Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvVirus SARS-CoV-2 vstoupil na půdu Spojených států nejsilněji ve třech státech, které jsou tradičně nakloněny demokratům – ve Washingtonu, v Kalifornii a především v New Yorku.
Od té doby se ovšem epidemiologická situace změnila a nákaza přestala být problémem ryze „modrých“, tj. demokratických států. Nejvyšší počty prokázaných případů nákazy (a také nových úmrtí, o tom později) vykazují státy republikánské. Jasně to je vidět z grafu, který připravil developer Dan Goodspeed na základě dat New York Times (na Githubu).
Červená na špičce
Změna je to velmi nápadná. Prezident Donald Trump ještě v září prohlásil, že „kdyby se nepočítaly modré státy, měli bychom [úmrtí s covidem-19] tak málo, jako, myslím, nikdo na světě“. Což samozřejmě není pravda – s Novým Zélandem, Jižní Koreou či Tchaj-wanem se USA ani zdaleka měřit nemohou.
Na druhou stranu je pravda, že výrazně nejvyšší počty úmrtí má New York. Ten těžce zasáhla první vlna, na kterou nebyl tento demokratický stát – ostatně jako celé USA – připraven. Na počtu obětí se tehdy výrazně podepsalo i to, že úspěšnost léčby byla nižší než nyní na podzim. V počtu úmrtí na obyvatele pak je na prvním místě také demokratické New Jersey, kde došlo k řadě úmrtí během americké „druhé vlny“, především na začátku léta.
V metrice počtu prokázaných případů nákazy hlásí prim jednoznačně státy, které lze označit ze republikánské. V horní polovině států USA s nejvyšším počtem případů na obyvatele, tedy mezi „horními“ 25 státy, jsou k 25. říjnu pouze čtyři státy, které jsou alespoň „spíše demokratické“. (Graf k rozdělení používá tzv. Cook Partisan Voting Index.) Ve spodní polovině stejného žebříčku je ke stejnému datu šest států, které alespoň tíhnou ke straně republikánské.
Podobný je v tuto chvíli i trend v počtu úmrtí. Nejvyšší počty úmrtí v souvislosti s covidem-19 mají podle databáze NY Times v tuto chvíli Severní a Jižní Dakota, oba státy veskrze republikánské. Za nimi pak je Wisconsin, ve kterém jsou politické síly vyrovnané, a pak znovu následuje několik dalších států, kde voliči dávají pravidelně přednost americké pravici: Montana, Wyoming, Idaho, Utah, Aljaška, Nebraska a Iowa.
Samozřejmě, americká „třetí vlna“ („druhá vlna“ proběhla v létě) je teprve na začátku. Počty odhalených případů nákazy začaly rychleji stoupat až v druhé polovině října. Úmrtí tak bude přibývat až v dalších dnech a týdnech, a to samozřejmě nerovnoměrně napříč jednotlivými státy. Ale jak již mnohokrát zaznělo, dá se očekávat, že poměr úmrtí k případům bude nižší než ve vlně první.
Důvod těžko hledat
Proč se nákaza z velké části přesunula? Zvýšenou odolností to asi nebude. Byť některé oblasti New Yorku mají zřejmě poměrně vysokou míru kolektivní imunitní ochrany, ve většině demokratických států není „promoření“ podle dostupných údajů o nic vyšší než ve státech republikánských. Republikánské státy jsou v různých klimatických pásmech, neměly by tedy být v nevýhodě kvůli tomu, že do nich dříve přišla zima. Obecně řečeno jsou (ne vždy) méně lidnaté a méně jejich obyvatel žije ve městech, kde se nákaza obecně šíří lépe.
Jiný pohled na stejnou statistiku o souvislosti mezi politickou orientací a chováním během pandemie na základě šetření Carnegie Mellon University. Na ose x je procento lidí, kteří nosí ochranu dýchacích cest (roušku), na ose y pak procento lidí, kteří znají někoho se symptomy nákazy virem SARS-CoV-2. Červeně a modře je pak vyznačeno, jak daný stát volil v roce 2016. V „červených“, tedy spíše republikánských, státech je nákaza podle tohoto šetření spíše běžnější a lidé se chrání méně.
Nemáme jednoznačnou odpověď ani na hypotézu zdaleka nejsvůdnější: může za to v první řadě politika? Nevíme jistě. Je jasné, že postoje republikánských a demokratických voličů se v mnoha ohledech poměrně jasně liší.
Jak si vedou státy USA proti coviduPrůběh epidemie viru SARS-CoV-2 v USA nabral na začátku léta 2020 dosti nepříznivý průběh. Postiženy ovšem nejsou všechny státy stejně. V našem nástroji se můžete podívat, jak na tom jednotlivé oblasti jsou. |
Řada průzkumů ukazuje, že republikáni opakovaně covid považují za menší problém než demokraté, jsou mnohem častěji proti zavádění roušek a dalších opatření. Republikáni také (v průměru samozřejmě) roušky méně často nosí a méně často dodržují i další opatření. Hodnoty se samozřejmě podle místa v čase liší, stranické rozdíly jsou téměř vždy značné.
To, že za rozdíly ve statistikách mezi státy USA může právě politika a do jaké míry, nepůjde určit nikdy zcela stoprocentně. Ale stejně tak to nejde ani vyloučit. To však rozhodně neznamená, že pravda musí být „někde uprostřed“.
