Mluvit o 30 % úmrtí na covid nedává smysl. Realita je horší než statistiky

  20:00
Česká republika je na čele evropských statistik úmrtí v souvislosti s covid-19. Ministr zdravotnictví se to pokusil vysvětlit jako přílišnou českou pečlivost. Svými výroky však nahrál těm, kdo šíří dezinformace a nebezpečnost viru zlehčují. Prozkoumali jsme znovu, jak to je s úmrtími „s covidem“ a „na covid“.
Vysoký počet nadúmrtí v roce 2020 velmi přesně odpovídá potvrzeným úmrtím s...

Vysoký počet nadúmrtí v roce 2020 velmi přesně odpovídá potvrzeným úmrtím s covid-19. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz

„Pouze 30 % vykázaných úmrtí je jednoznačně spojeno s koronavirem,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný v Otázkách Václava Moravce 24. ledna. Zopakoval tam také svůj výrok pro TN.cz: „Deset procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem.“

Blatný tím opět otevřel debatu „s covidem, nebo na covid“. Je to podle nás debata neužitečná, odvádí pozornost od skutečného problému. Ale když toto téma znovu nastolil sám ministr zdravotnictví, navíc více než zavádějícím způsobem, rozhodli jsme se zasadit výroky do kontextu.

Autonehody jsou vějička

Počty lidí, kteří zemřeli kvůli autonehodě a měli pozitivní test, určitě statistikami covidových úmrtí nezahýbaly.

Kdo má těžší průběh?

Je důležité zjistit, jaké komorbidity zvyšují riziko úmrtí. Proto se podrobně studuje průběh nemoci i příčina úmrtí.

Na covid či s covidem?

Příčinu úmrtí určuje úmrtní list. Z celospolečenského pohledu ale toto rozlišování nemá smysl. Lidé nepochybně umírají kvůli covidu.

Rekordní počet nadúmrtí

V České republice se v říjnu a listopadu 2020 zvýšil týdenní počet úmrtí až na dvojnásobek dlouhodobého průměru. Nárůst prakticky přesně kopíruje covidová úmrtí.

Dlouhodobé následky

Kromě okamžitých úmrtí má covid-19 i dopady dlouhodobé, ať už na zdraví nebo na živobytí lidí. Pozorovaná nadúmrtí jsou ale s převážné části výsledkem covidových úmrtí.

Česko v mezinárodním porovnání

Covid si v ČR vyžádal více životů na milion obyvatel, než ve většině ostatních států EU. A není to příliš poctivým hlášením úmrtí.

Lidé se už víceméně shodují, že covid-19 zabíjí. Ale koho zabíjí, to je stále předmětem řady nedorozumění a zcela protichůdných narativů. Naštěstí existují tvrdá data, která umožňují rozlišit falešné narativy od těch užitečných.

Jak je to s „covidovými autonehodami“?

Začneme od konce. Proč pan ministr Blatný opakovaně mluví o tom, že se do smrtí v souvislosti s covidem počítají i lidé, kteří zemřeli v důsledku autonehody. Konkrétně toto řekl Blatný v Poslanecké sněmovně.

„(...)když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid(...)“

Jan Blatný v Poslanecké sněmovně, 21. ledna 2020

V jakém kontextu slova zazněla?

„Za prvé, když se podíváme na to, jak si Česká republika vede, tak podle dat, která jsou z webové stránky Náš svět v datech, která vychází z dat Johns Hopkins University, kde vlastně byli první na světě, kdo pořádně začal srovnávat mezinárodně státy, tak Česká republika zůstává tmavým flekem na mapě Evropy. To je potřeba si říct, že pokud se srovnáváme s ostatními státy v rámci Evropy, tak Česká republika je tmavý flek uprostřed Evropy,“ vyčetl vládě poslanec Jakub Michálek (Piráti).

