Firmy spoluvlastněné Oldřichem Groisem získaly veřejné zakázky v době, kdy nynější první muž Znojma působil ve vedení města jako místostarosta a na jednáních rady všechny zakázky pro bratra odhlasoval. Podjatost však nikdy nehlásil, přestože to ukládá zákon.
Podle opozice a expertů to bylo jednoznačně neetické chování. Starosta však trvá na tom, že vše bylo v souladu s předpisy. „Ve Znojmě nikomu zakázky nepřihráváme a nepřidělujeme. Vždy soutěžíme nejnižší cenu,“ prohlásil Jan Grois.
Jak „rodinný“ byznys vlastně fungoval? Účelově vytvořená firma Akvamarin Beryl, v níž vlastní Oldřich Grois třetinu akcií, založila nejméně další tři společnosti, teprve ty uspěly s nabídkou nejnižší ceny v elektronických aukcích. Část zakázek se však prodražila kvůli vícepracím.
A několik zakázek dostaly firmy od radnice přímo, tedy bez výběrového řízení. Třeba společnost Znojstav, jež opravovala školy a školky za více než 5,3 milionu korun.
Další získala Elmoteza, která dělala například revizi elektrických zařízení, celkem za víc než 1,6 milionu korun.
Třetí firmě Robaras pak radní před čtyřmi lety přiklepli úklid zimního stadionu za 1,8 milionu korun. „Akvamarin Beryl vznikla dávno před vstupem mého bratra do politiky. Je to slušná a poctivá firma, která si plní své povinnosti a řádně platí daně. Můj bratr s ní nikdy neměl nic společného,“ poznamenal podnikatel Oldřich Grois.
Radní dostali posudky na pár minut nebo vůbec
Podle starosty ani jedna ze zakázek nespadala do jeho gesce. „Pro mě je nejpodstatnější, že bratrovy firmy nabídly nejnižší cenu,“ prohlásil. Radnice ale navíc přispívala statisíce korun ročně na inzerci do Znojemského týdne, jehož jedinými akcionáři jsou právě starostův bratr a švagrová Monika Groisová.
Starosta Grois si nechal už před měsícem vypracovat dva právní posudky od renomovaných advokátních firem, které mají údajně potvrzovat, že se žádného pochybení nedopustil. Několikrát veřejně slíbil, že je nechá pořádně prostudovat koaliční radní i opozici. Dosud se tak nestalo.
„Dostal jsem je pouze k nahlédnutí na pár minut, ale nemohl jsem si je detailně prostudovat. Nejsem právník, takže jejich obsah mohu těžko posoudit,“ podotkl radní a poslanec David Štolpa (ANO).
Stejný postup potvrdili i další radní, všichni ale písemnosti neviděli. Ti, kteří ano, si je mohli jen krátce prolistovat, nesměli si je okopírovat ani dát k posouzení jiným odborníkům. K opozici se dokumenty nedostaly vůbec.
Posudky slíbil Grois i MF DNES. „Mám je tady, ale neukážu vám je,“ sdělil nakonec na schůzce s tím, že advokátní kanceláře si to nepřejí. „Nechtějí být popotahované po novinách a medializované,“ okomentoval změnu názoru starosta.
Jednání starosty postrádá logiku, říká expert na právo
Ze stejného důvodu odmítl prozradit, jaké kanceláře posudky, za něž podle svých slov zaplatil 30 tisíc korun, vypracovaly. Podle informací MF DNES je to KŠD Legal, kde působí vlivný advokát Petr Šťovíček, druhou právní kanceláří je pak Jansta, Kostka a spol.
Obě firmy dostávaly léta od znojemské radnice zakázky na administraci výběrových řízení za statisíce korun. A mají také blízko k ČSSD, která ve Znojmě vládne. Miroslav Jansta platil ještě nedávno za jednoho z nejvlivnějších členů strany a jako koncipient u něj nyní pracuje mimo jiné bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).
Podle Stanislava Kadečky, experta na správní právo, který jej vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, tak jednání starosty postrádá logiku.
„Jakákoliv provázanost s tím, kdo mi zpracovává posudek, vždy snižuje míru nezávislosti a z toho plynoucí důvěryhodnosti,“ vysvětlil Kadečka. „Pokud někdo rozhoduje o zakázkách pro svého rodinného příslušníka, tak si moc nedovedu představit, na čem bych založil tvrzení, že nejsem podjatý,“ dodal Kadečka.
Podle něj je síla posudků hlavně v právní argumentaci. Pokud ji ale starosta nechce dovolit prozkoumat, pak dokument přestává být zajímavý a nevypovídá o ničem.
Zakázky dostává i radní ANO
Koaliční radní Štolpa chce ale dát Groisovi čas na vysvětlení. „Je to věc pana starosty, jsme připraveni dát koaličnímu partnerovi prostor, aby to nějak řešil,“ prohlásil Štolpa měsíc poté, co MF DNES zveřejnila první okolnosti kauzy.
Sám Štolpa přitom každý rok dostává od městské organizace Znojemská beseda 400 tisíc korun za prodej vstupenek na Znojemské vinobraní – každoročně největší akci ve městě. A zakázku svým hlasem v radě schvaluje i Grois. „Prodeji vstupenek jsem se věnoval dávno před tím, než jsem se stal politicky aktivním,“ hájí svou benevolenci vůči starostovi Štolpa.
Od roku 2015 sice vstupenky prodává firma Propagservis, ta si však jako subdodavatele najímá znovu Štolpu. „Při projednávání zakázky na technické zajištění vinobraní jsem vždy oznámil podjatost a zdržel se hlasování,“ dodal radní.
Krajská předsedkyně hnutí ANO a poslankyně Taťána Malá chce situaci ve znojemské koalici probírat na pondělním zasedání krajského předsednictva. „Situaci jsem diskutovala s radním Štolpou. Budu po něm požadovat aktuální informace a stanovisko,“ uvedla Malá.
Podle ní však na rozhodování o dalším postupu koaličního hnutí ANO ve Znojmě nebude mít vliv to, že Štolpa dostává zakázky od města. „Spojujete nespojitelné,“ reagovala Malá, která je i náměstkyní hejtmana.
