Na zvedáku v servisu
Nejprve vyrážíme na zkušební jízdu po rozbité silnici nedaleko servisu. Filip Želivský auto docela chválí. „Nikam netáhne, je tiché, podvozkově v pohodě, nic netluče, nemlátí. Podvozek trojkové octavie je mechanicky odolný, jen když člověk chytne hluboký kanál, může zničit disk nebo ložisko, ale to se může stát u každého auta,“ říká.
Vracíme se tedy zpět. Ale ještě než auto zvedneme, chci probrat s mechanikem věc, jíž si za těch pár dnů, co s trojkovou oktávkou žiju, všímám (jak už to tak bývá, když vám něco vrtá v hlavě) čím dál tím víc. „Po startu se – ne vždycky, ale většinou – ozve jakési zaklapání zespodu auta. Nemůže to být dvouhmotový setrvačník?“ Technik opakovaně startuje a vypíná motor, ale zvuk se neprojevuje. „To tedy nevím, nic takového nepozoruju. Dvouhmoty neodcházejí, s těmi býval problém dříve, u dvojkových oktávek.“ Záhadu tedy necháváme bez řešení, později na ni ovšem přijdeme!
„Octavia třetí generace obecně řečeno rozhodně není servisně levné auto, jako byla například fabia, s níž jste tady byl minule. Na druhou stranu, u většiny kusů, které sem jezdí, se mění jenom olej a filtry. Ale pak přijde exemplář, jehož majitel nedodržuje přesně, co má, a průšvih je na světě,“ konstatuje na úvod Filip Želivský. A dodává, že například elektronika je podle něj spolehlivější než u současné „čtyřkové“ oktávie, která doplácí na složitou architekturu a infotainment.
Jak vybrat Fabii HTP. Našli jsme perspektivní kus, ale bez klimatizace |
A co je tedy nejčastější závadou, s níž se v servisu setkává? Je jich jen pár, a všechny (kupodivu) souvisí s chladícím systémem. A to hlavně v případě, že někdo použil méně kvalitní chladicí kapalinu, která se uměla přepálit, nebo nalil do směsi místo destilované kohoutkovou vodu, případně použil kapalinu koncentrovanější, než je předepsáno. „Měla být na –25 stupňů, lidi dávali třeba –45, takže se předčasně zahřívala, stárla a houstla. Pak ničila vodní pumpu a ucpávala radiátor topení. To byla největší bolest. Nejdřív topila jen půlka auta, pak přestalo topit úplně. Oprava je časově náročná a poměrně drahá, kolem 35 tisíc. Musí se vypustit chladicí kapalina, nalít čistící roztok, absolvovat tři až čtyři procesy proplachování, jeden trvá až pět hodin, podle zanesení. A hodinová cena naskakuje. Musí se vyměnit radiátor v ceně šesti tisíc korun, diagnosticky systém odvzdušnit. Někdy to odnese i expanzní nádobka, je pak neprůhledná a musí se vyměnit,“ popisuje Filip Želivský.
Jakmile tedy auto začne hůř topit, je dobré začít kontrolovat chladicí kapalinu, jestli nezačíná měnit barvu na rezavou z růžovo-fialové, nebo už je v ní třeba vidět znečištění, když se sundá víčko expanzní nádobky, je v ní bahno. A smrdí po spálenině.
„Pokud někdo jezdí pravidelně na servis, dá se tomu předejít. Ale když odsud odjede s autem v pořádku, pak jednou nebo dvakrát přehřeje motor, rozsvítí se mu kontrolka chladicí kapaliny, on to neřekne, jezdí pořád dál, tak při příští prohlídce za rok je už pozdě,“ říká technik.
U modelů po faceliftu z roku 2019 se také občas ztrácela chladicí kapalina, ale z jiného důvodu: až v 90 procentech byl na vině chladič stlačeného vzduchu turbodmychadla. Také zde vychází oprava kolem 30 tisíc Kč.
Automatické převodovky – méně je více?