Zřejmě v reakci na něj později uvedl ministr Jan Blatný (za ANO): 

„Takže já využiji toho, co tady řekl kolega o České republice a o počtu nově diagnostikovaných pacientů, ve kterých je opravdu na tom Německo výrazně, v uvozovkách, lépe než my. Jinými slovy, má nižší počet nahlášených, nově diagnostikovaných pacientů. Upozorňuji, že v Německu na rozdíl od České republiky není povinné, ale dobrovolné hlášení výsledků z laboratoří, které to sledují. A Spolková republika Německo má podle statistik ECDC, které přebírá mimo jiné i Johns Hopkins, výrazně menší počet testů.

Když by se podíval člověk na vedlejší data z té stejné stránky, tak potom zjistí, že k 19. 1. má Německo na svých 83 milionu obyvatel hlášeno 1 700 mrtvých denně. 1 700 mrtvých denně. To znamená, kdybych to přepočítal na počet lidí v České republice, tak je to přes 200. Konkrétně, když bychom vzali 83 milionů Němců a 10 milionů Čechů, tak ten poměr vyjde tak, že by v České republice muselo za ten den zemřít 204 lidí. Nezemřelo jich 204. A to ještě pominu, že i smrti se vykazují úplně jinak, ale i když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých. To znamená, Německo v současné době má výrazně vyšší smrtnost než Česká republika. A jestliže tyto dva parametry dáte do korelace, tak kde se jim proboha ti mrtví berou, jestliže nemají žádné nově nakažené?“

Zobrazit více
Sbalit

Z kontextu je zjevná ministrova snaha naznačit, že český počet hlášených covid úmrtí je nadhodnocený. Jeho příklad s autonehodou je však silně zavádějící. Smrtelných autonehod je totiž v Česku relativně málo:

  • v říjnu a listopadu 2020 zemřelo v ČR 70 lidí při autonehodě (zdroj)
  • za stejnou dobu zemřelo v souvislosti s covid-19 7 857 lidí (zdroj)

Tedy i kdyby všechny oběti dopravních nehod měly v době úmrtí pozitivní test na covid (čistě hypotetický ad absurdum předpoklad), zasáhly by do statistik zanedbatelným způsobem (méně než jedno procento).

Ministr Jan Blatný (za ANO) na půdě Poslanecké sněmovny (21. ledna):

Ve skutečnosti není žádný důvod, proč by lidé s covidem jezdili více autem než lidé bez covidu; reálný počet lidí, kteří zemřeli vinou dopravní nehody a náhodou zrovna měli covid, tak bude ještě mnohem nižší.

Autonehodu asi Blatný vybral jako příklad zranění, které evidentně není způsobeno covidem-19. Je to vlastně jen rétorická figura, často používaná, ale v praxi nepodstatná a zavádějící. Autonehody jsou spíš metafora. Pojďme se věnovat důležitějším věcem.

Zabíjel samotný covid, nebo měl spolupachatele?

Otázka „s covidem, nebo na covid“ se v českém i světovém mediálním prostředí řeší v podstatě už od jara. Je to pochopitelné. Hypoteticky totiž existují dva extrémy:

  1. všichni na covid – každý pacient zemřel výhradně příčinou virového onemocnění, bez něj by nezemřel.
  2. všichni s covidem – covid samotný nikoho nezabíjí a pouze jej detekujeme u lidí, kteří by tak jako tak brzy zemřeli.

Ale nikdo, snad kromě těch největších fanatiků, nezastává ani jeden z těchto extrémů. Každému uvažujícímu člověku je jasné, že různé případy mají různý průběh. Ve skutečnosti se budou vyskytovat tři typy případů:

  1. někdo jasně na covid – zdravý člověk, který dostane covid, má těžké symptomy covidu, je napojen na ventilátor a nemoci podlehne. Covid u něj byl základní příčina smrti, byl to spouštěč, který odstartoval řetězec událostí vedoucí ke smrti. 
  2. někdo zemře jasně s covidem – třeba onen hypotetický člověk, který havaruje cestou domů z pozitivního testu. Covid u něj nebyl základní příčinou, dokonce ani jednou z několika příčin smrti.
  3. a pak jsou také případy mezi tím: lidé, kteří jsou různým způsobem vážně nemocní a do toho dostanou covid. Jejich stav se zhorší a oni zemřou. 

