Z původních dvou kilometrů se zkrátila na 1 300 metrů a místo nového nádraží u řeky obslouží hlavně vznikající čtvrť kolem ulice Špitálka. Změnila i název na Brněnskou třídu.
„Chceme, aby komunikace umožnila přestavbu starých opuštěných továrních areálů na místě bývalé teplárny na Špitálce, Mosilany, Vlněny či Dřevopodniku. Už pracujeme na zkrácené změně územního plánu. Zastupitelé ji odsouhlasili, takže by mohla proběhnout rychle,“ říká radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).
Brněnská třída se tak stane ještě s další ulicí Novou Masnou hlavní dopravní tepnou pro oblast o rozloze zhruba 25 hektarů pro tisíce lidí.
„Zásadní změna je v tom, že zatímco původní Nová městská třída, souběžná s Kolištěm, do centra dopravu nasávala, Brněnská třída bude sloužit přestavbovému území ohraničenému ulicemi Koliště, Cejl, Radlas a Špitálka a z jihu železniční tratí,“ popsal architekt Jiří Fixel z Atelieru Era, který zpracoval studii pro změnu územního plánu.
„Může tu projíždět hromadná doprava, ale nechceme, aby si jí auta zkracovala cestu. Navíc tím, že ji vedeme až od Cejlu, zůstanou stát domy v Traubově a Příční ulici, které byly Novou městskou třídou ohroženy,“ doplnil Fixel.
Třída povede od Cejlu kolem Úrazové nemocnice, kde u bazénu Ponávka vznikne zastávka MHD, pod tratí pak zamíří na Křenovou a od ní kolem areálu Dřevopodniku projde areálem bývalé Vlněny a přes Šujanovo náměstí a kolem objektu společnosti Famko „dorazí“ na Zvonařku a naváže na Hladíkovu ulici.
Vzorem je Nový Karlín
Jako hlavní třída bude mít šířku až třicet metrů. Každý druh dopravy tu bude mít svůj oddělený kus. Uprostřed bude dvoupruh pro auta, po stranách dva pruhy pro MHD a za pásem stromů povede samostatná cyklostezka. Vejde se sem i široký chodník s předzahrádkami před restauracemi a obchody.
Díky tomu se podle Fixela stane součástí života lidí v jejím okolí. „Mohou tu bezpečně jezdit na kole, potkávat se, nakupovat, trávit čas s přáteli na zahrádce restaurace. Posilujeme také MHD na úkor osobní dopravy. Lidé se jí dostanou z oblasti na sever přes Příkop a Drobného ulici až k Lužánkám a dále do Králova Pole. Na Příkop ale pustíme právě jen MHD, obsluhu Úrazové nemocnice a lidi z okolí,“ poznamenal architekt.
Zatím není jasné, kdo bude stavbu Brněnské třídy platit. „Připravujeme konsorcium, do kterého by mohli vstoupit i soukromí investoři. Chceme vytvořit něco podobného, jako je Nový Karlín, kde se z původně zanedbané čtvrti stala po záplavách v roce 2002 moderní část Prahy s jedinečnou atmosférou. Ohledně nové třídy už teď například intenzivně jednáme se společností CTP, která staví v oblasti bývalé Vlněny,“ dodal Chvátal.
Podle zástupce CTP Davida Chládka je Brněnská třída nedílnou součástí jejich projektu. „My s ní v našich plánech počítáme a přípravu obou projektů, jak Office Parku Vlněna, tak Brněnské třídy, koordinujeme na pravidelných schůzkách s projektanty, zástupci města Brna a dalšími zainteresovanými institucemi,“ uvedl.
A počítá s ní i investorská firma Financial Consortium, která staví na území bývalé Mosilany a přes jejíž pozemky třída zčásti povede.
„Už před čtyřmi lety jsme upozorňovali na to, že by měla Brněnská třída primárně sloužit pro dostupnost čtvrti, která vzniká na místě bývalých brownfieldů, a ne jako tepna ze severu na jih, proto změnu vítáme. Je ale otázkou dalších jednání, jak tato komunikace vznikne,“ uvedl zástupce firmy Jiří Martinák.
K zemi mohly jít desítky domů
O vybudování velkokapacitní silnice typu Pražské magistrály, která by proťala město od jihu k severu, uvažovalo vedení Brna už před více než půlstoletím. V roce 1968 ji architekti zanesli do územního plánu. V centru vedla paralelně s Kolištěm ke Zvonařce a měla být součástí rychlostní komunikace mezi D2 od jihu a Svitavskou radiálou ze severu.
V nyní platném územním plánu z roku 1994 se změnila na městskou třídu. Ta je v nejdelší variantě nakreslená z Drobného ulice přes Traubovu, Příční, Bratislavskou, Cejl na Vlhkou a přes Křenovou až na Zvonařku. Ve zkrácené variantě měla začínat z ulice Milady Horákové.
Obě varianty ale budily velké vášně. I v kratším případě by znamenala bourání liché fronty domů v Příční ulici. V delším případě by kromě nich padla i sudá strana domů v Traubově ulici. Teď už je jasné, že domy zůstanou stát a lidé si je konečně mohou začít opravovat. „Bourat se bude jen minimálně a zpravidla na pozemcích, kde někdo chce stavět, ne proto, aby tam vedla silnice,“ poznamenal Fixel.
Nová městská třída byla spojovaná i s hádkami o umístění nového brněnského nádraží. Zastánci polohy nádraží v centru, například Zelení a Žít Brno, chtěli třídu úplně vyškrtnout, příznivci varianty Řeka, například ANO, lidovci či ODS, ji chtěli v nějaké podobě postavit, aby ulehčila Kolišti.
A v roce 2018 přišla Kancelář architekta města s tím, že by se třída dala ještě zkrátit a mohla začínat až na Cejlu a „otevřít“ neobydlené plochy a brownfieldy směrem ke Zvonařce.
I tento návrh ale měl své odpůrce. Například tehdejší náměstek pro územní plánování Martin Ander (SZ) tvrdil, že dopravě v centru nepomůže. „Podle nás je potřeba hledat řešení v menších obslužných komunikacích, a ne stavět třídu,“ namítal Ander.
Město nechalo zpracovat dopravní studii, která potvrdila, že by sem ve spojení s novým nádražím dopravu přivedla. Architekti ji nakonec spojili hlavně s revitalizací bývalých průmyslových areálů. Na novém nádraží tak bude třída nezávislá.
