Ve vápencovém lomu v Mokré-Horákově, odkud denně odjíždějí kamiony s vytěženou horninou, v dubnu přibyly dva včelí úly a vyvrtané špalky s desítkami brček.
Ty slouží jako úkryty pro včely samotářky. Stejná „výbava“ se objevila v lomu v brněnských Hádech, který už přes dvacet let nefunguje, a také ve volné přírodě u obce Lažánky.
Umístila je tam čtyřčlenná skupina brněnských ekologů z Pozemkového spolku Hády v čele s Lubomírem Tichým. Zkoumají aktivitu samotářských a medonosných včel.
Zjistili, že i v rušném velkolomu je paradoxně více včelího života než na současném venkově. „Počáteční výsledky ukázaly, že aktivita včel je v obou lomech poměrně vysoká. Výsledky z lomu v Mokré a v Hádech jsou až dvakrát lepší než v případě Lažánek,“ tvrdí Tichý.
Zemědělská pole včelám nestačí, potřebují více druhů rostlin
Úbytek včel na venkově je podle něj způsoben dvěma důležitými faktory. Zaprvé zemědělci používají ve velké míře pesticidy, které včelám vadí.
Zadruhé nastal rapidní úbytek druhové pestrosti, jenž mají na svědomí hlavně velkozemědělci. Dříve na venkově převládala malá pole s pěti až šesti rostlinami, opylovači tak nemuseli pro pyl daleko. Nyní však dominují obrovská pole s jedním druhem.
Jakub Straka, entomolog z Ústavu zoologie Karlovy univerzity v Praze, potvrzuje, že v krajině je méně samotářských včel, než by mohlo být. „Hlavní důvody spočívají v chemizaci a především v managementu krajiny. V některých oblastech je zase více včel medonosných, než krajina unese,“ říká Straka.
Úbytek druhové rozmanitosti i samotářských včel je nejen podle něj závažný problém. „Na venkově převládá zemědělská krajina, skladba potravy pro včely tedy není přirozená. Je pro ně stále těžší shánět od jara do podzimu potravu. I ve městech je díky parkům s různými druhy rostlin potrava paradoxně rozmanitější,“ souhlasí předseda znojemské organizace Českého svazu včelařů František Texl.
Včelařství je sice móda, ale jen na krátké období
To, jestli bude ubývat i včel medonosných, záleží teď především na včelařích. „Včelařství je v poslední době trochu módou. Lidé si ale většinou neuvědomují, že včely jsou na údržbu náročné. Do dvou let tak se zábavou často končí, “ vysvětluje.
Ani entomologa Straku nepřekvapuje, že i lomy jsou pro včely a další hmyz vhodnější než dnešní venkov. „Obvykle se jim daří na svahu s malým množstvím stromů a keřů, s různými kvetoucími druhy rostlin. Hlavně tam musí být hodně obnažené půdy, tedy písku či jiného substrátu,“ jmenuje vhodné podmínky Straka.
Současné zemědělské půdy nejsou pro včely příliš lákavé. „Navíc kvůli herbicidům ubývá i polních plevelů, přičemž některé jsou také kvetoucí, a tedy atraktivní pro opylovače,“ přidává se Tichý.
Úbytek včel může rozvrátit celý systém přírody
Pokud včely postrádají druhovou pestrost, nemají kde brát potravu pro larvy. Směsí pylu a nektaru totiž v hnízdech uzavírají jednotlivé buňky s vajíčky. Právě proto dochází k úbytku včel.
A tím zase scházejí opylovači cizosprašných rostlin, které v důsledku mohou rychleji vymizet. Omezí se však i pestrost druhů hmyzu, který slouží jako potrava pro další faunu.
„Teoreticky může dojít k rozvrácení systému, který existuje. Do důsledků ale ještě nejsme plně schopni říct, co by to znamenalo,“ přemítá Tichý.
Přestože projekt potrvá jen letos, nižší aktivitu včel potvrzuje. „Pro získání plošných údajů bychom potřebovali ještě výsledky ze dvou vegetačních sezon, ideálně udělat výzkum i na jiných lokalitách v Česku a po Evropě,“ dodává Tichý.
I tak jeho projekt porotci zařadili do čtvrtého ročníku soutěže Quarry Life Award, která si klade za cíl zvýšit povědomí o biologické hodnotě těžebních míst a přispívat k jejich dalšímu rozvoji. A podporuje ji i řada nezávislých odborníků.
