Pět procent. Čtyři desetiny procenta. Velmi rozdílná čísla, která ovšem mohou popisovat stejnou skutečnost, tedy že protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2 má nepatrný zlomek Čechů.
Přestože výsledky se na první pohled řádově liší, zdání klame. Ve skutečnosti dost možná oba výsledky říkají prakticky totéž. Jak je to možné? Vysvětlení je jednoduché: používané testy nejsou tak přesné, jak bychom si přáli.
Počet falešných poplachů (falešně pozitivních testů) je u jednoho z použitých testů až deset procent. Tedy kdybychom jím otestovali tisíc vzorků odebraných v roce 2015, přibližně stovka z nich by měla pozitivní výsledek. Na protilátky viru, který v té době ještě neexistoval.
Pět procent, plus minus pět procent
Začneme v jižních Čechách, kde podle zprávy z konce minulého týdne bylo mezi testovanými údajně pět procent pozitivních na protilátky proti novému koronaviru. Celkové číslo se pohybuje mezi pěti až deseti procenty podle jednotlivých profesí, napsaly Seznam Zprávy, které s informací přišly jako první.
To zní jako „tvrdé číslo“, ale k tomu to má daleko. Nikdo v tuto chvíli není ochoten či schopen uvést, kolik nakažených bylo přesně ve vzorku. „Jsou tam jednotky procent pozitivních výsledků, ale já to teď nemohu uvést přesněji,“ uvedl pro Technet.cz lékař a politik Martin Kuba. Kdy přesně budou výsledky podrobnější, neuvedl přesně s tím, že se o tom bude jednat a debatovat v příštích dnech.
Na základě tohoto údaje nelze říci téměř nic. Podíl jednotek procent pozitivních výsledků testů bez dalších detailů může znamenat, že v testovaném vzorku nebyl ve skutečnosti žádný vzorek, který protilátky skutečně obsahoval.
Jak to? Martin Kuba potvrdil, že ve zkoušce byl použit test Anti-SARS-CoV-2 ELISA společnosti Euroimmun. S jeho pomocí se měřila přítomnost dvou typů protilátek proti novému koronaviru, konkrétně typů IgA a IgG.
Jeho parametry lze najít na stránkách výrobce, nás bude zajímat hlavně jeden: pravděpodobnost, se kterou test ukáže správný - tedy negativní - výsledek někomu, kdo protilátky v těle nemá. Označuje se jako specificita.
Tento konkrétní test má podle výrobce na protilátky IgA specificitu zhruba 88 až 92 procent. Jinak řečeno, až ve 12 procentech případů může test nepřesně ukázat pozitivní výsledek, i když ve skutečnosti v daném vzorku protilátky nejsou. Ještě jinak, každý zhruba devátý výsledek měření IgA protilátek u nenakaženého člověka vyjde tak, jako by nákazu prodělal.
Následující interaktivní graf je pouze ilustrační.
- Není to simulace či predikce
- Není to epidemiologický model
- Neobsahuje reálná data
- Nepředpovídá, kolik lidí se nakazí koronavirem
Cílem grafu je ukázat princip spolehlivosti testování a především závislost počtu "falešných nálezů" na spolehlivosti použitého testu.
méně nastavení| Nakažení | Zdraví | Celkem | |
|---|---|---|---|
| Skutečný stav | |||
| Pozitivní výsledek | |||
| Negativní výsledek |
Patrně již chápete, v čem je problém. „Pár jednotek procent“ je výsledek pod hranicí „rozlišení“ testu. Takový podíl by se podle údajů výrobce mohl objevit, i kdybyste měřili pouze vzorky od lidí, kteří nákazu virem SARS-CoV-2 opravdu nikdy neprodělali.
Vysvětlení pojmů popisujících přesnost testůKaždý laboratorní test má určitou „spolehlivost“. Kvalita testu se většinou posuzuje podle dvou hodnot
Příklad: Testujeme 1 000 lidí a náš test má senzitivitu 95 % a specificitu 90 %. Předpokládejme, že v testované tisícovce lidí má 10 z nich skutečně v krvi protilátky, které test hledá. Jak takové testování dopadne? Pozitivní výsledek se najde u 109 lidí, tedy u asi 11 procent. Z těchto 109 lidí je u deseti z nich nález správný, skutečně měli protilátky v krvi. U 99 je pak nález falešný poplach (false positive), tedy test u nich vyšel pozitivně, přestože protilátky v krvi nemají. Pokud bychom tedy chtěli zjistit reálné procento lidí, kteří tyto protilátky v krvi mají, musíme výsledky „očistit“ od falešných poplachů. Například tím, že tuto krev otestujeme jinou metodou, nebo tím, že ze známých dat o chybovosti dopočítáme reálné číslo (s určitou pravděpodobností). |
Situace by byla jiná, kdybychom věděli, že oněch „několik procent pozitivních výsledků“ bylo dosaženo pouze při měření IgG protilátek. „Přesnost“ (specificita) testu je v tomto případě větší, podle výrobce zhruba 99,6 procenta. V případě kombinace měření obou protilátek by byla ještě vyšší. Taková informace ovšem k dispozici není, takže o výsledku nemůže říci téměř nic.