Když Blatný mluví o těch „30 %, co zemřou přímo na covid“, mluví o té první skupině. Naopak autonehody jsou nereprezentativním zlidovělým příkladem druhé skupiny úmrtí. Blatný vychází pravděpodobně z dat, které ministerstvo prezentovalo na tiskové konferenci 27. listopadu.

Analýza úmrtí na jaře 2020 v souvislosti s covidem (z 407 případů): Přibližně 27 % případů úmrtí bylo jednoznačně v souvislosti s covidem, v 64 % to byl covid v kombinaci s dalšími vážnými problémy a v 9 % případů bylo úmrtí z jiné příčiny.

Na tiskové konferenci 27. listopadu ukázalo ministerstvo zdravotnictví předběžnou analýzu úmrtí v souvislosti s covidem (zatím jen 2 268 případů z celkových více než 15 tisíc). Přibližně 36 % případů úmrtí bylo jednoznačně v souvislosti s covidem, v 57 % to byl covid v kombinaci s dalšími vážnými problémy a v 7 % případů bylo úmrtí z jiné příčiny.

Mluvil jen o dvou kategoriích. Té třetí, nejsložitější, se ve svých poznámkách vyhnul. Ale právě to je přitom kategorie početně největší, jak dokládají statistiky české i zkušenosti ze zahraničí. Covid je nejnebezpečnější právě pro lidi nad 75 let, a v tomto věku už má velké množství lidí alespoň nějaké dlouhodobé zdravotní problémy: obezitu, cukrovku, vysoký tlak. Nic, co by se nedalo zvládat pomocí prášků. Ale z pohledu covidových statistik je to „pacient s komorbiditami“.

Kvůli své nevyhraněnosti právě tato kategorie nabízí lidem, aby si ji interpretovali podle svého:

  • Zlehčování covidu
  • Zdůrazňování nebezpečí
"Vidíte, většina lidí neumírá na covid, ale s covidem. Jen u malého procenta lidí počítaných do covidových úmrtí je přece covid jedinou příčinou úmrtí. Ti ostatní zemřeli na něco jiného a zemřeli by tak jako tak."

"Vidíte, jen u malého procenta lidí počítaných do covidových úmrtí je příčina jinde. U naprosté většiny z nich hraje covid jedinou nebo důležitou roli. Nebýt covidu, byli by tu ti lidé možná ještě několik let."

Která interpretace je blíže realitě? Z těchto samotných čísel to nezjistíme. Pro jednotlivé případy to rozhoduje lékař na základě konkrétního průběhu nemoci.

Ke smrti vede skoro vždy řetězec příčin

Část úmrtního listu, kam lékař vyplňuje příčinu smrti

Určování příčin úmrtí je velmi komplikované a v čase se některé způsoby označování příčin mohou měnit. U covidu je navíc velký tlak na to, aby se tato příčina rozlišila velmi pečlivě: „Poprvé v historii se zabýváme úmrtností na některou konkrétní příčinu tak podrobně,“ popsala pro iRozhlas Šárka Daňková z ÚZIS. „Jsme neustále oslovováni, abychom rozlišili úmrtí na covid od úmrtí s covidem. Přitom to vůbec není tak snadné, jak se může zdát. Pokyny pro vykazování úmrtí za covid uveřejnila WHO až v dubnu 2020.“

Tyto pokyny (dostupné na stránkách MZ ČR) ukazují, jak podrobně je nutné v listu o prohlídce zemřelého popsat příčiny, které vedly ke smrti konkrétního člověka.

Mezinárodní pokyny WHO pro vyplňování listů o prohlídce zemřelého (LPZ) covidových pacientů. Vlevo ukázky listu lidí, kteří zemřeli „na covid“, vpravo ukázky listu, u kterých nebyl covid-19 příčinou úmrtí (je uveden mezi závažnými stavy)

Nejčastěji se mluví o tzv. komorbiditách. U covidu jde především o ischemickou chorobu srdeční a diabetes, často zmiňována je také obezita a další stavy.

