Především na jižní Moravě se aktuálně potýkají s přemnoženým škůdcem – bázlivcem kukuřičným. Jeho larvy nejprve napadají kořeny rostlin, dospělci pak dokážou požrat celé klasy.
Brněnský Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) už vydal doporučení k použití přípravků na ochranu rostlin. „Na celé řadě lokalit jižní Moravy jsme zaznamenali silný výskyt dospělců bázlivce kukuřičného, hlavně v okresech Brno-město, Brno-venkov, Hodonín a Znojmo,“ potvrdila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.
Nízký výskyt bázlivce bez nutnosti zásahu insekticidy dosud hlásilo zemědělské družstvo Sokolnice u Brna. I tady už ale musí přistoupit k postřikům. „Počátkem týdne budeme proti bázlivci zasahovat, protože na ranějších sousedních porostech je již plně rozšířený,“ uvedl předseda družstva Josef Umlášek.
Snad každou kukuřici v okolí považuje za napadenou společnost Moravská Agra z Velkých Pavlovic na Břeclavsku. „Bázlivec je ukrutný dravec. Důsledky jeho řádění jsou sice velkou škodou, neohrožují však lidské zdraví,“ podotkl šéf družstva Jaromír Sasínek.
Bázlivec kukuřičný
|
Agrodružstvo Vrbovec na Znojemsku eviduje problém s bázlivcem na jižní Moravě už minimálně pět let. „Primárně škodí larvy na kořenech, které je požírají, snižují tím vyživovací schopnost a může dojít k polehnutí rostlin a znemožnění sklizně. V odborné terminologii se to nazývá husí krky,“ vysvětlil zdejší agronom Tomáš Raška.
Napadená kukuřice hůře odolává dešti
Sekundárně pak podle Rašky škodí samotní brouci v období kvetení kukuřice tím, že požírají blizny na klasech a zabraňují tím opylování klasů. „To znamená, že se pak nevytvoří zrna. Hospodářské škody způsobené dospělými brouky jsou většinou vyšší než ty od larev a mohou dosahovat běžně i devadesáti procent,“ doplnil.
Husí krky, tedy polehlá kukuřice, navíc hůř odolávají výkyvům počasí. „V extrémních deštích se zcela vytrhne ze země a při suchu není schopná čerpat poškozenými kořeny z větších hloubek vodu. Kukuřice není zcela zničena, ale porosty na siláž silně poškozené bázlivcem mohou dávat až o padesát procent nižší výnos biomasy a u zrnové kukuřice pak podobné ztráty na výnosech zrna. Na jihu Moravy spíše převažují za typická poškození kořenů, v Čechách naopak poškození dospělci,“ poznamenala vedoucí oddělení metod integrované ochrany ÚKZÚZ Štěpánka Radová.
Zemědělci, kteří pěstují na rizikových lokalitách jižní Moravy monokultury kukuřice, mohou podle odhadů ústavu v letošním roce očekávat až šedesátiprocentní škody, a to především v kombinaci s extrémním suchem. „Nejefektivnější ochranou je přerušit monokulturní pěstování kukuřice,“ podotkla Kršková.
