Podle údajů Solární asociace přibylo loni více než 80 tisíc domácích fotovoltaik a dalších 2 700 firemních a pozemních elektráren. Odborníci se však shodují, že k dalším úsporám ve výši dvacet až čtyřicet procent jsou zapotřebí data a počítačová analýza. Začněte používat energetickou inteligenci, vyzývají zakladatelé firmy Flowbox.
Někteří zákazníci si nechávají doma nainstalovat chytré zařízení, která monitorují jejich spotřebu a následně řídí nákup, skladování a čerpání energií. Na trhu existuje několik firem, které tyto produkty nabízejí. Jednou z nich je dodavatel Bidli Energie, která má tarif Chytrý spot pro majitele fotovoltaických elektráren. Firma tvrdí, že umí systém optimalizovat na práci s energií během dne.
„Pokud chceme z Chytrého spotu vytěžit maximum, musíme na to jít přes management domu a samostatné řízení velkých odběrů, jako jsou bojler, tepelné čerpadlo nebo wallbox. S jednotlivými zařízeními zacházíme zvlášť,“ říká Jan Kakos, obchodní manažer Bidli Energie.
Zařízení využívající rakouskou technologii Loxone pracuje s předpovědí počasí i cenou spotu a je údajně schopno ušetřit až 35 procent nákladů na energie. Na základě algoritmů nabíjí baterie z fotovoltaické elektrárny nebo ze sítě v době, kdy je elektřina nejlevnější.
Jak digitalizovat domácnost
Česká firma Flowbox, která několik let vyvíjí vlastní software pro autonomní řízení energií, se snaží dosáhnout úspor i nižší emisní stopy rovněž díky efektivitě využívání energetických zdrojů.
Firmu založil v roce 2012 Petr Vaněk, který se rozhodl digitalizovat technologie ve vlastním domě. Flowbox se však brzy začal orientovat na velké výrobní komplexy, kde cítil velký potenciál. Dnes poskytuje poradenství a energetické audity průmyslovým podnikům, školám či státním institucím, a to jak v Česku, tak v zahraničí.
„Flowbox byl koncipován tak, aby nahradil selský rozum. Ve finále je to o datech, o analytice. Zaměřili jsme se na prostředí větších podniků, a i když máme technické vzdělání, bylo to pro nás výzvou, protože je to tisíckrát náročnější než nějaký domeček,“ říká Vaněk.
Umělá inteligence šetří čas, zdroje i peníze. I v energetice, říkají odborníci |
Ve výrobním provozu jsou desítky až stovky různých technologií neprovázaných mezi sebou, stejně tak topných zdrojů s autonomní regulací. „To je potřeba řešit,“ říká Vaněk.
Jeden systém na vše
Jedním z prvních zákazníků Flowboxu byla česká strojírenská společnost Baumruk & Baumruk sídlící v Chrástu u Plzně. „Flowbox máme již od roku 2013. Tehdy ceny energií nebyly hlavní téma, přesto jsme chtěli vědět, kam přesně peníze putují. Zároveň jsme viděli velký potenciál v tom, že budeme moci jednotlivé technologie ovládat jediným systémem, díky čemu získáme určitou synergii,“ popisuje jednatel společnosti Martin Baumruk.
„Řídíme s ním i bateriové úložiště, fotovoltaickou elektrárnu, kompresory, osvětlení, vzduchotechniku, odsávání, sledujeme efektivitu výrobních strojů. Jde o stovky technologií, které tento systém integruje,“ dodává Baumruk.
Slunce komplikuje výkupy z fotovoltaik. Dodavatelé začínají upravovat ceny |
Současný areál firmy má přes 12 tisíc metrů čtverečních podlahových ploch. „Jde o vysoké průmyslové haly. Přitom naše spotřeba na vytápění a ohřev vody se pohybuje do 60 megawatthodin ročně, což jsou dva větší rodinné domy,“ uvádí jednatel firmy.
„Reálně přitápíme tak tři měsíce v roce, a to hlavně správní budovy. Zbytek tepla šetříme chytrým hospodařením – prací s ventilací, zbytkovým teplem od strojů, rekuperací,“ dodává Baumruk.
Obchodní ředitel Flowboxu Jan Denemark říká, že v Česku je oblíbené naříkat na cenu energií, ale řada firem, měst a obcí svoji spotřebu vůbec nesleduje. „Maximálně si prostudují faktury na konci měsíce. To je ale, jako kdybyste řídili auto podle zpětných zrcátek,“ namítá.
Pokročilí klienti měření sice provádějí, spousta dat je ale mnohdy zahltí, případně jim nerozumějí. A energetiků, kteří by se v džungli dat vyznali, je málo. A těch, co by tam našli zlato, ještě méně.
Nejdřív je potřeba řídit odběr
„Mělo by se začít tím, že začneme zefektivňovat spotřebu. Že začneme řídit odběr, a ne že si postavíme další fotovoltaiku, která dodá další energii. Tím přidáváme, nabalujeme, ale neřídíme konec,“ vysvětluje Vaněk z Flowboxu.
Spotřebitelé přitom často postupují opačně. „Obec udělá tendr, koupí fotovoltaiku a najednou zjistí, že návratnost je úplně jiná. Školy jsou třeba dva měsíce v roce kvůli prázdninám zavřené,“ upozorňuje Denemark.
Čím komplexnější prostředí, tím je třeba reagovat rychleji. K tomu musí být systém, který dokáže situaci vyhodnocovat, a to jak na základě historických dat, tak i těch prediktivních. To ale není možné dělat v lidských silách a v reálném čase. Mnohdy je třeba reagovat na úrovni minut, někdy i vteřin. Umělá inteligence to však dokáže.
Flowbox podle svých zástupců s prostředím dýchá a vyhodnotí, kdy si může sáhnout na který zdroj. Energie dokáže agregovat do bloku a pak je odřídit. Umí je vypnout, nebo zapnout pouze některé. A to všechno v době, kdy již není pouze jeden zdroj, jedna elektrárna. Dneska jsou jich stovky, tisíce malých elektráren, které dodávají energii a zatěžují přenosové soustavy.
„A právě tento systém je třeba zorchestrovat,“ zdůrazňuje Vaněk. Flowbox momentálně finišuje smlouvy na svůj další větší projekt. Pokud vše dopadne, bude orchestrovat Státní operu v Praze.