Co víme o covid-19: smrtnost, šíření, ochrana

Někdy je rozlišení jednoduché a lze snadno určit, že pacient by mohl žít mnoho let nebýt onemocnění covidem. Jindy je prakticky nemožné odhadnout, jak dlouho by konkrétní člověk býval žil, kdyby covid nedostal. Je to přinejlepším odborná spekulace.

Obecně pohled na konkrétního pacienta neukáže nic o tom, jaký dopad má epidemie covidu na celou společnost: na zaplněnost nemocnic, na ekonomiku, na očekávaný věk dožití populace. Stejně jako konkrétní automobilová nehoda nám obvykle neukáže nic o tom, jaká jsou hlavní rizika jízdy na silnici. Pro komplexní pohled je potřeba podívat se na problém shora.

Nadúmrtí ukazují skutečný a nepochybný dopad covidu

V našem případě takový pohled nabízejí statistiky celkového počtu úmrtí. Každý rok umírá v Česku přibližně stejné množství lidí, podobný je i průběh úmrtí v čase. Podívejte se na přehled všech týdenních počtů úmrtí od založení ČR, který jsme sestavili do jednoho grafu:

Statistiky úmrtí od vzniku ČR
Přehled týdenního počtu úmrtí od roku 1993 do roku 2020. Data pocházejí od ČSÚ.
V grafu můžete zoomovat pomocí posuvníků.
Zdroj dat: Český statistický úřad

Protože počty týdenních úmrtí jsou dlouhodobě stabilní, slouží jako celkem spolehlivý ukazatel toho, zda se právě děje něco neobvyklého. Jinými slovy: nabízejí odpověď na to, zda 15 tisíc Čechů vedených ve statistikách covidových úmrtí by zemřelo „tak jako tak“, nebo zda covid zabil více lidí, než je obvyklé.

A na tuto otázku máme jednoznačnou odpověď v podobě tragického českého podzimu (poprvé jsme o tom psali 14.  listopadu, tehdy ještě na základě neveřejných dat). Později data zveřejňovaná Českým statistickým úřadem potvrdila ohromný dopad covidu v druhé vlně.

V říjnu a listopadu 2020 v Česku každý týden zemřelo mnohem více lidí, než je obvyklé. Dva týdny to dokonce bylo o 100 % více, než je dlouhodobý průměr. Už od prosince je jasné, že rok 2020 bude v tomto ohledu rekordní. Následující graf ukazuje, že tento výkyv v nadúmrtích přímo souvisí s nárůstem covidových úmrtí.

Kolik lidí zemřelo v Česku navíc?
Jak se v Česku projevila pandemie covid-19 na celkovém počtu úmrtí?
Zdroj dat: MV ČR, MZ ČR, Český statistický úřad

Odborníci se shodují, že právě nadúmrtí – tedy počet lidí, kteří umřeli navíc, nad dlouhodobý průměr pro dané období – představují v současné situaci užitečný nástroj pro odhad dopadů covidu. „Není podstatné, zda budou úmrtí ve výsledku vyhodnocena jako s covidem, nebo na covid,“ řekla pro iRozhlas Šárka Daňková. „Důležité je, že vidíme, že k častějším úmrtím dochází a nadúmrtnost to potvrzuje.“

Nejsou nadúmrtí způsobená lockdownem?

Ne, většina lidí, kteří zemřeli navíc, zemřela kvůli covidu

Svědčí o tom nejen časová souslednost, ale také věková struktura zemřelých, rychlý nástup úmrtí, jasný mechanismus úmrtí, porovnání první a druhé vlny epidemie v ČR a v neposlední řadě i zkušenosti ze zahraničí.

Lockdown má nepochybně velké následky, které se budou projevovat v následujících měsících a letech. Rychlý nárůst úmrtí na dvojnásobek dlouhodobého průměru však lockdownem vysvětlit nejde.

Výrazný nárůst nadúmrtí přímo koresponduje s nárůstem potvrzených covidových infekcí. Koresponduje také s počtem vykazovaných covidových úmrtí, a to jak časové, tak věkovou strukturou a dynamikou růstu. Zdálo by se, že jde o tvrdá, nezpochybnitelná data, která musí i radikálním zlehčovačům ukázat vážnost situace.

