Neděle 9. srpna 2020, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. srpna 2020 Roman

Statistik: V Česku epidemie nebyla a není. Proto nevíme, kdy „skončí“

  10:00aktualizováno  10:00
Jak probíhalo šíření nákazy virem SARS-CoV-2, zatím zcela přesně zmapováno není. V každém případě však slovo epidemie není nejlepší pro popis toho, co se v Česku stalo, domnívá se statistik Karel Helman.

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ve veřejném prostoru v České republice se již delší dobu hovoří o epidemii onemocnění covid-19. Zatímco celosvětovou pandemii vyhlásila WHO
11. března 2020, epidemii onemocnění covid-19 v České republice podle dostupných informací nikdo nevyhlásil. Vypadá to, že se o ní „prostě“ začalo mluvit.

Obecně je pojem epidemie chápán jako neobvykle vysoký výskyt infekčního onemocnění (nákazy) lidí na omezeném území během definovaného časového úseku. Označuje se tak situace, kdy je výskyt určitého onemocnění výrazně vyšší než obvykle očekávaný výskyt tohoto onemocnění v závislosti na místě a čase. 

Koronavirus v Česku

Naučná stezka Okolím Padrťských rybníků je nově přístupná návštěvníkům bývalého...
Horníci odcházejí z ranní směny z Dolu Darkov ve Stonavě na Karvinsku, kde byla...
Spisovatelka a básnířka Hana Gerzanicová adoptovala žirafy v plzeňské zoo....

V případě onemocnění covid-19, na které v minulosti zřejmě neprobíhaly vůbec žádné testy (nikdo nebyl testován), je „obvykle očekávaný výskyt“ nejasný či neznámý. Nyní však víme, že v Evropě bylo onemocnění přítomno již v prosinci 2019. Nakažení se v evropské populaci pohybovali již několik měsíců předtím, než se na onemocnění covid-19 začalo hromadně testovat.

Připomeňme, že „počet nakažených lidí“ a „počet lidí s prokázaným onemocněním covid-19“ jsou zcela odlišné ukazatele, jejichž záměna může vést k velmi chybnému chápání stavu a časového průběhu nákazy.

Zaměňování těchto dvou ukazatelů bylo podle mého názoru fatální zejména v březnu letošního roku. Proč? Protože v té době denní počet prováděných testů v ČR rychle rostl. Rostl proto také počet lidí s prokázaným onemocněním.

Pro náš mozek je zrádně jednoduché zaměnit počty odhalených/potvrzených nakažených s (ve skutečnosti neznámým) celkovým počtem nakažených. Mohl snadno vzniknout mylný dojem, že rostoucí denní počty pozitivně otestovaných lidí jsou obrazem opravdu rychle se šířící nákazy.

Jak naznačují jiné ukazatele, tak tomu nebylo a vážný průběh nákazy v ČR ve dnech, kdy rychle rostl celkový počet potvrzených osob s nákazou, bezprostředně nehrozil. Jedním z takových ukazatelů je například denní podíl pozitivních testů, který byl v období zavádění vládních opatření v průměru přibližně konstantní. Proč považuji tento ukazatel za důležitý, jsem se snažil vysvětlit v předchozím textu.

Tento graf zobrazuje jak absolutní počty pozitivně testovaných (na svislé ose...

Tento graf zobrazuje jak absolutní počty pozitivně testovaných (na svislé ose vpravo), tak vývoj relativního podílu pozitivních testů (jako tzv. klouzavého průměru) v České republice v období od 6. do 29. března.

Graf zachycující jak počet v ČR provedených testů (na svislé ose vlevo), tak...

Graf zachycující jak počet v ČR provedených testů (na svislé ose vlevo), tak denní počty testů s pozitivním výsledkem (na svislé ose vpravo) v České republice v období od 6. do 29. března.

Zopakujme, že nechci kritizovat zavádění vládních opatření okolo poloviny března. To bylo i při zpětném pohledu pochopitelné (s ohledem na důsledky extrémního rozšíření nákazy např. v Lombardii) a v souladu s principem předběžné opatrnosti. Dovolím si však povzdech. Je škoda, že se podobnými principy aspoň v částečné intenzitě vláda neřídí i v souvislosti s jinými tématy, jako jsou kupříkladu probíhající změny klimatu a dlouhodobé sucho v České republice.

