Zprávy o novém virovém onemocnění prosakovaly z Číny od konce roku 2019. Již na začátku ledna se podařilo identifikovat původce – nový koronavirus nazvaný 2019-nCoV. V posledním týdnu se počet potvrzených případů rozrostl z desítek na stovky a poté na tisíce. S tím souvisí i vystrašená reakce veřejnosti, do značné míry podporovaná velkým zájmem médií.
Chřipka je mnohem vážnější, způsobí 1 500 úmrtí v ČR ročně
„V českých podmínkách je kolem toho větší panika, než je nutné. Ale cokoli, co je nové a neznámé, vyvolává určitou nejistotu, to je přirozená lidská vlastnost,“ uvědomuje si Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu. „Zejména ve chvíli, kdy nám nastupuje letošní chřipková epidemie. Ten dopad klasické sezonní chřipkové epidemie je ohromný.“
Současný vývoj chřipkových onemocnění v ČR zatím kopíruje loňský trend. V řádu týdnů tedy může přijít sezonní chřipková epidemie.
Chřipka je jediné infekční onemocnění, které hýbe celkovými statistikami úmrtnosti i ve vyspělých zemích, mezi které se ČR počítá. „Přestože je v ČR každoročně hlášeno několik desítek až několik stovek úmrtí v důsledku chřipky, na základě statistického modelování víme, že skutečný dopad chřipky je ještě větší. V souvislosti s chřipkou v České republice umírá průměrně 1 500 lidí za rok,“ připomíná Kynčl. Počítají se sem i případy, kdy chřipka zhorší průběh jiné choroby.
Chřipkou jsou ohroženi především starší lidé, velmi malé děti a lidé s chronickým doprovodným omezením. Ale i u zcela zdravých jedinců může „obyčejná“ chřipka způsobit vážné komplikace. Hlavní nástup chřipky můžeme v Česku čekat v následujících týdnech.
Identifikace nového viru v Číně
Koronavirus přehledněVirus se přenáší kapénkovou infekcí. Úmrtnost je zatím 3 až 5 %. Do 29. ledna ráno se podle statistik virem nakazilo 6 057 lidí a zemřelo 132 lidí. Naprostá většina nakažených je evidována v Číně, polovina v provincii Chu-pej, kde je i město Wu-chan, epicentrum nákazy. |
Z českého pohledu je tedy chřipka mnohem důležitější a lidmi podceňovaná. To však neznamená, že by byl nový čínský koronavirus nějakou banalitou. Jde o vážnou epidemii, u které hrozí, že se bude šířit do celého světa. Zatím ale nevíme s jistotou, kterou cestou se nový koronavirus vydá.
Čínští vědci ve studii pro britský odborný časopis NEJM popsali, že poprvé byl nový virus zaznamenán v prosinci 2019 v čínském městě Wu-chan coby neobvyklé respirační onemocnění. Několik nemocnic ohlásilo „klastr pacientů se zápalem plic neznámého původu“. Poslední den roku 2019 čínské úřady vyslaly na místo své týmy, aby situaci prověřily z epidemiologického hlediska. Ze vzorků odebraných pacientům, u kterých nemoc propukla těsně před Vánoci, odborníci izolovali vzorky virů.
Vzorky od prvních pacientů bylo nejdříve testovány na spektrum 22 běžných respiračních patogenů s negativním výsledkem. Díky celogenomovému sekvenování (metoda NGS, next generation sequencing) se podařilo velmi rychle odhalit nový virus z podčeledi koronavirů.
Zařazení nového viru do „rodokmene“ koronavirů hned vedle virů známých jako SARS
Záběr koronaviru 2019-nCoV elektronovým mikroskopem
Genom se na 85 % shodoval s virem bat-SL-CoVZC45 pocházejícím z netopýrů. U pacientů se projevoval zápalem plic a dalšími respiračními problémy.
Rentgen plic „Pacienta 2" osmý a jedenáctý den od nástupu nemoci
Virus se šíří nejlépe mezi lidmi, kteří spolu tráví více času. Například v rodinách. Jeden „rodinný klastr“ popsali vědci ve studii publikované prestižním časopisem Lancet. Šestičlenná rodina z Šenzenu se nakazila na své krátké cestě do Wu-chanu. Od nich se pak nakazil další člen rodiny, který s nimi necestoval.
Vědci na případu nakažené rodiny zmapovali šíření viru. Právě nákaza v rámci delšího kontaktu s nemocným je nejčastější.
Je tedy potvrzené a zdokumentované, že k infekci dochází a že se nákaza může relativně snadno šířit. To vysvětluje, proč čínské úřady přikročily k tak radikálnímu kroku, jakým je izolace celých několikamilionových měst od zbytku světa.
Nákaza se šíří, pomůže izolace?
„Když chcete zamezit šíření epidemie, můžete obecně dělat tři věci,“ vysvětluje Kynčl. „Likvidovat zdroj, přerušit nákazu nebo posilovat obranyschopnost ostatních.“ Likvidace zdroje připadá v úvahu u zvířat, kde lze nařídit nucenou porážku. U lidí zbývá izolace a posilování obranyschopnosti.
U viru SARS v roce 2003 byla izolace účinná. Tehdejší virus, který se současným koronavirem sdílí velké množství charakteristik, měl ale z pohledu prevence velkou výhodu: jedinec byl nakažlivý až poté, co se u něj projevily symptomy.