Přesto se v internetových diskuzích pravidelně objevují spekulace, že vyšší počet zemřelých z nějakého důvodu není „na covid“, ale „na lockdown“. Tito diskutující obvykle argumentují tím, že lockdown zvyšuje deprese, vede k sebevraždám, odložené lékařské péči. To jsou skutečné dopady, které by se neměly brát na lehkou váhu. Ale projeví se dlouhodobě, nikoli okamžitě.

Je známý jev, že ani čísla nestačí ke změně názoru, který mají lidé zakořeněný a emocionálně obhájený. Naopak, pokud máte na věc „hotový názor“, nová čísla a nové informace budete zřejmě interpretovat v kontextu svého názoru a podvědomě tak svůj názor obhajovat. A dokonce jej můžete tváří v tvář protichůdným datům i upevňovat.

Výzkumník Jan Kulveit, působící na Oxfordu, se pokusil vysvětlit, proč je mylné hledat příčinu nadúmrtí jinde než v onemocnění covid-19:

  • korelace nadúmrtí s prokázanými úrmtími na covid –  „Věrohodné alternativní příčiny úmrtí by musely mít tu vlastnost, že velmi přesně kopírují epidemii COVID, s efektem v řádu týdne či dvou,“ píše Kulveit. „To řadu vysvětlení vylučuje. Možnosti typu zanedbané prohlídky, odložená odkladná péče, neléčené jiné nemoci či zhoršení psychického stavu tuto vlastnost rozhodně nemají.“
  • nadúmrtí kopírují covidová úmrtí i věkovou skladbou – „Pokud by zvýšená mortalita byla daná zásadním omezením akutní péče, není jasné, proč by takové zvýšení bylo rizikové pro různé věkové skupiny různě, a podobně jako covid bylo mnohem rizikovější pro starší,“ všímá si Kulveit. „okud by se vzhledem k přetížení nemocnic zhoršila péče a zvýšila úmrtnost obětí autonehod, týkalo by se to všech věkových skupin, neplatilo by, že se několikanásobně zvýšilo riziko smrti osmdesátníků (oproti běžnému riziku smrti osmdesátníků!) a nic nestalo s mortalitou dvacetiletých.“ Data ukazují, že v době největšího množství nadúmrtí naopak klesl počet úmrtí lidí mladších, zřejmě proto, že se omezily sporty nebo provoz na silnicích.
  • podzimní vlna vedla k nadúmrtím, jarní ne – kdyby za nadúmrtí mohl lockdown, bylo by třeba vysvětlit, proč k nim nedocházelo během jarní (v Česku bez větších obětí zvládnuté) vlny epidemie. „Na jaře byla v ČR proticovidová opatření přísnější, podobně došlo k omezení péče, strachu nemocných chodit na prohlídky, a podobně,“ připomíná Kulveit. „Žádná statisticky významná změna mortality na jaře nenastala.“

„Za mrtvé tedy skoro jistě nemůže ani stres, ani opatření, ani omezení péče,“ shrnuje argumentaci výzkumník. „Nejjednodušším vysvětlením rozdílu je, že jde prostě přímo o covid, pouze ty mrtvé nikdo netestoval.“

Zobrazit více
Sbalit

Když teď lépe rozumíme statistice nadúmrtí, můžeme se vrátit k tomu, jak je na tom Česko ve srovnání s ostatními státy.

Covid v Česku zabil více lidí, než ukazuje statistika

Proč se ministr Blatný pustil do projevu, ve kterém si vybíral statistiky a slovní obraty směřující k minimalizaci významu evidovaných covidových úmrtí? Bránil se nařčení, že si Česko vede oproti ostatním státům výrazně hůře. 

