Používání ukazatelů změny směru jízdy nařídil až silniční zákon už v roce 1939 (více o vynálezu směrovek čtěte zde). Dodnes se ovšem řidiči s používáním blinkrů odmítají obtěžovat, což vede k nebezpečným situacím.
Lenošiví Italové se obhajují tím, že je to zbytečný pohyb navíc, k ovládání blinkrové páčky pod volantem tak mají podobný odpor jako Češi.
„Mnozí řidiči se stále ještě nenaučili blinkry správně používat. Buď je z nějakých důvodů nepoužívají skoro vůbec, a když už přece, dělají to na poslední chvíli. Nebo naopak dávají znamení o změně jízdy i na místech, kde by se to nemělo, a matou tak své okolí,“ říká šéf Besipu Martin Farář. Podle některých výzkumů až polovina řidičů směrovky nepožívá. Dopravní experti to zařazují do projevu agresivního chování na silnici.
Německý autoklub ADAC uvádí, že podle psychologů se špatný zvyk nepoužívat blinkry vyvíjí s časem. „Je to pohodlnost, která obyčejně nemá žádné velké následky. Postupem času se ovšem zhoršuje,“ popisuje. Nejhorší chyby se podle autoklubu dělají při jízdě na kruhovém objezdu a u hlavních silnic, které v křižovatce „zahýbají“.
Aby byla jízda bezpečná, musí být čitelná a předvídatelná pro okolí. Pokud řidič nepoužije blinkr, nejenže jde o přestupek, ale řidič omezuje zbytečně ostatní, kteří mohou jen těžko tušit, co chce provést. Velmi nebezpečné je také zapínání blinkrů na poslední chvíli, to se děje velmi často na dálnici.
