Rovných 850 dní uplynulo mezi rozhodnutím brněnských radních postavit hokejovou arénu na výstavišti a nynějším získáním pravomocného územního rozhodnutí a stavebního povolení. A tento klíčový milník, podle vedení města překročený v rekordně rychlém čase, znamená jediné – Brno může začít stavět vysněnou halu mnoha tisíců jihomoravských fanoušků.
Dělníci se ještě tento týden pustí do práce. Zatím však jen do demoličních prací v areálu výstaviště, tedy přípravy plochy pro stavbu. Samotná aréna pak momentálně skrývá největší otazník. Město totiž řeší, kde na její vybudování sehnat peníze.
Financování dosud zajištěné nemá a projekt se tak ocitl ve stejné fázi jako atletická hala, kterou už před více než rokem měli začít stavět dělníci v bohunickém kampusu. Zatím ale ani nekopli do země.
Zatímco primátorka Markéta Vaňková (ODS) v pondělí mluvila o tom, že hala by mohla stát „v poměrně dohledné době“, někteří její kolegové nabízeli poněkud skeptičtější verzi. „Financování bude složité a z mnoha zdrojů,“ shrnul náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Náklady jsou totiž extrémní. Se vším všudy, včetně parkovacích ploch a dalších úprav, radní v tuto chvíli počítají s investicí 3,3 miliardy korun, což je zhruba pětina již dnes „schodkového“ rozpočtu Brna. Pro srovnání cena za atletickou halu, která má právě kvůli nedostatku peněz prozatím stopku, vychází „jen“ na 850 milionů.
Vedení města, jemuž se nepodařilo sehnat finanční injekci od státu, tak přišlo s řešením – na hokejovou halu si vezme úvěr. A to rovnou s cifrou přes dvě miliardy korun. Respektive část si půjčí přímo město, část městská společnost Arena Brno, která kvůli stavbě haly vznikla, a část Brněnské komunikace, jež mají na starost výstavbu parkoviště.
„Už tři čtvrtě roku jednáme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a také s Národním rozvojovým fondem,“ prozradila Vaňková s tím, že se pokoušeli sehnat i soukromého investora, ale neúspěšně.
Dotace nepokryjí ani pětinu nákladů
A ne příliš zdařile si zatím vedou i na dotačním poli. Jistou sumu 200 milionů přislíbil pouze Jihomoravský kraj, dalších 300 milionů chce Brno získat od státu přes Národní sportovní agenturu (NSA). Vyšší částka není možná. „Před několika měsíci jsem jednala s paní ministryní financí, která mi řekla, že to je jediný vhodný způsob,“ prohlásila Vaňková.
Přesto Brno vyslalo poslední „výstřel“. „Oslovila jsem ministerstvo financí a pro místní rozvoj a myslím, že i ministerstvo školství, se žádostí o podporu. Dopisy odcházely v minulých dnech, takže odpovědi zatím nemám,“ uvedla primátorka.
Brno napjatě čeká, kdy NSA vypíše dotační výzvu a s jakými podmínkami – ty jsou totiž stěžejní nejen pro hokej, ale i osud atletické haly, pro niž radní chtějí získat dalších 300 milionů. Je ale možné, že jedna dotace vytlačí druhou. A je jasné, že pak dostane aréna pro Kometu přednost. Navíc kdyby atletický projekt ležel v šuplíku, kraj navýší příspěvek z 200 na 300 milionů, tedy o částku slíbenou atletům.
Kde byl majitel Komety Libor Zábranský?
Pondělní tisková konference nabídla kromě otázky peněz ještě jeden zajímavý příběh.
Zatímco „vavříny“ za posun v přípravě haly si užívala plejáda politiků, muž, bez něhož by se o ní nejspíš stále jen hypoteticky mluvilo, chyběl – majitel Komety Libor Zábranský. Byl to právě on, kdo vytáhl strádající hokejovou značku zpět na extraligový vrchol a o nové hale v minulosti opakovaně hovořil jako o „své misi“.
Politici však na jeho absenci nic divného nespatřovali. „Nejde o hokejovou halu. Je to multifunkční aréna, které má splňovat vše, aby se v ní mohly konat významné mezinárodní zápasy v různých sportech. Předpokládáme, že i Kometa ji bude využívat, ale jen na ní se byznys postavit nedá,“ prohlásil brněnský radní Petr Kratochvíl (ODS) s tím, že s kapacitou přes 13 tisíc diváků je určena i pro kulturní akce.
Redakce MF DNES prostřednictvím klubu oslovila také Zábranského, konkrétní odpovědi však nedorazily. „Klub HC Kometa Brno se s ohledem na probíhající výběrové řízení budoucího provozovatele multifunkční arény nebude k ničemu vyjadřovat,“ uvedl mluvčí hokejového klubu Michal Chylík.
Stavět chtějí začít na jaře
O tom, kdo arénu po otevření dostane do správy, bude jasno na podzim. Ve stejný čas chce město vypsat i výběrové řízení na zhotovitele stavby. „Pokud vše dobře půjde, na jaře příštího roku začneme stavět. Ukončení v tuto chvíli nejsme schopni odhadnout, ale obvykle se počítá s tím, že to budou dva roky,“ popsala Vaňková.
Stavba by tak v ideálním případě trvala do jara 2024, kdy Brno chtělo v nové aréně hostit světový šampionát v hokeji. „Nechci říct, že to už není reálné. Je možné, že se nám vše podaří a budeme jednat o konání mistrovství světa, ale teď už to není meta, k níž směřujeme,“ dodala.