V evropských statistikách se Česko opět  umísťuje na předních místech (ačkoli ne tak vysoko jako v říjnu 2020, kdy měla ČR nejvíce úmrtí na světě). „Česká republika zůstává tmavým flekem na mapě Evropy,“ uvedl Blatného předřečník, poslanec Jakub Michálek (Piráti). „To je potřeba si říct, že pokud se srovnáváme s ostatními státy v rámci Evropy, tak Česká republika je tmavý flek uprostřed Evropy.“

Právě v reakci na to Blatný uvedl čísla, kterými se snažil dokázat, že Česko má vyšší počty covidových úmrtí, protože je zkrátka „poctivější“ v jejich hlášení: „ Každý si to vykazuje jinak a v tom případě, a znovu to musím zdůraznit, ti, kdo to vykazují poctivě, jsou na tom hůř než ti, kteří to vykazují nepoctivě.“

Kdyby bylo Česko skutečně o tolik poctivější než ostatní země, ukázalo by se to ve statistikách. Stačí srovnat počet nadúmrtí v dané zemi s počtem hlášených covidových úmrtí. Konkrétně zjistit, jaké procento nadúmrtí tvoří vykázaná covidová úmrtí. Čím vyšší je toto procento, tím lépe jsou covidová úmrtí zachytávána.

Tuto analýzu provedl Jaroslav Borovička, ekonom působící na New York University: „ Příliš poctivě úmrtí na covid-19 rozhodně nevykazujeme. Na jedno vykázané covid-19 úmrtí připadá v Česku 1,61 nadměrného úmrtí, tedy 0,61 nevysvětlených úmrtí.“

Česko se tedy co do vykazování nalézá někde uprostřed. Jestli někdo velmi poctivě vykazuje covidová úmrtí, je to Belgie nebo Švédsko, ale ani tam nejsou tato čísla nijak nadsazená, jen mírně převyšují zaznamenaná nadúmrtí.

Ministr Blatný odmítá, že by zlehčoval oběti covidu:

„(Ministr Blatný) nějak zapomíná zmiňovat, že osoby, které po onemocněním covid již byly negativní, ale zemřely v důsledku tohoto onemocnění, se ve statistikách neobjevují, což mimo jiné potvrzuje studium tzv. pozorované nadúmrtnosti,“ upozorňuje demografka Dagmar Dzúrová. Není to tedy zdaleka tak, že by jen 30 % vykázaných covidových úmrtí skutečně způsobil covid. Naopak, reálně způsobil covid ještě více úmrtí, než oficiální statistiky ukazují.

„Lidé umírají v důsledku epidemie, která je nezvládnutá,“ říká k tomu matematik René Levinský z Centra pro modelování BISOP. „Na jaře zvládnutá byla, neměli jsme nadúmrtí. Na podzim a v zimě jsme ji nezvládli, nechali jsme ji propuknout do ohromných výšin a stálo nás to k dnešnímu dni 20 tisíc mrtvých. Naprosto zbytečně. Netvařme se, že se tomu nedalo vyhnout.“

S covidem, nebo na covid? Kvůli covidu

Rozlišování „s covidem, nebo na covid“ je možné na úrovni konkrétního jednotlivce do jisté míry určit po pečlivé analýze zdravotních problémů a jejich průběhu v čase. Může to být užitečné kvůli vylepšování zdravotní péče a zdokonalování lékařských postupů, které se tváří v tvář covidové pandemii neustále vyvíjejí.

Zdravotníci z nemocnice v Uherském Hradišti bojují o životy pacientů s covid-19.

Na úrovni celospolečenské se z rozlišování „s covidem/na covid“ stal zástupný problém. Řada lidí si udělala svůj názor na probíhající covidovou epidemii na základě svých zkušeností nebo skupiny, se kterou se identifikují, a tímto pohledem interpretují data. Co do pohledu nesedí, musí vysvětlit jiným způsobem: jako chybu měření, jako spiknutí, jako omyl nebo jako zlý úmysl „druhé strany“.