Přesto se ptejme: kdy a na základě jakých údajů se tedy začalo mluvit o „české epidemii“ nového koronaviru?

Srovnání s chřipkou

Začněme srovnáním. Kritérium určující, kdy se začne mluvit například o chřipkové epidemii, je relativně jednoznačné: pokud počet nemocných na sto tisíc obyvatel překročí hranici 1 600 až 1 800. V přepočtu na počet obyvatel České republiky jde o hranici zhruba 160 000 až 180 000 nemocných. Pokud počet nemocných překročí tuto hranici, jde o epidemii chřipky. Pokud počet nemocných poklesne pod tuto hranici, epidemie chřipky skončila.

Takové epidemie v předchozích letech byly. Silné epidemie, které byly nebezpečné především pro osoby v seniorním věku, postihly Českou republiku zejména v letech 2017 a 2018, které byly nebezpečné především pro lidi v seniorním věku. Například ve Středočeském kraji v roce 2018 „většina lidí, kteří prodělali závažné onemocnění s komplikacemi, popř. s následným úmrtím, byli lidé s rizikovými faktory, tj. trpěli zpravidla chronickým onemocněním kardiovaskulárního systému, plic, ledvin, cukrovkou, byli obézní a patřili mezi kuřáky. Nejvíce zemřelých bylo ve věkové skupině nad 70 let, dále ve skupině 60 až 70 let, uvádí se v hodnocení tehdejší chřipkové sezony.

Týdny v letech 2011 až 2019 s nejvyššími počty nadprůměrných úmrtí. Vyznačen...

Týdny v letech 2011 až 2019 s nejvyššími počty nadprůměrných úmrtí. Vyznačen není celkový počet mrtvých za týden, ale právě a pouze počet těch, kteří zemřeli nad dlouhodobý průměr. Velmi čato se jedná o oběti epidemií chřipky, jak naznačuje i skutečnost, že většina týdnů je se samého začátku roku, tedy z období, kdy obvykle vrcholí chřipková sezóna.

Například v 10. týdnu roku 2018 zemřelo v České republice o 677 lidí více proti průměru let 2011 až 2019. V letech 2017 a 2018 v České republice zemřelo (při porovnání s průměrem za období 2011 až 2018) výrazně nadprůměrně mnoho lidí, kteří jsou ve statistikách ČSÚ vedení s příčinami úmrtí: pneumonie (tj. zápal plic; 566 úmrtí nad průměrem v roce 2017, 637 v roce 2018), jiná chronická obstrukční plicní nemoc (336 v roce 2017 a 320 v roce 2018) a v roce 2018 také chřipka způsobená identifikovaným sezonním chřipkovým virem (150 lidí). Souhrnná příčina úmrtí „nemoci dýchací soustavy“ byla v letech 2017 a 2018 příčinou, na kterou zemřel nejvyšší nadprůměrný počet lidí.

Letos, v souvislosti s onemocněním covid-19, takováto (či jiná číselná) kritéria nepadla. Vládní experti nikdy netvrdili, že nemocných jsou řádově stovky tisíc. Celkový týdenní počet zemřelých v roce 2020, o kterém máme zatím informace do 13. týdne roku (tedy do 29. března), se letos pohyboval kolem dlouhodobě průměrných hodnot.

Přesto se o epidemii začalo mluvit. Například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se na tiskové konferenci 10. března 2020 vyjádřil takto: „Na druhou stranu my plánujeme, jak jsme o tom hovořili, navýšit počet plicních ventilátorů tak, aby jich byl dostatek, pokud by ta epidemie nějakým způsobem postoupila.“ Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci 15. března uvedl: „A tato usnesení mají omezit volný pohyb osob a zabránit šíření epidemie koronaviru na další osoby.“

Podle těchto různých vyjádření se zdá, že „epidemie“ onemocnění covid-19 začala v České republice někdy okolo třetiny až poloviny března 2020. Okamžik, kdy začala, ale nebyl nikdy veřejně kvantifikován způsobem, který známe například v případě epidemie chřipky.

