Od roku 1965 „svítí“ Brno ve světě díky tomu, že se na zdejší trati jezdí mistrovství světa silničních motocyklů. Za více než půl století bylo toto pravidlo přerušeno na delší dobu jen v letech 1983 až 1986. Tehdy nevyhovoval stav závodní dráhy, která vedla ještě po běžných silnicích přes Bosonohy nebo Kohoutovice, a čekalo se na nový Masarykův okruh.
Dnes je situace podobná. Kdysi moderní trať je teď v tak špatném stavu, že bez kompletní stomilionové opravy promotér šampionátu špičkové jezdce do Brna znovu nepustí.
A když se k tomu přidají dopady pandemie koronaviru a nečinnost i přehazování zodpovědnosti mezi brněnskými, krajskými a vládními politiky i soukromým vlastníkem okruhu, vychází z rovnice po včerejšku definitivní výsledek – příští rok se 52. pokračování slavného závodu na Masarykově okruhu nepojede.
Potvrzení konce tradiční akce okamžitě vyvolalo pořádné emoce a ostrá prohlášení. Z nich vyčnívá „shrnutí frašky kolem MotoGP “ od ředitelky Automotodromu Brno Ivany Ulmanové.
„Po desetiletí se milovníci sportu snažili a rvali o to, aby v Brně udrželi vrcholné motoristické závody. Za dva roky paní Vaňková a pan Šimek (brněnská primátorka a dnes již bývalý jihomoravský hejtman – pozn. red.) dokázali všechno zničit. Vaňková o zrušení závodu mluvila už při nástupu do funkce, takže si splnila sen. Šimek neříkal nic a nedělal nic,“ pálí ostrými Ulmanová.
Podle ní přitom šlo vše zachránit. „Stačilo, aby Velká cena byla v rukách pracovitých a zapálených lidí, ne ‚národního výboru‘, který sedí a natahuje ruce ke kapsám lidí. Důkazem je, že příští ročník ani nikdo nepřipravoval. Místo toho píšou dopisy na ministerstvo pro místní rozvoj s žádostí o dotaci,“ dodává.
Zmizí stovky milionů z místní ekonomiky, varuje Hašek
Přes všechna fakta a souvislosti však primátorka Markéta Vaňková (ODS) oficiálně věří v budoucnost závodu. „Nynější situace nevylučuje jednání o pětileté smlouvě od roku 2022. Zásadním předpokladem je však výrazné zlepšení stavu celé tuzemské ekonomiky, na kterou jsou navázány daňové příjmy Brna,“ doufá v zázrak navzdory koronavirové krizi primátorka.
Jenže je v tom prakticky sama. Její předchůdce v čele Brna Petr Vokřál (dříve ANO) to považuje za utopii. „Mně přijde, že si politici vůbec neuvědomují, koho mají proti sobě. I kvůli problémům jinde ve světě má promotér v rezervě dva okruhy ve Španělsku, takže Brno kdykoliv nahradí,“ prohlásil Vokřál. O MotoGP stojí dlouhodobě i Maďarsko.
V návrat nevěří ani jihomoravský exhejtman Michal Hašek (ČSSD), který s Vokřálem v roce 2016 založil pořadatelský spolek města a kraje, díky němuž MotoGP v Brně i přes finanční problémy až dosud setrvala.
„Pokud o Grand Prix jednou přijdeme, už se nikdy nevrátí. A je to nejen ztráta prestižního sportovního podniku pro Brno, region a stát, ale ochuzeny budou i veřejné rozpočty a jihomoravští podnikatelé přijdou o příjmy z návštěvníků, které se odhadovaly na stovky milionů korun,“ připomíná Hašek.
Fanoušci mají stále lístky za 32 milionů
Negativním dopadem na ekonomiku argumentuje také Vokřál, i on odpovědnost hází na politiky. „Rekonstrukce okruhu je zástupný problém. Kdyby už existovala víceletá smlouva na pořádání závodů, nebyl by problém ji zaplatit,“ tvrdí.
Téměř 15 tisíc fanoušků motorek si navíc stále drží vstupenky v hodnotě 32 milionů, které měly využít právě příští rok, když se letošní Grand Prix jela bez diváků. Peníze nejspíš držitelé lístků dostanou, ale díra po závodu, který zapsal Brno do světové mapy a do historie sportu zase nesmazatelné příběhy, zůstane.
31. července 2018 |
„Nám všem, kteří motorismu fandíme, bude Grand Prix v Brně chybět. Chtěl bych říct, že její konec je ztráta pro Československo, jenže jsme rozděleni, takže pro Česko,“ hlásí bývalý závodník Peter Baláž.
Doma na Slovensku právě absolvoval oslavy svých úterních 75. narozenin, když ho včerejší zpráva z Brna zastihla. „Poprvé jsem tam na Velkou cenu jel jako fanoušek, až pak jsem se jí účastnil jako jezdec. Nezapomenu, jak jsem na starém okruhu porazil Bohumila Stašu, jezdil jsem a ošklivě pak havaroval i na novém okruhu. Byl jsem tam jako doma,“ má jasno.
Český motosport tím utrpí, obává se Kornfeil
Není sám, kdo Grand Prix měl před očima jako metu, které chtěl dosáhnout. I Jakub Kornfeil brněnský závod sledoval mnohem dřív, než se sám postavil na start. „Kolem roku 2005 jsem akci začal vnímat intenzivně. O první příčky zde bojoval Gábor Talmácsi a z Maďarska ho přijely podpořit tisíce fanoušků,“ vrací se ve vzpomínkách do období, kdy jako teenager k Masarykovu okruhu vzhlížel.
Později zde dobyl prvenství v talentové třídě Red Bull Rookies Cup a předloni dokonce třetí místo ve třídě Moto3. „Tak jako dosud mohly do Brna dál jezdit desetitisíce lidí z celé Evropy. Vydělávali na tom všichni, od státu po lokální podnikatele. Do politiky se plést nechci, akcí světových rozměrů však moc nemáme a je ohromná škoda o tu největší přijít,“ lituje Kornfeil.
Obává se, že časem může zrušením Grand Prix utrpět i mládežnická základna českého motocyklového sportu. „Pro kluky byl závod příkladem. Chtěli se dostat do depa, vidět velký svět,“ upozorňuje.
Historie Grand Prix ČR silničních motocyklů v BrněPoprvé se Velká cena ČSR jela v Brně 10. září 1950. V kubaturách 250 ccm a 350 ccm jezdci startovali společně, odlišovaly je barvy vest. Výpadek přišel v roce 1953, za rok byl ale závod zpět a prvním z celkem osmi vítězství ho ozdobila legenda František Šťastný. Jako součást mistrovství světa se brněnský závod jel poprvé v roce 1965. Premiérovým vítězem hlavní kategorie do 500 ccm se stal Mike Hailwood. Mezi lety 1983 až 1986 nastala výraznější odmlka motocyklového mistrovství světa v Brně. Čekalo se na dostavbu nové trati. Na moderním Masarykově okruhu se Grand Prix jezdí pravidelně od roku 1987, s jednou výjimkou v roce 1992. Brněnští pořadatelé tehdy nepřistoupili na pozměněné ekonomické podmínky nového promotéra seriálu. Rekord návštěvnosti vytvořili příznivci motorek v roce 2015, kdy podle statistik sledovalo akci v součtu všech tří dnů 248 434 fanoušků. Letos se Grand Prix konala kvůli koronaviru bez diváků, příští rok už nejlepší jezdci do Brna nedorazí. |