Správně by se snad mohlo hovořit o tom, že průběžný výsledek se pohybuje „někde mezi 0 a 10 procenty“. Stále je možné, že vzhledem k chybovosti testů mohly všechny pozitivní výsledky být falešné, přesněji řečeno falešně pozitivní.
Nedůvěryhodná „bomba“Samostatnou kapitolou je zjevná inspirace hypotézou Jana Berana o souvislosti mezi přítomností IgA protilátek a buněčnou imunitou. Podle ní by přítomnost IgA protilátek měla být signálem toho, že dotyčný se s nákazou virem SARS-CoV-2 vypořádal pouze s pomocí buněčné imunity. Při té se obvykle protilátky netvoří, proč by se v tomto případě protilátky IgA tvořit měly, není příliš jasné. Kdyby to tak bylo, byla by to vědecká „bomba“, řekl v rozhovoru pro Technet.cz přední český imunolog Václav Hořejší, ale zatím se pro toto tvrzení neobjevily žádné vědecké důkazy ani ve světové literatuře, ani jinde. |
Když 0,4 může být 0, ale i 3
Výsledek z jižních Čech se tak i přes zdánlivý velký rozdíl velmi podobá těm z celorepublikové průřezové studie. Její také průběžné výsledky byly v médiích představeny tak, že výsledky jsou „promile“. Když se na ně zadíváte jen o něco podrobněji, zjistíte, že to není pravda. V prezentaci představené na tiskové konferenci se uváděl údaj v rozmezí, které vždy začínalo nulou a končilo maximálně nízkými jednotkami procent. Podívejte se sami.
Předběžné výsledky podílu lidí, kteří měli pozitivní výsledek v rychlotestu na výskyt protilátek proti SARS-CoV-2 při průřezovém testování v ČR na konci dubna.
Jinak řečeno, testy sice odhalily mezi 27 tisíci testovaných 107 lidí s pozitivním výsledkem, ale to není „výsledek studie“. Je zcela nepochybné, že minimálně to byla chyba daná vlastnostmi testu, kterou nelze nijak napravit. Po započtení chybovosti testů tak můžeme říci jen tolik, že výsledek se pohybuje někde mezi 0 až 3 procenty podle lokality. Přesněji to zodpovědně říci v tuto chvíli nelze, protože na testy nejde úplně spoléhat.
Vyšel vám pozitivní test na protilátky? Bude to nejspíše omylZdaleka ne všichni, u kterých test vyjde pozitivně, se s koronavirem skutečně setkali. Virus je u nás patrně stále „vzácný“, ve většině případů půjde nejspíše o falešný poplach. Náš nástroj vám názorně ukáže, proč to tak je. |
Je nutné upozornit, že existují metody, jak výsledek „očistit“, a v obou případech se něco takového chystá. Například v jižních Čechách podle Martina Kuby hned několika způsoby. Kromě důkladnějšího statistického zpracovaní průběžných údajů přes porovnání výsledků pro různé protilátky až po opětovné kontroly pozitivních vzorků jinými testy. „Kompletní výsledky pak zveřejníme a všechna data budou otevřená a všem dostupná,“ uvedl Martin Kuba.
To by mohl být skutečný přínos studie. Porovnávání a kontrola kvality testů je klíčová, pokud chceme získat přesný přehled o tom, jak moc se nákaza šíří, kdo ji prodělal a kdo ne.
V celorepublikové průřezové studii to bude podobné. V jejím rámci autoři odebrali i řadu vzorků žilní krve, které se teprve začínají zkoumat (více v našem podrobnějším pohledu na výsledky). Na nich se mohou uskutečnit další výzkum například toho, jak náš imunitní systém na SARS-CoV-2 reaguje, jak vysoké jsou hladiny konkrétních protilátek, zda lze poznat bezpříznakové případy – a především, jak přesné jsou vlastně testy, které máme k dispozici.
Zatím víme jen to, že nejsou stoprocentní. Nevěřte tedy na pohled přesným výsledkům; nepřesné testy takové výsledky dát nemohou. Paradoxně nám testování nepřesnými testy může říce více o těchto testech než o testovaných lidech a o tom, zda se setkali s novým koronavirem.
Aktualizace: Na základě dotazů v diskuzi jsme do článku doplnili vysvětlení pojmů senzitivita a specificita a také doplnili příklad vysvětlující zacházení s těmito parametry testu při výpočtech.
