Škoda loni podala 94 přihlášek vynálezů a užitných vzorů – to je nejvíce mezi českými firmami. A více než dvakrát více oproti roku 2017. V absolutním pořadí pak mladoboleslavské automobilce patří druhé místo, a to za ČVUT v Praze.
„Počet patentových přihlášek Škoda se každý rok zvyšuje,“ uvádí Tomáš Kotera, mluvčí značky. „Společnost tak chrání své duševní vlastnictví. Mnohé z těchto inovací pak najdou cestu až do sériových automobilů české značky.“
Inovace pocházejí z různých oblastí firmy – většinou je vytvořily týmy z technického vývoje a z výroby. „Vedle technických inovací jsou mezi patenty a užitnými vzory i četné Simply Clever prvky, které jsou základem DNA automobilky,“ komentuje Christian Strube, člen představenstva značky pro technický vývoj.
Jako chráněný užitný vzor tak na seznamu za loňský rok figuruje skládací koloběžka umístitelná pod podlahu zavazadlového prostoru. Nebo speciální koberce z dutých vláken. Statut zapsaného užitného vzoru získala Škoda Auto i pro osvětlené zámky bezpečnostních pásů ve voze. „Ty umožňují snadné připoutání i pro spolucestující se zrakovým handicapem, nebo ulehčují manipulaci s pásy ve tmě,“ komentuje mluvčí značky Martin Ježek.
Mezi chráněná technická řešení patří i takzvaný „had“. „Jde o inovativní způsob fixace zavazadel nebo nákladu v zavazadlovém prostoru. Had má několik kloubů, které umožňují jeho přizpůsobení tvaru předmětu. Díky němu se v zavazadlovém prostoru dají přichytit kufry, krabice nebo tašky s nákupem tak, aby se během jízdy nemohly pohnout a způsobit škody. Had se dá snadno složit a suchým zipem připevnit k podlaze zavazadlového prostoru. Zabrání tak pohybu předmětu kolem vodorovné i svislé osy. Jde tak o jeden z těch řešení, která zákazníci a uživatelé v budoucnu možná najdou ve vozech Škoda,“ říká Ježek.
Mezi chráněná technická řešení Škody patří i takzvaný „had“.
Nová technologická řešení přinesla také oblast výroby. Jedním z nich je kamerový systém, který s vysokou přesností určí polohu karoserie před svařováním. „Díky optimální pozici systém zajišťuje rychlejší a efektivnější svařovací proces a snižuje tak mechanické nároky. Polohu hlídají celkem čtyři kamery a umožňují rychlou korekturu trajektorie svařovacího robota,“ popisuje Tomáš Kotera.
Vynálezy pro celý svět
V roce 1904 vznikl v Mladé Boleslavi Laurin & Klement Typ CCCC, jeden z prvních motocyklů na světě se čtyřválcovým motorem, který je spojením čtyř jednoválců.
Laurin & Klement Typ CCCC
Roku 1907 pak představil Laurin & Klement na pařížském autosalonu první řadový osmiválec svého druhu a zastavěl ho do auta s karoserii typu phaeton Roi des Belges. Monstrózní motor FF vznikl spojením dvou čtyřválců typu F, měl zdvihový objem 4877 cm³ a výkon 45 koňských sil. „Myslím že šlo o celosvětové prvenství, i když se o tento titul přetahujeme s dnes již dávno zaniklou americkou značkou Hewitt Motor Company. Tehdy se totiž v odstupu několika týdnů představily dva motory stejného typu,“ popsal šéf vývoje motorů a podvozků ve Škodě Auto Martin Hrdlička.
K vrcholům éry L&K patří čtyřválcový motor EL, s nímž v dubnu 1910 odstartovalo první letadlo na území Čech. „Vývoji leteckých motorů se naše společnost začala věnovat již v roce 1909, jako jedna z prvních na světě,“ popisuje Vítězslav Kodym.
Prvním leteckým nadšencem, který ve svém letadle vlastní konstrukce a výroby použil upravený automobilový motor L&K, byl český průkopník Metoděj Vlach. V pátek 15. dubna 1910 v 17 hodin se populární šéfkonstruktér automobilky, inženýr Otto Hieronimus stal prvním člověkem na území současné České republiky, který podnikl úspěšný let strojem těžším než vzduch.