Příprava na epidemii

Chtěl jsem prozkoumat i další hypotézu, proč se mohlo začít mluvit o epidemii - kvůli zvyšujícímu se tlaku na zdravotnický systém. Kolaps zdravotnického systému v důsledku přetížení lidmi s onemocněním covid-19 (tj. při extrémním rozšíření nákazy), či nebezpečí výrazného rozšíření nákazy mezi zdravotníky, jsou reálné scénáře.

Dne 16. března zřejmě proto vydalo ministerstvo zdravotnictví opatření, kterým nařídilo poskytovatelům zdravotních služeb, aby „omezili provádění zdravotních výkonů v rámci plánované péče“. Následně 25. března „v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace“ nařídilo ministerstvo zdravotnictví poskytovatelům akutní lůžkové péče některé další povinnosti, zejména „vyčlenit ve zdravotnickém zařízení prostory, které budou určeny pro poskytování zdravotních služeb pacientům s podezřením na onemocnění covid-19 či s prokázaným onemocněním covid-19".

Kompletní data o vytíženosti zdravotnického systému v ČR nejsou bohužel veřejnosti přístupná. Víme tedy pouze to, co bylo prezentováno na různých tiskových konferencích. Z nich se ovšem zdá, že v době zavádění vládních opatření nebyl v dostupných datech pozorovatelný žádný náznak „vysokého“ tlaku na kapacity zdravotnického systému.

Data kVytíženost JIP lůžek (ARO a JIP pro dospělé)Vytíženost JIP lůžek (ARO a JIP pro dospělé, pacienti s Covid-19)Využití ventilátorůVyužití ventilátorů (pacienti s Covid-19; přibližně)
22.3.63%-39%1%
30.3.65%---
14.4.48%18%31%4%
16.4.52%-33%4%
17.4.53%-33%4%
18.4.53%-33%4%
19.4.53%-33%4%
20.4.55%-33%4%
21.4.56%-33%4%
22.4.57%16%33%4%
29.4.59%14%34%3%

Vládní experti tehdy zhruba odhadovali, že problémem z hlediska kapacity zdravotnického systému v ČR by bylo dosažení hranice zhruba 45 tisíc pacientů s covid-19 (odhad prof. Černého z tiskové konference 1. dubna).

Nejen, že k tomu nikdy nedošlo, ale podle veřejně dostupných dat nebyla funkčnost (resp. výkonnost) zdravotnického systému v České republice v žádném z dostupných časových bodů ani v náznaku „ohrožena“ pacienty s onemocněním covid-19

V České republice ovšem došlo jak k výraznému omezení zdravotnického systému v důsledku vládních opatření, tak i ke změně chování lidí: lidé se báli chodit k lékaři, což je efekt pozorovatelný i v jiných zemích.

Vše o koronaviru

Speciální příloha iDNES.cz.

  • příznaky nemoci
  • zpravodajství a rozhovory
  • kontakty a pomoc

Propad vytíženosti „JIP lůžek“ zhruba o 15 procentních bodů odpovídá přibližně 620 „JIP lůžkům“, která „měla“ být obsazena. Jaký je předpokládaný osud lidí, o které v době platnosti vládních opatření mělo být pečováno na JIP lůžkách (ale nebylo), to v tuto chvíli nevíme. Do budoucna si to nepochybně zaslouží pozornost.

Protože „epidemie“ onemocnění covid-19 v ČR nebyla nikdy „definována“ nějakým číselným ukazatelem, nevíme, kdy v České republice „epidemie“ začala. Nevíme proto ani, kdy „skončí“. Ještě na tiskové konferenci 7. května použil místopředseda vlády Karel Havlíček slova „protože bojujeme proti epidemii“. Proč, na základě jakých číselných ukazatelů pan místopředseda vlády i další vládní představitelé ještě na začátku května uváděli, že v ČR byla epidemie onemocnění covid-19, zůstává záhadou.

