Když vedení Brna na začátku roku 2019 oznamovalo, že postaví novou hokejovou arénu na brněnském výstavišti za pavilonem Z, zaznívala i silná prohlášení o tom, že se na jihu Moravy budou po nové ledové ploše projíždět nejlepší hokejisté světa.
„Věříme, že stihneme halu dokončit tak, aby se v ní mohlo mistrovství světa v roce 2024 uskutečnit,“ prohlásila v únoru 2019 brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
A sliby zaznívaly opakovaně i v dalších letech. Naposledy o pořadatelství mluvila primátorka letos v červnu, i když už s větší opatrností než dříve. „Nechci říct, že to už není reálné. Je možné, že se nám vše podaří a budeme jednat o konání mistrovství světa, ale teď už to není meta, k níž směřujeme,“ sdělila.
A po pondělním oznámení Ostravy je jasné, že to je už nedosažitelná meta. Zástupci města, Moravskoslezského kraje a hokejového svazu totiž podepsali memorandum o spolupráci na pořádání světového šampionátu v roce 2024.
A hokejový svaz už žádnou změnu nepředpokládá. „Když se tato možnost objevila, tak se o ní uvažovalo, ale vzhledem k posunům, které nastaly, už dnes není reálné, aby se cokoliv měnilo,“ vysvětlil mluvčí Českého svazu ledního hokeje Zdeněk Zikmund.
Doba, kdy o změně mohl jednat výkonný výbor českého hokejového svazu a Mezinárodní hokejové federace, už podle něj minula. „Šlo o to, aby byla jistota, že hala vyroste v dostatečném předstihu, k čemuž nedošlo,“ doplnil.
Že nemůže Brno dát jakékoliv záruky, aby hala stála včas, přiznává i brněnský radní Petr Kratochvíl (ODS), který má stavbu arény na starosti. „Máme sice tří až čtyřměsíční zpoždění, to ale u takto rozsáhlé stavby považuji za marginálii,“ tvrdí.
Druhým dechem ale doplnil, že harmonogram byl od začátku velmi našponovaný a muselo by vše vyjít, jak si na začátku řekli, aby mohli hokejový šampionát v Brně považovat skutečně za reálný. Zároveň ovšem také řekl, že s vedením Brna o možnosti pořadatelství z hokejového svazu nikdo nejednal. Primátorka se k situaci nevyjádřila, v současnosti je na dovolené.
Kratochvíl si nemyslí, že by tento neúspěch negativně ovlivnil možnosti získání dotací a dalších finančních prostředků na tuto obří stavbu. Zatím má Brno na stavbu odhadem za 3,3 miliardy slíbenou dotaci 300 milionů od Jihomoravského kraje a sjednaný úvěr ve výši jedné miliardy od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Většinu peněz tak ještě potřebuje sehnat.