Naše octavia přenáší výkon dvoulitrového turbomotoru na kola prostřednictvím sedmistupňového automatu DSG. A také s nimi bývaly problémy, konkrétně s jejich řídicími jednotkami. Projevovaly se tak, že automat řadil buď sudé, nebo liché stupně, pak přestal řadit úplně. Naložit na odtahovku auto lze, teoreticky jde i táhnout na laně, ale jen omezený počet kilometrů, kvůli mazání převodovky. „Když to řadí liché stupně, teoreticky se můžete pokusit doskákat do nejbližšího servisu. Dobrá zpráva je, že závadu umíme řešit výměnou jen řídicí jednotky, nemusí se měnit celá mechatronika v ceně zhruba 40 tisíc korun. U výměny jednotky jsme s novým olejem a se vším okolo nějakých 35 tisíc,“ vypočítává Želivský a přidává zajímavost. „U sedmikvaltu při razantnějším rozjezdu lehce prokluzuje dvojka, ale to je normální stav; při klidné jízdě to nedělá. Naopak šestistupňové převodovky DSG byly bezproblémové. Olej s filtrem se v nich mění po 60 tisících km, u 7stupňových po 120 tkm, a bez filtru.“ Proč? „Tak to předepisuje výrobce,“ říká mechanik.
Občas na DSG odcházela také olejová čerpadla, konkrétně osičky, které „honily“ olej i při vypnutém motoru kvůli náběhu systému start-stop. „Občas osička vyjela. Když se na to přišlo hned, zničila jen čerpadlo, když ne, tak celou převodovku, která byla na výměnu. Stojí ovšem zhruba 200 tisíc korun. „Není to nesmysl, kupovat převodovku v ceně půlky auta?“ ptáme se. „Těžko říct, když nemáte dalších 450 tisíc korun na nové, třeba to ještě bude nejekonomičtější varianta.“ Stejné je to v případě případně zkolabovaného motoru, ale o tom později.
Jak je na tom s problémy AdBlue? ptáme se na systém odlučující oxidy dusíku z výfukových plynů pomocí SCR katalyzátoru. „Samotný systém problémy nedělá, je poměrně jednoduchý,“ říká Filip Želivský. Chválí ho, že oproti dřívějším systémům šetří palivo, které se spotřebovávalo na regeneraci filtru pevných částic a výsledkem je tedy i nižší spotřeba nafty.
Prověřovaný kus potkal těsně před návštěvou servisu drobný problém: vybila se baterie v klíči. Tu lze jednoduše uživatelsky vyměnit, zřejmě však knoflíkovou baterii nebudete běžně nosit sebou. I v takovém případě ale můžete pokračovat v jízdě: z plastového obalu uvolníte kovovou část klíče, vyloupnete záslepku na pravé straně venkovní kliky, mechanicky auto odemknete...
Plnicí otvor je pod modrým víčkem hned vedle tankovacího hrdla nádrže, takže doplňování je uživatelsky velmi jednoduché. „Na jednu věc ale dávejte velký pozor. Dolévejte přesně to, co auto píše: nic víc, nic míň. Když napíše dolít mezi 6-8 litry, nalejte přesně sedm. Sedněte si do auta, zapněte zapalování, nešlapejte na pedály, počkejte 30 sekund, aby si systém načetl informace, vypněte zapalování a nastartujte; všechno je to vypsáno i v návodu k obsluze. Občas se stane, že někdo naleje, nastartuje, ono se to nenačte, systém se rozhodí, vyskočí hláška „Závada AdBlue, dojezd 1 000 km“, a jste nahraní. Většinou je to uživatelská chyba. Pak musíte do servisu, kde udělají adaptační jízdu, někdy trvá deset, jindy 150 km, než se zkalibruje snímač,“ popisuje prostocviky za volantem technik.
A přidává, že občas netěsní ventil systému AdBlue v motoru. To pak uniká a sráží se, vytvoří se bílá, jakoby sněhová koule. Hadice nebo ventil se pak musí vyměnit, stejně jako když je překouše zvíře. A ventil stojí zhruba sedm tisíc. Jinak se kapalina AdBlue chová jako voda, je stejně čirá a stejně zamrzá, proto má systém vyhřívané hadice.