V letadle Bleriot poháněném motorem L&K typu EL se na chuchelském závodišti u Prahy udržel ve vzduchu 2 minuty a 26 sekund, během nichž překonal asi dvoukilometrovou vzdálenost. Motor L&K typu EL s hliníkovým blokem, čtyřmi litinovými válci a jejich plechovým opláštěním vznikl ve třech kusech.
Hliník hraje hlavní roli v dalším prvenství. Motor pro přelomovou Škodu 1000 MB z roku 1964 má blok vyrobený metodou tlakového lití hliníku, podle původního českého patentu. Tento způsob výroby vyvinul a nechal si patentovat (v Československu, USA a Německu) už v roce 1922 český inženýr Josef Polák, ovšem do té doby se uplatňoval spíše při výrobě motocyklů.
Výroba vozu ŠKODA 1000 MB v 60. letech v novém závodě v Mladé Boleslavi
Tlakové lití výrazně zrychlilo výrobní proces bloků a také zvýšilo přesnost výroby. Není divu, že licenci na patent pro tento způsob výroby následně koupil Renault, aby mohl stejnou cestou vyrábět motory pro svůj model R16.
Škoda se dá prohlásit také za průkopníka způsobu výroby CKD (completely knocked down), kdy se auto dováží na lokální trh v demontovaném stavu. To se uplatňuje na některých trzích z daňových a celních důvodů (dnes mimo jiné Rusko nebo Indie).
Novozélandský vůz Trekka, uprostřed stojí Josef Velebný.
Začalo to v roce 1955 v Belgii montáží spartaků a pokračovalo v polovině 60. let na Novém Zélandu. Místní importér škodovek ve spolupráci s tamními firmami a specialisty mladoboleslavské automobilky, mezi nimiž byl i Josef Velebný, vytvořil na základech Octavie poloterénní vůz pro potřeby místních farmářů a řemeslníků.
Jmenoval se Trekka. Z Mladé Boleslavi doputoval v rozloženém stavu dodáván páteřový rám podvozku a na něm motor s převodovkou. Na Zélandu přidali vlastní karoserii. „V období 1966-1972 vznikly téměř tři tisíce vozů Trekka, zřejmě historicky prvního automobilu navrženého a vyráběného na Novém Zélandu,“ popisuje Kodym. Trekka se dostala i do Austrálie, Vietnamu na Fidži a Samou.
„Podobný koncept použila automobilka Škoda i v Pákistánu, kde se v květnu 1970 rozeběhla výroba obdobného lehkého užitkového vozidla Skopak - Škoda-Pákistán.“
CKD výrobu, tedy kompletaci rozloženého vyrobeného auta, Škoda uplatnila na přelomu 70. let v Chile. Do přepravního boxu se v Kvasinách umístila už nalakovaná karoserie s čalouněným interiérem, do druhého se uložily dva podvozky. V Chile se pak vše v podstatě jen sešroubovalo. Za dva roky více méně ručně svařili a smontovali 300 až 400 Octavií Combi.
Skopak, základní otevřená verze bez bočních dveří a se sklápěcím čelním oknem
Dnes je Škoda jako významná součást koncernu Volkswagen specialistou celé skupiny na atmosferické motory s nepřímým vstřikováním MPI a na bubnové brzdy. Mladoboleslavské vývojové centrum Škody jménem Česana je vyvíjí pro všechny značky koncernu pro celý svět.
Zákazníci u škodovek oceňují drobné vychytávky, které zpříjemňují a usnadňují život. Začalo to deštníkem ve speciální schránce v předních dveřích, pokračovalo slavnou škrabkou na omrzlá okna, pro kterou konstruktéři našli místo na dvířkách nádrže, takže je vždy po ruce. Nejnovějším hitem je pak integrovaný trychtýř v uzávěru nádržky ostřikovačů čelního skla, díky kterému už nevybryndáte polovina kanystru kapaliny při dolévání.