Co nesledovat

Zpráv a údajů o šíření nákazy je tolik, že je nestačí většina z nás vůbec sledovat. V řadě případů je to dobře, protože jde o údaje a ukazatele nesmyslné. Rád bych také ubezpečil čtenáře, že jsem na tyto aspekty upozorňoval (bez úspěchu) např. Českou televizi mnohokrát po dobu zhruba jednoho měsíce od 15. března.

  • Mapka krajů/okresů ČR zachycující počet potvrzených případů na 100 000 obyvatel

Jedná se o velmi nebezpečný grafický statistický nástroj. Nebezpečný je proto, že budí zcela mylný dojem, že lze na základě takovéto mapky porovnávat míru rozšíření nákazy v jednotlivých krajích/okresech. Nelze. Pro takové porovnání bychom museli mít počet osob s potvrzeným onemocněním přepočítán na počet provedených testů. Prostorové porovnání na základě přepočtu na 100 000 obyvatel by bylo možné pouze v případě, že by počet provedených testů (např. v jednotlivých krajích) proporcionálně odpovídal počtu obyvatel.

  • Denní změna (%) celkového počtu osob s prokázanou nákazou covid-19

Jedná se (z hlediska sledování časového vývoje nákazy) o nesmyslný ukazatel, protože z matematicko-logického hlediska bylo zřejmé již v době, kdy byl poprvé publikován, že se bude rychle blížit k nule (neustále se zvyšuje jmenovatel). Tento ukazatel by byl v čase konstantní, v případě, že by celkový počet osob s prokázaným onemocněním exponenciálně (to znamená velmi rychle) rostl.

  • Podíl pozitivních záchytů z celkového počtu provedených testů

Jedná se (z hlediska sledování časového vývoje nákazy) o nesmyslný ukazatel, protože by klesal jen velmi pomalu, i kdyby byl denní počet/podíl osob s prokázaným onemocněním nulový.

Autor působí jako odborný asistent na Katedře statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

I Jižní Korea měla své Techtle Mechtle, poradila si jinak než Česko

Jak vypadá vyšetřování velkého ohniska kolem nočního klubu v zemi, kde „chytrá karanténa“ opravdu funguje. Jižní Korea...

Svět je čím dál zelenější. Česko v současnosti míří opačným směrem

Na planetě Zemi v posledních desetiletích přibývá zeleně. Neplatí to však pro všechny státy. Česko bohužel představuje...

Dusičnan amonný zabíjel mnohokrát. Ovšem mnohem více životů zachránil

Výbuch v Bejrútu nebyl ani zdaleka jediným případem, kdy dusičnan amonný způsobil katastrofu. Některé z nich byly...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Televizory LG se mohou přehřívat, zkontrolujte, zda to není ten váš

U některých televizorů společnosti LG hrozí přetížení napájecího modulu, které může vést k jeho silnému přehřívání,...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Jedna pandemie nestačí. V USA se šíří zákeřná „králičí ebola“

Na jihozápadě USA se šíří mezi domestikovanými i divokými králíky nákaza virem, jehož účinky připomínají lidskou...

Pro rizikové pacienty chřipkové vakcíny mám, další nebudou, říká lékař

Podzimu se obávám, nevím, jak se podaří vyřešit souběh běžných onemocnění a nákazy virem SARS-CoV-2, říká v rozhovoru...

Pojďte se dnes podívat do největšího urychlovače. Pivo si vezměte vlastní

V Praze měla v těchto dnech probíhat konference částicových fyziků ICHEP, pravidelné největší setkání vědců z oboru....

Psi a kočky se zřejmě nakazí novým koronavirem od svých pánů snadno

Výsledky zatím zřejmě největší analýzy výskytu viru SARS-CoV-2 u doma chovaných zvířat naznačují, že mohou být...

Ověřeno: Vyrazte s dětmi do BRuNO family parku a zažijte spoustu dobrodružství
Ověřeno: Vyrazte s dětmi do BRuNO family parku a zažijte spoustu dobrodružství

Užíváte si léto na výletech? Pak pro vás máme tip, kde se děti opravdu vyřádí. Zamiřte do moravské metropole, a to do BRuNO family parku. Najdete...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...