Dvůr hanáckého pivovaru v Olomouci-Holici číslo 158 byl prvním místem, kde Jan Hanuš nápad vyzkoušel. Zkonstruoval šipku, která se koženými řemínky připevnila na pravou stranu jízdního kola a před odbočením ukazovala směr. Hledal pro ni nejvhodnější tvary, měnil materiály i barvu, až nakonec směrovou šipku odlil z kovu a natřel ji bílou a červenou barvou. Tento nápad si nakonec nechal 9. listopadu 1922 patentovat.
O pět let později, když už se po Olomouci pohybovalo více automobilů, přišel Jan Hanuš s dalším zlepšením a s novým patentem: lampou prosvětlenou elektricky nebo acetylénem, která byla umístěna na motocyklu či na autě, a to po pravé ruce řidiče. Na výrobu prvních světelných směrovek však mladý vynálezce Hanuš neměl peníze. Zajímavý patent, jenž byl rovněž první svého druhu, proto nabídl úspěšné automobilce v Kopřivnici. V Tatře jej bohužel odmítli s tím, že když bude řidič chtít ukázat směr, vystrčí z auta ruku.
Používání ukazatelů změny směru jízdy pak definitivně nařídil až silniční zákon z roku 1939. Ale dodnes se řidiči s používáním blinkrů odmítají obtěžovat, což vede k nebezpečným situacím.
Směrovky jsou komunikační prostředek
Lenošiví Italové se obhajují tím, že je to zbytečný pohyb navíc, k ovládání blinkrové páčky pod volantem tak mají podobný odpor jako Češi (více čtěte zde).
„Mnozí řidiči se stále ještě nenaučili blinkry správně používat. Buď je z nějakých důvodů nepoužívají skoro vůbec, a když už přece, dělají to na poslední chvíli. Nebo naopak dávají znamení o změně jízdy i na místech, kde by se to nemělo, a matou tak své okolí,“ říká šéf Besipu Martin Farář. Podle některých výzkumů až polovina řidičů směrovky nepožívá. Dopravní experti to zařazují do projevu agresivního chování na silnici.
„Blinkry jsou základním komunikačním prostředkem mezi řidiči,“ vysvětluje. Aby byla jízda bezpečná, musí být čitelná a předvídatelná pro okolí.
„Blinkr je v provozu důležitý z jednoho zásadního důvodu, musíte se chovat čitelně,“ vysvětluje psycholožka Vlasta Rehnová. „Ten, kdo jede za vámi, musí vědět, k čemu se chystáte. On totiž nemusí vidět před vás, a pokud se náhle rozhodnete změnit směr jízdy, neví proč. Rozhodně je bezpečnější dávat najevo, co budete dělat v nejbližších okamžicích.“
Pokud řidič nepoužije blinkr, nejenže jde o přestupek, ale řidič omezuje zbytečně ostatní, kteří mohou jen těžko tušit, co chce provést. „Nejde jen o auta za vámi, ale také o ostatní účastníky silničního provozu, cyklisty, motocyklisty, chodce,“ vysvětluje expert na bezpečnost silničního provozu Martin Farář.
Ten také připomíná, že zapnutí blinkru neznamená automatickou přednost. A dodává, že na kruhových objezdech se blinkr používá jen na výjezdu.
Podle šéfa Besipu je velmi nebezpečné zapínání blinkrů na poslední chvíli. „S tímhle nešvarem se můžete nejčastěji setkat na dálnici, když řidiči přejíždějí z jednoho jízdního pruhu do druhého. Vyhodí směrovku a zároveň s tím vybočují. Rychleji jedoucí auto, nebo motocykl v levém pruhu tím však mohou ohrozit.“ Blinkr je potřeba zapnout s dostatečným předstihem.
Blinkry v zákoněPoužívání blinkrů upřesňuje zákon č. 361 o silničním provozu, nazývá je „znamení o změně jízdy“ §30 (1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Znamení o změně směru musí řidič dávat při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého, přejíždění vozidla z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu, předjíždění cyklisty, zařazování se před předjeté vozidlo, odbočování, zajíždění k okraji silnice nebo k chodníku, zastavení nebo stání a při opětovném vyjíždění, vyjíždění z kruhového objezdu. Vybočuje-li řidič ze směru své jízdy, musí dávat znamení při objíždění, předjíždění, vyhýbání a otáčení. (2) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu. Bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích muže být ohrožena nejen pozdě daným znamením o změně směru jízdy, ale i předčasně dané znamení. Jedná se hlavně o jízdu v obci, kde na sebe navazuje řada křižovatek a předčasně dané znamení může vést ostatní účastníky provozu k mylnému dojmu, že řidič bude odbočovat již na nejbližší křižovatce. (3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. |
