 2017

Nejčtenější

Metro v Brně? Pražský model se radním nelíbí, město se rozhodlo jinak

Pět roků se už brněnští politici zabývají myšlenkou vybudování metra v jihomoravské metropoli. V minulém týdnu dostala vize opět o něco reálnější obrysy. Radní se shodli, že nejlepší variantou bude,...

Šach, mat, Pražáci. Nejen netknutí Brňané brali obří blackout s humorem

Zatímco v Česku během pátečního masivního výpadku elektrického proudu nejezdily ani tramvaje, nefungovaly semafory a doprava kolabovala, vždy se našel někdo, kdo zůstával nad věcí. Internet tak...

Zmizeli, mobil nevyzvání. Policie na jihu Moravy hledá otce a jeho malá dvojčata

Jihomoravská policie vyhlásila pátrání po třiapadesátiletém Davidu Suchanovi a jeho sedmiletých dětech, dvojčatech Markovi a Veronice. Rodina se nevrátila ve stanovený čas z dovolené a s mužem se...

Ve Znojmě to vře kvůli chování nových romských rodin, bojí se i turisté

Premium

Spory mezi dvěma partami Romů nedávno ve Znojmě vyústily až v radikální čin nezletilého mladíka, který do několika svých soků zkusil najet autem. Ti stihli uskočit a nikomu se nic nestalo, událost...

Útočí na nás, báli se v Brně. Nad domy v neděli ráno létal vrtulník s nákladem

U někoho obavy z nepřátelského útoku, u někoho „jen“ rozhořčení nad zkráceným víkendovým spánkem vyvolal v neděli ráno vrtulník s nákladem, který létal nad brněnskou Slatinou. Stroj dopravoval...

Cora je zpět. Medvědí hvězdu brněnské zoo mohou návštěvníci vidět po dvou letech

Lední medvědice Cora, která je dlouhodobou hvězdou brněnské zoo, obývá od pondělí nový výběh. Návštěvníci ji tak mohou vidět znovu po dvou letech, během této doby se k jejímu původnímu výběhu nedalo...

7. července 2025  15:01

Ománské posily v Brně: Zatím nerozlučná dvojka. Vyhlédl si je kouč Chytrý

V parném horku se většina fotbalistů brněnského Artisu z tréninku pomalu ploužila na oběd, zatímco dvojice snědých borců si užívala každého paprsku. Ománští reprezentanti Abdulrahman Al-Mushaifri a...

7. července 2025  14:25

Ryby v Dyji nešlo zachránit. Sinice „krmíme“ fosforem a dusíkem, říká odborník

Ryby, které uhynuly před týdnem v Dyji vlivem prudkého poklesu koncentrace kyslíku, nešlo podle odborníka Radovana Koppa z Mendelovy univerzity zachránit. Podobné situace budou podle něj stále...

7. července 2025  12:37

Motorkář při zběsilém ujíždění před policisty narazil do auta s ženou a dítětem

Za každou cenu se v neděli na Hodonínsku snažil uniknout policejní kontrole mladý muž na terénní motorce. Když mu nevyšel únik přes pole, vrátil se na silnici, kde vrazil do auta, v němž jela žena se...

7. července 2025  10:56

Na D2 u Podivína se převrátil autobus, řidič zřejmě usnul. Zranilo se šest lidí

Na dálnici D2 mezi Podivínem a Hustopečemi na Břeclavsku havaroval v pondělí brzo ráno ve směru na Brno autobus a převrátil se na bok. Cestovalo v něm podle policie 19 lidí včetně dvou řidičů....

7. července 2025  6:26,  aktualizováno  9:52

Zahlcení úředníci a delší lhůty. Brněnský superúřad dostal bídné vysvědčení

Už rok je cílem běžných lidí i stavebníků z nejrůznějších koutů Brna při snaze vyřídit si povolení ke stavbě domu nebo třeba jeho kolaudaci centrální superúřad sídlící v Orlí ulici. Vysvědčení za...

7. července 2025  5:23

VIDEO: Kombajn způsobil požár u Rohatce. Hořelo pole i zahradní chatky

Mezi Rohatcem a Hodonínem hořelo v neděli odpoledne pole o rozloze 16 hektarů. Plameny se rozšířily až k nedaleké zahrádkářské kolonii a zasáhly několik chatek. Požár podle hasičů způsobil kombajn...

6. července 2025  16:56,  aktualizováno  19:06

Když kůže „bojuje“, zachovám klid a přizpůsobím techniku, líčí oceňovaná tatérka

Premium

Na pohled drobná a jemná blondýnka, z jejího studia však odcházejí zákazníci s nepřehlédnutelným tetováním. Xenija Vaykhel, zakladatelka brněnského studia Tattoo Bar, tetuje v jednom z...

6. července 2025

Musím být opatrný, co vykecat do éteru, říká Abraham o nové roli komentátora

S motocyklovým mistrovstvím světa se jako jezdec Karel Abraham loučil před šesti lety, shodou okolností v sezoně, kdy se naposled před diváky jela Grand Prix v Brně. Letos je Masarykův okruh v...

6. července 2025  10:18

S malými dětmi na cestách vlakem. Jsou to skvělí parťáci, říká producentka

Producentka, scenáristka a ředitelka festivalu Seriál Killer i Televizního institutu Kamila Zlatušková je brněnská rodačka, která se rozhodla, že se pro ni jihomoravská metropole či kraj nikdy...

5. července 2025  13:21

Miliony, procenta, krok zpět. Jak Artis „vypáčil“ záložníka Samka z Itálie

Poměrně s přehledem „vylovil“ ostříleného Vukadina Vukadinoviče z postupujícího Zlína, v Českých Budějovicích si ukázal na Quadriho Adedirana a dostal ho, do druhé ligy přivedl dva borce z Ománu....

5. července 2025

Šach, mat, Pražáci. Nejen netknutí Brňané brali obří blackout s humorem

Zatímco v Česku během pátečního masivního výpadku elektrického proudu nejezdily ani tramvaje, nefungovaly semafory a doprava kolabovala, vždy se našel někdo, kdo zůstával nad věcí. Internet tak...

5. července 2025  9:55
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.