  • Tábor covidových zlehčovačů zdůrazňuje frázi „s covidem“, aby naznačil, že by přece ti lidé tak jako tak zemřeli. Výzkumy ukazují, že to ve většině případů není pravda. I po započtení komorbidit vědcům vychází , že lidé, které covid zabil, by jinak v průměru žili ještě 9,3 let. Nadúmrtí pak zlehčovači vykládají jako důsledek protiepidemických opatření, nikoli jako důsledek samotné epidemie (což, jak jsme ukázali výše, po konfrontaci s daty neobstojí jako důvěryhodné vysvětlení).
  • Naopak tábor covidových zdůrazňovačů svým podtrhováním covidových úmrtí často ignoruje další, prozatím méně hmatatelné důsledky pandemie: dopady ekonomické, společenské, psychologické. A také odložené dopady na zdraví, které se ještě nemusely projevit ve statistikách. Dopady v podobě odložené péče, včas nezachycených nádorů nebo zanedbané prevence. V následujících letech budou všechny tyto výsledky stále zřejmější, i když ne vždy bude možné je vystopovat ke konkrétnímu momentu v čase.
Někteří lidé umírají v nemocnicích. Jiní trpí ztrátou zaměstnání, ztrátou živnosti, samotou nebo depresí. Obojí má významné dopady, které budeme pociťovat ještě mnoho let. A obojí je kvůli covidu.

Stačí přitom jen trochu poodstoupit, aby se ukázalo, že oba tábory ve skutečnosti varují před tím stejným: před tím, že kvůli covidu trpí mnoho lidí. Někteří nyní umírají na jednotkách intenzivní péče. Jiní trpí ztrátou zaměstnání, depresemi, nebo se u nich nepozorovaně rozvíjí problém, který se na plno projeví až za dlouho. Kvůli covidu umírají lidé, kvůli covidu se zavírají provozovny, kvůli covidu děti nemohou chodit do školy.

Špatná, zmatečná nebo opožděná rozhodnutí vlády při reakci na covid prohlubují problém a oddalují řešení. Lék na tento konkrétní – skoro až sémantický –  problém však řešení má. Jasně komunikovat, že ať už jako hlavní problém vnímáte nebezpečný covid, nebo bolestivý lockdown, cesta ven je v obou případech stejná: snížit počet případů, zamezovat šíření nákazy, dodržovat ohleduplnost a co nejrychleji očkovat.

Oprava: Upravili jsme číslování seznamu, aby odpovídalo pořadí v textu. V popisku obrázku byl list o prohlídce zemřelého mylně označen jako úmrtní list.

Autor:
  • Nejčtenější

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

v diskusi je 110 příspěvků

14. března 2024

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí...

Nejsilnější raketa úspěšně prošla prvním testovacím letem do vesmíru

v diskusi je 138 příspěvků

14. března 2024  12:12,  aktualizováno  15:31

Společnost SpaceX poprvé dostala svůj Starship do vesmírného prostoru. Po dvou předchozích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Svět uznal nároky Beneše. Československo vyhrálo spor s Polskem o Javorinu

v diskusi je 42 příspěvků

12. března 2024

Před 100 lety se Československo dočkalo mezinárodního uznání ve sporu s Polskem o Javorinu....

Tato novinka ve vyhledávání Googlu lidi pěkně vytáčí. Máme řešení

v diskusi je 153 příspěvků

12. března 2024  10:45

Jedna z novinek, kterou přineslo evropské Nařízení o digitálních trzích, je změna v tom, jak Google...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Polopás není polovičaté řešení. Třetí říše byla mistrem v oboru

v diskusi je 9 příspěvků

18. března 2024

Druhá světová válka byla zlatým věkem polopásových vozidel. Vyráběli je především Němci a...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Kuličková myš, VHS a další technologické skvosty nedávné minulosti

v diskusi je 13 příspěvků

19. března 2024

S některými bylo možné se běžně setkat ještě před deseti lety, jiné je možné koupit a používat...

Od Amazonu po Voyo. Velký test streamovacích služeb našel obří rozdíly

v diskusi je 28 příspěvků

19. března 2024

Premium V jedné můžete vybírat z dvou set filmů a seriálů, ve druhé z osmi tisíc. V jedné je speciální...

Zemřel astronaut Stafford, který si ve vesmíru „podal“ ruku s Leonovem

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  19:10

Ve věku 93 let po dlouhé nemoci zemřel někdejší astronaut Thomas Stafford, který byl zapojený do...

Apple přidá do svých zařízení generativní AI, využije k tomu Google

v diskusi nejsou příspěvky

18. března 2024  13:34

Apple jako jedna z mála technologických společností nezachytil příchod vlny generativní umělé...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...