Žáci z některých škol i děti ze školek stále obědvají těžká a pro děti často nevhodná jídla. Na jídelním lístku se navíc objevují názvy obědů, kterým děti ani nerozumí - třeba hrbaté maso, stehno v šouletu, grenadýrmarš nebo balkánský hrnec.
Důkaz podává i dvanáctiletý školák Sebastián Antonín, jenž začal se svým spolužákem Otakarem Káňou začátkem února fotit jídla ze školní jídelny v Kounicově ulici, která dováží obědy na nedalekou školy v Antonínské ulici na obědy.
Podle jejich slov s tím začali proto, že jídlo na talíři začalo vypadat až příliš nevábně. S fotografiemi řídké hrachové kaše nebo podivně vyhlížejících omáček s houskovým knedlíkem vzbudili na internetu rozruch. Všimla si jich i některá média.
Obědy z jídelny Kounicova téměř nikdy nemají zeleninové přílohy. Podle oslovených žáků chutnají jídla podobně a jsou málo osolená. Učitelky děti nenutí, aby oběd snědly. Často se prý stává, že žáci celý oběd vyhodí.
„Každý týden máme hodně podobná jídla. Ve středu sladké, v pátek knedlíky a v pondělí něco s kaší, která při obrácení talíře ani nespadne,“ popsal obědy šesťák Otakar Káňa.
Děti oběd nesnědí a po škole si koupí párek v rohlíku
Přesto ředitel Základní školy Antonínská, která jídelnu využívá, v současnosti žádné výtky neřeší. „O žádných stížnostech na stravování ze strany rodičů nevím. Občas si děti rodičům na jídlo postěžují, pak je zase klid,“ řekl ředitel školy Leopold Trněný.
Na obědy si ale děti stěžují dlouhodobě. Před třemi lety vznikla na škole rodičovská iniciativa, která chtěla kvalitu obědů řešit. Jídelna tehdy rozdala rodičům dotazník, co se jim nelíbí.
„Syn mi říkal, že se nic nezměnilo. Pouze několik dní v jídelně visel leták o kvalitě školních jídelen v zahraničí, kde je to ještě horší,“ popisuje matka jednoho ze školáků, která si nepřeje uvést své jméno.
Současný jídelní lístek jídelny ohodnotila nutriční terapeutka Ivana Škarecká, podle které jsou tamní obědy pro děti především příliš těžké. „Na jídelníčku je hodně smažených jídel, knedlíků a velmi málo zeleniny. Místo zahuštěných polévek bych doporučila zeleninové,“ řekla.
Podle ní představuje pro žáky takový jídelníček dvě rizika. „Pokud dětem oběd nebude chutnat a vyhodí ho, je dost možné, že si po cestě ze školy koupí například párek v rohlíku, aby neměly hlad, nebo sáhnou po čokoládě,“ vysvětlila nutriční terapeutka.
Druhým problémem jsou sklony k obezitě, pokud si děti na těžká a zahušťovaná jídla zvyknou i v budoucnu. „Do jídel bych určitě přidala více tepelně upravené zeleniny. Salát si děti nemusí k obědu vzít, pokud je zelenina přímo v pokrmu, je větší šance, že ji snědí,“ doporučila změnu Škarecká.
Sebastián ani Otakar nejsou příkladem dětí, které by si místo zdravého oběda raději vybraly fastfoodová jídla. „Mám rád svíčkovou s tofu, kterou vaří mamka,“ uvedl Sebastián příklad oblíbeného jídla.
Otakar ve svých dvanácti letech ještě nikdy nejedl hamburger z fastfoodu. Podle něj jim ale ve školní jídelně smažená jídla vaří přibližně dvakrát týdně.
Málo ryb a zbytečně často vývary, vytýkají školám hygienici
Zeleninové pokrmy si děti mohou vybrat málokdy. Sladké obědy kuchařky připravují jednou týdně. Ryba se na jídelníčku podle žáků objeví přibližně jednou za měsíc. Co se týče jihomoravských školních jídelen, mají podle Hany Pokorné z krajské hygienické stanice některé nedostatky.
„V Jihomoravském kraji jde především o nadbytek vepřového masa v jídelníčcích a naopak nedostatek ryb. Zbytečně často se v jídelnách také vaří vývary, přitom mnohem vhodnější jsou zeleninové polévky,“ uvedla dříve pro MF DNES Hana Pokorná.
Kuchařky z jídelny v Kounicově ulici vaří obědy pro základní školy Antonínská a Kotlářská a pro čtyři brněnské mateřské školy.
V porovnání se školní jídelnou Základní školy Novolíšeňská, která loni obsadila 4. místo v soutěži o nejlepší školní oběd, je cena oběda Školní jídelny Kounicova o dvě až tři koruny vyšší (více o celostátní soutěži čtěte zde).
Žáci Základní školy Novolíšeňská platí za oběd od 25 do 29 korun. V jídelně v Kounicově ulici se cena oběda pro žáky pohybuje od 28 do 31 korun.