Právě izolace na úrovni jednotlivce je však v případě nového koronaviru obtížná, protože nakažený může infekci roznést dále ještě v době, kdy u něj žádné neobvyklé příznaky nejsou. Britští vědci proto v zatím nepublikované studii varují, že tento virus může už za týden zasáhnout více než čtvrt milionu lidí jen v samotném Wu-chanu. Domnívají se zároveň, že opatření směřující k omezení šíření mohou pomoci nákazu zpomalit, ale nikoli zastavit. Vědci také odhadují, že současná čísla počtu nakažených pokrývají jen asi pět procent všech případů.
Předpověď počtu nakažených (modelace počítá s velkým rozptylem) a počtu zaznamenaných případů (model počítá s tím, že bude identifikováno jen 5,1 % případů)
I kdyby se podařilo zabránit 99 % cest z města Wu-chan, pořád by to šíření nákazy snížilo jen o 35 %
Na druhou stranu je povzbudivé, že postupně klesá počet lidí, které infikovaný jednotlivec nakazí (tzv. index nakažlivosti, značí se R0). Ten se u nového koronaviru pohybuje mezi hodnotami 3,6 a 4, podle jiné dosud nepublikované studie ovšem tento idnex postupně klesá. To by mohlo indikovat, že opatření alespoň částečně zabírají.
„Stále ale nevíme, co se tam v Číně na začátku té epidemie dělo,“ nechce se ukvapovat Kynčl. „S velkou pravděpodobností se jednalo o podhlášenost mírných případů. Je tedy možné, že ten virus nebude až tak závažný z hlediska úmrtnosti.“
Zůstane nový koronavirus ve stálé nabídce?
Epidemie nového koronaviru je teprve na začátku. Nelze tedy říci, jak na ni budeme pohlížet za několik let. Můžeme ale rámcově spekulovat o čtyřech scénářích, které přibližně odpovídají čtyřem nám dnes již dobře známým nemocem:
- SARS – koronavirus SARS v roce 2002 po světě nakazil celkem 8 096 lidí a zabil jich celkem 774. Podařilo se ale postupně všechna jeho ohniska (zejména v Číně, Kanadě, Hong Kongu a Singapuru) izolovat a virus de facto vymýtit. Napomohl tomu fakt, že SARS nebyl nakažlivý u lidí bez symptomů.
- MERS – známý též jako velbloudí chřipka je virus lokálního charakteru, který se až na výjimky nerozšířil mimo Saudskou Arábii. Přestože se virus nepodařilo zcela eliminovat, jedná se o lokální, nikoli globální nákazu.
- rýma – také některé běžné rýmy jsou způsobené koronavirem, šíří se po celém světě, ale mají prakticky nulovou mortalitu a nemocné téměř neomezují, takže je jejich šíření prakticky nekontrolované.
- chřipka – rodina chřipkových virů se rozšířila do celého světa a přežívá po celý rok, což znamená sezonní epidemie a každoroční ztráty na životech.
Zatím existuje naděje, že se nový koronavirus podaří podchytit a do světa se nerozšíří. Někteří epidemiologové ale varují, že současná data napovídají tomu, že se virus může časem rozšířit do celého světa: „Máme tady nový virus, který napadá lidi, a časem zjistítme, jestli se rozšíří do celého světa,“ uvedla Allison McGeerová, specialistka na infekční choroby z Toronta. „Je nyní nesmírně důležité, aby se v Číně dařilo vyhledávat jednotlivé pacienty a izolovat je,“ zdůrazňuje britský epidemiolog Neil Ferguson ve svých predikcích.
WHO is launching a Global Clinical Data Platform to allow Member States to contribute anonymized clinical data in order to inform the public health clinical response to new #coronavirus (2019-nCoV).
WHO Situation Report 28 January 2020 https://t.co/uXR2BXEW2A https://t.co/xG8qV8kWfs
Světová zdravotnická organizace s Čínou řeší další postup. Ve své poslední situační zprávě WHO uvádí, že situaci monitoruje a je připravena vyhlásit globální krizi v případě, že se infekce bude šířit i mimo region. Na spolehlivé předpovědi je ovšem zatím příliš brzy.
Nový virus si zvyká na nového hostitele a hledá rovnováhu
„Ten patogen se dostal do lidské populace teprve nedávno,“ připomíná Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění SZÚ. „Nikdy nevíme u vstupujícího patogenu, jak se bude vyvíjet a jak se bude chovat. Pokud se najde nový hostitel, může v průběhu času virus s tímto hostitelem uzavřít jakési příměří.“
Virus totiž – podobně jako třeba parazit – nemůže svého hostitele rychle zabít, tím by omezil své vlastní možnosti šíření. „Pro virus není strategicky výhodné si svého hostitele rychle zabít, tím by omezil své vlastní možnosti šíření,“ vysvětluje Jiřincová. „ Takže spíše se virus evolučně snaží vytvořit z nás lidí takovou konzervu, aby se dobře šířil a abychom mu moc neumírali. Zatím ale nevíme, jak bude probíhat ta raná fáze, kdy se ustanovují ta pravidla mezi těmi organismy.“
Také podle Jiřincové je tedy důležité pracovat na tom, abychom šíření nového patogenu zamezovali: „Jinak by se z toho případně mohlo vyvinout i něco, co by pro nás bylo nebezpečnější než chřipka.“
Zatím tomu tak není, a chřipka je – zvláště v nadcházejících týdnech – mnohem palčivější problém. Jen ji už každý zná, a tak se kvůli ní neruší cesty do zahraničí ani nevykupují roušky nebo respirátory.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili aktuální údaje a vyjádření.
