Teď lékař stojí v čele českého týmu bojovníků proti současné světové pandemii koronaviru stojí. Šestapadesátiletý rodák z Pardubic se epidemiím, vakcinaci a problematice virů, přenosů i ochraně před nimi věnuje celý život. Jako profesionál může současnou nákazu sledovat jinýma očima než lidé mimo obor. Očima člověka, který už podobnou situaci zažil, detailně prostudoval a napsalo o ní knihu. Také šlo o koronavirus, ovšem nikoliv ten současný, ale o onemocnění SARS – těžký akutní respirační syndrom.
Když se 16. listopadu 2002 začal z čínské provincie Kuang-Tung šířit koronavirus SARS, nakazil během několika měsíců asi osm tisíc lidí ve třiceti zemích. Přes 800 nakažených zemřelo. Trvalo osm měsíců, než se šíření infekce podařilo i díky protiepidemickým opatřením, jako bylo uzavření škol, hranic nebo dopravy zastavit.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích. |
Tehdy se naštěstí koronavir do České republiky nedostal, ovšem Roman Prymula jeho chování pečlivě sledoval a v roce 2006 vydal s kolegou Miroslavem Špliněm podrobnou studii, v níž se věnoval všem aspektům pandemie od jejího vzniku přes přenosy ze zvířecí říše na člověka, chování viru, jeho nakažlivosti, léčbě, ale i protiepidemickým opatřením po celém světě.
„Nešlo nám o dramatickou prezentaci exotické nemoci, ale o objasnění algoritmu a přístupu k řešení jakékoli epidemie. Náhoda přeje vždy jen dobře připraveným. O to více to platí při výskytu a likvidaci epidemie nebezpečné nákazy v kterékoli zemi,“ psal Prymula ve své publikaci v době, kdy se už koronavirus SARS CoV podařilo porazit.
Netušil, že za pár let se pustí do podobného boje přímo v zemi vlastní, a to s koronavirem s velmi podobným názvem SARS-CoV2, který nakazil celosvětově už přes 200 tisíc lidí.
Čekání na lék
Po vydání knihy o pandemii SARS se Roman Prymula vědecké dráze vzdálil, když se v roce 2009 stal ředitelem Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V nové pozici uplatnil své poznatky například ze studia na britské Birminghamské univerzitě v oboru řízení nemocnic. Po opuštění ředitelského postu se dostal na ministerstvo zdravotnictví coby náměstek pro zdravotní péči.
V klidnějších časech řeší například vzdělávání lékařů a sester nebo čerpání evropských dotací, v současné době je ale jedním z hlavních koordinátorů protiepidemických opatření, jako třeba uzavření hranic nebo omezení pohybu obyvatel.
Zda po odeznění současné pandemie celou nákazu pečlivě vědecky prostuduje a popíše, jisté samozřejmě není. Vědecky ji však nahlíží už teď. Velmi důležitý je prý pacient „nula“, tedy první nakažený člověk. Ten nebyl u současné pandemie stále stoprocentně potvrzen, zatímco u předchozí epidemie SARS ano. Tehdy virus roznesl známý čínský mikrobiolog Liu Jianlun, který se jím nakazil ve vesnici, kde měl podivný nárůst zápalů plic prozkoumat. Poté odjel na svatbu do Hongkongu, kde v hotelu nakazil dalších 99 lidí, zejména turistů, kteří SARS roznesli do světa.
Epidemiolog Prymula také uvádí, že nákaza je pro celý svět obrovská škola. Lidstvo na podobnou pandemii zkrátka nikdy nemůže být úplně připraveno. Obavy jsou zejména ze zemí jako Indie a toho, co by tam mohl virus napáchat. Epidemiolog také sleduje vývoj vakcín, na který se nyní zaměřily desítky týmů po celém světě.
Jaké jsou příznaky onemocnění?
Jsou podobné chřipce. Jde o zvýšenou teplotu nad 38 stupňů Celsia, dušnost, kašel, bolesti svalů či únavu.
Co mám přesně dělat, pokud tyto příznaky pociťuji?
Zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními lidmi v rodině. Rozhodně ovšem neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí COVID-19! Pokud máte podezření, že jste se novým koronavirem nakazili, zavolejte svému praktickému lékaři. Ten zhodnotí příznaky nemoci a vyžádá si info o tom, zda jste pobýval v ohnisku nákazy. Pak rozhodne o dalších krocích.
Co dělat, když jsem se vrátil ze země, kde je koronavirus?
Zůstaňte doma a telefonicky kontaktujte svého praktického lékaře, hygienickou stanici či info linku Státního zdravotního ústavu.
Nemám raději vyhledat lékaře osobně?
Rozhodně ne. Je potřeba zůstat doma a kontaktovat svého praktického lékaře nebo hygienickou stanici telefonicky, aby se předešlo případnému šíření onemocnění, například v hromadné dopravě. Proto je zaveden systém domácího testování, kdy se k pacientovi vyšle speciální odběrová sanitka a vyšetření se provede buď u něj doma, nebo v sanitce. Jedině tak potenciálně infekční osoba nepřijde do kontaktu s dalšími lidmi.
Pokud jsem v domácí karanténě, můžu přijímat návštěvy?
Podobu karantény určitě ne, starší a chronicky nemocné osoby vůbec. Ve skutečně nezbytném případě je třeba použít roušku a udržovat bezpečnou vzdálenost. Pokud nežijete s příbuznými, ven choďte jen na dobu nezbytně nutnou například k vyvenčení psa či k rychlému nákupu. Pacienti v domácí karanténě si musejí pravidelně měřit teplotu, při zhoršení zdravotního stavu jsou převezeni do nemocnice.
Jak se koronavirus přenáší?
Malými kapénkami, které vznikají kašláním, kýcháním, ovšem také při běžné řeči, když člověk prská sliny. K nakažení nedojde okamžitě, podle zatím známých informací je třeba nejméně patnáctiminutový kontakt na vzdálenost kratší než zhruba 1,5 metru. Ovšem velkým problémem je, že se kapénky od nemocného dostávají na předměty okolo něj. Pokud se jiný člověk takového předmětu dotkne, koronavirus se mu dostane na ruce.
Pro koho je koronavirus nejnebezpečnější?
Pro starší a nemocné lidi. „Nechceme, aby vnoučata byla v úzkém kontaktu s prarodiči a rodiče je tam chodili navštěvovat zvenku. Virus se tam tak může dostat. Rodičům nemusí být vůbec nic, ani dětem, vnoučatům, a najednou babička nebo dědeček dostanou oboustranný těžký zápal plic a budou bojovat o život,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar.
S kým se můžu poradit po telefonu?
Využijte speciální linku 1212 a linky Státního zdravotního ústavu: 724 810 106, 725191367,725191370.
