Plošné testování české populace má epidemiologům pomoci zodpovědět důležitou otázku: kolik Čechů už přišlo do kontaktu s novým koronavirem. Tedy jaká je ona „promořenost“ české populace. Kromě dobrovolných účastníků osloví Český statistický úřad náhodně vybraný vzorek populace, aby byly výsledky reprezentativní.
Koronavirus v Česku   |
Během dvoutýdenní akce studie kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval má být 27 tisíc lidí otestováno rychlotestem, který hledá specifické protilátky v krvi testovaných. Tento rapidní test dá do 20 minut odpověď. Pokud vyjde pozitivně, dostane pacient doporučeno, aby se sám izoloval pro případ, že by náhodou byl ještě infekční. A to až do chvíle, než jej laboratoř vyšetří testem PCR, který by u něj odhalil případnou probíhající infekci, což trvá asi dva dny.
Případů, že někdo bude mít oba výsledky pozitivní (tedy na protilátky i PCR test), by mělo být velmi málo, ale vyskytnout se mohou. Všeobecně se ovšem na základě výsledků předpokládá - a předpokládají to i autoři - že velké většina lidí vyjde první test negativně.
Ale co ti, u kterých vyjde pozitivně? Jaká je šance, že skutečně mají či měli v krvi virus SARS-CoV-2? A jaká je šance, že jde o falešný poplach (tzv. false positive)? Vytvořili jsme interaktivní graf, ve kterém si můžete vyzkoušet, jak spolu souvisí rozšíření infekce v populaci, spolehlivost testů a počet falešných poplachů.
Následující interaktivní graf je pouze ilustrační.
- Není to simulace či predikce
- Není to epidemiologický model
- Neobsahuje reálná data
- Nepředpovídá, kolik lidí se nakazí koronavirem
Cílem grafu je ukázat princip spolehlivosti testování a především závislost počtu "falešných nálezů" na spolehlivosti použitého testu.
více nastavení| Nakažení | Zdraví | Celkem | |
|---|---|---|---|
| Skutečný stav | |||
| Pozitivní výsledek | |||
| Negativní výsledek |
Každý laboratorní test má určitou „spolehlivost“. Kvalita testu se většinou posuzuje podle dvou hodnot:
- Senzitivita udává pravděpodobnost, že nakažený bude tímto testem správně diagnostikován jako nakažený, tedy jak velký podíl z celkového počtu nakažených test odhalí.
- Specificita je naopak pravděpodobnost, že test u lidí bez nákazy opravdu ukáže, že jsou zdraví. Jinak řečeno, kolik skutečně (pravdivě) negativních výsledků nám vyšlo u všech reálně zdravých lidí.
Procenta sem, procenta tam: jak to je s rychlotesty, nejen čínskými |
Test používaný v české studii má mít obě hodnoty, tedy specificitu i senzitivitu, 95 procent. Jinýmy slovy, u 95 procent lidí, kteří mají proti SARS-CoV-2 protilátky, by měl správně odhalit jejich přítomnost. A správný výsledek by měl určit i u 95 procent těch, kteří protilátky nemají.
V interaktivním nástroji si můžete měnit tyto veličiny a vyzkoušet si tak v praxi, jak se jejich hodnoty odrazí na podílu falešných testů. A u realistických hodnot vám vyjde, že u většiny lidí, kteří mají „pozitivní“ nález, jde o falešný poplach (tzv. false positive).
Důvodem je nízká očekávaná prevalence nákazy. I test, který je velmi přesný, bude u malého podílu nenakažených lidí hlásit nákazu. A pokud je podíl nakažených v populaci malý, výsledkem je velké množství falešných poplachů. Paradoxně se tedy i velmi spolehlivý test „mýlí“ ve většině pozitivních nálezů. Takže daný jev se netýká jen rychlotestů ve studii - v situaci, kdy je nákaza vzácná, jde o obecný jev. To samozřejmě neznamená, že by se lidé s pozitivním výsledkem neměli řídit doporučeními hygieniků nebo se vyhýbat karanténě!
Příklad možného výsledkuNásledující hodnoty jsou pouze ilustrativní Počet testovaných: 27 tisíc Takovýto test by vyšel pozitivně 1 593 lidem. U naprosté většiny z nich (u 84 %) přitom půjde o falešný poplach. Je to dané tím, že v populaci 27 tisíc lidí je jen 270 nakažených. Test správně najde většinu z nich (257, vynechá jen 13). Kromě toho ale test vyjde pozitivně i u malého zlomku zdravých lidí. Protože ale nenakažených lidí je 99krát víc než nakažených, i ten malý zlomek je 1 336 lidí. A proto většina těch, kterým vyjde pozitivní výsledek, ve skutečnosti protilátky v krvi nemá. Dodejme, že pro vyhodnocení celkové „promořenosti“ není tato nejistota takovým problémem. Lze ji totiž při závěrečném hodnocení započítat. Jinými slovy, nejistota ohledně pozitivního nálezu je při vyhodnocení jednotlivého testu, ale při vyhodnocení celkového součtu tolik nevadí. |
Pokud je pro vás takový výsledek překvapivý, nejste sami. Dokonce i profesionálové (lékaři) v těchto pravděpodobnostních paradoxech plavou. V roce 1995 výzkumníci ukázali, že jen 8 % zkušených lékařů dokáže z hlavy správně odhadnout frekvenci falešných poplachů (PDF). Počítání se složenými pravděpodobnostmi je složité a matoucí. Doufáme, že naše interaktivní kalkulačka pomůže tuto souvislost lépe pochopit.
