Pátek 17. září 2021, svátek má Naděžda
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 17. září 2021 Naděžda

Fáze „hollywoodského filmu“ je za námi, říká odborník na mutace koronaviru

To nejhorší už se zřejmě stalo, když nový koronavirus přeskočil na člověka, vysvětluje Jiří Černý z České zemědělské univerzity v Praze. Teď je na nás, abychom viru nedali možnost uniknout před léčbou.

Obyvatelé Milána po částečném uvolnění omezení opět zamířili do práce. (4. května 2020) | foto: AP

Jiří Černý

působí jako pedagog a vědecký pracovník na Fakultě tropického zemědělství ČZU v Praze. Hlavním předmětem jeho zájmu jsou zoonózy, nemoci přenosné ze zvířete na člověka, a jejich interakce s hostiteli. 

Vy se věnujete sledování mutací viru SARS-CoV-2. Proč právě toto je důležité?
Sledovat, jak virus mutuje, je důležité z několika důvodů. Tím prvním je, že nám to pomůže definovat místa, kde mutuje nejvíce, ukáže nám to, jak moc je adaptovaný na svého hostitele a tak dále. Například pokud jsou častější mutace, které nevedou ke změně v sekvenci virových proteinů, protože to většinou vede ke snížení „fitness“ – zdatnosti – tohoto viru, tak to ukazuje, že virus je už velmi adaptovaný.

Za druhé nám sledování mutací ukazuje, jestli a jak moc se můžeme spolehnout na naše detekční metody. Ty jsou založeny právě na znalosti sekvence viru.

Za třetí to umožňuje definovat virové proteiny, na které je dobré zacílit léčbu. Ta musí být cílena na ta místa, která se co nejméně mění. Nemá totiž cenu investovat miliardy dolarů do léku nebo vakcíny, které by cílily na bílkovinu, kterou může virus změnit během jednoho týdne.

Jak rychle se mutace objevují?
Koronaviry mutují přibližně rychlostí jedné mutace na tři kopírování. Nakažený člověk může mít v sobě bilióny virových částic, takže všechny biologicky možné mutace se dříve nebo později objeví. Většina z nich bude pro virus horší, budou snižovat jeho schopnost přežití, ale některé mohou být výhodné. Otázka je jak, může to být pro nás dobrá i špatná zpráva.

Pokud se objeví vakcína, která bude široce používaná, vyvine to velký tlak na virus, který povede k preferenci mutací rezistentních proti vakcíně. Podobné by to bylo i v případě masivně používaného léku. Tyto musí proto být navrženy tak, aby cílily na místa, kde je mutace obtížná či nemožná. U léků, které budou používány jen u malého množství nejhůře nemocných pacientů, vznik rezistence snad příliš nehrozí.

Rezistence je tedy nejpravděpodobnější riziko? Žádný hollywoodský pandemický trhák se nevyhne ještě další, projevy viru zhoršující mutaci. Co je pravděpodobnější ve skutečnosti? 
Jak už jsem říkal dříve: Viry mutují velmi rychle. Dokonce ani v jednom hostiteli neexistuje virus jako klon, ale spíše jako soubor mnoha různých variant. V anglicky psané literatuře se tomu říká „quasispecies“ (doslova přeloženo by to znamenalo „kvazidruhy“, pozn.red.). To je přirozená vlastnost RNA virů daná velkou chybovostí enzymů, které kopírují virové genomy. Pokud na takovou směs začnete působit nějakým selekčním tlakem, začnou se úspěšněji množit ty varianty, které pod tímhle tlakem umějí lépe přežít. Evoluční tlak na to, aby se virus efektivně šířil v lidské populaci, proběhl někdy během loňského roku, kdy došlo k přeskoku ze zvířecího rezervoáru na člověka.

Virus se v těch prvních pár generacích po přeskoku asi nešířil mezi lidmi moc dobře, objevily a přežily ovšem varianty, které to zvládaly mnohem lépe, a to jsou ty, jejichž potomci dnes kolují v po celém světě. Takže se skoro dá říci, že virus se zachoval podle scénáře hollywoodského pandemického filmu, ale tuto fázi máme už za sebou. Teď se virus bude muset „vypořádat“ s léčbou. A na nás je vytvořit ji tak, abychom mu to pokud možno znemožnili.

Přijde vám osobně možnost mutace viru jako vážná hrozba?
Nechtěl bych pracovat se slovem „hrozba“. To, že se vyskytnout další mutace, je prostě fakt, se kterým se budeme muset vypořádat. Napadají mě dva významné problémy, které budoucí mutace můžou způsobit. Jsou to rezistence k léčivu a změna proteinů tak, aby je nepoznávaly protilátky. Na druhou stranu nelze čekat, že by se virus proměnil nějak extrémně a úplně změnil svoji biologickou podstatu.

Domníváte se třeba jako Jaroslav Flegr, že by virus mohl zmutovat do méně virulentní, tedy méně „škodlivé“ podoby?
Primární cíl viru není zabít svého hostitele, ale pomnožit se v něm tak, aby mohl nakazit co nejvíce dalších hostitelů. Mutace, která by viru umožňovala, aby jeho hostitel vedl normální život, nevěděl, že je nemocný a běžně se stýkal s dalšími hostiteli, by pro něj byla výhodná. Proto teoreticky můžeme čekat i „oslabení“ viru.

A je taková možnost reálně pravděpodobná v nějaká blízké době?
Mutaci do nějaké mírnější podoby je možné očekávat, jen pokud na to bude nějaký selekční tlak. Karantény lidí s příznaky by k tomu mohly vést. Nemyslím si ale, že bychom byli schopni celosvětově řídit karantény tak, abychom je využili k selekci mírnějších kmenů viru. Na to ani nejsou navržené, není to jejich cílem. Cílem karantén je, aby neunikl žádný virus.

Takže řekněme v letech 2020, 2021 podle vás spíše ne?
To je těžké odhadnout, ale čistě z biologického hlediska spíše ne. Důležité je si ale také uvědomit, že život nás lidí se neřídí jen biologickými pravidly. Už teď jsme udělali mnoho opatření, abychom biologické dopady pandemie snížili. Zavedli jsme karantény, nosíme roušky, byla schválena první léčiva, vyvíjíme vakcínu, atd. Myslím si, že těmito „umělými“ zásahy dostaneme virus pod kontrolu snáze a rychleji, než kdybychom se spoléhali jen a pouze na jeho evoluci. Bude pak také důležité sledovat efekt těchto opatření, a ta nejvíce restriktivní co nejdříve rušit a nahrazovat mírnějšími s podobným účinkem.

Tempo mutací SARS-CoV-2 je z hlediska vyšších organismů ohromné, jak je na tom ale v porovnání s jinými viry? Co třeba v porovnání s chřipkou?
Virus chřipky je extrémní případ. Jedná se o jeden z nejrychleji mutující virů vůbec. Navíc má genom rozdělený do několika segmentů, které se mohou různě kombinovat. Koronaviry mají nesegmentovaný genom a mutují pomaleji. Nicméně i při tak velkém množství lidí, které se virem nakazilo, můžeme očekávat mnoho nových mutací.

Objevila se teď už nějaká z vašeho hlediska zajímavá či důležitá mutace, která by stála i za pozornost laiků?
Osobně se zabývám spíše tím, jak podobné viry mohou přeskočit ze zvířecích rezervoárů na člověka. Proto mě osobně nejvíce zajímavé přijdou mutace, ke kterým došlo před nebo ihned po tomto přeskoku. Napadá mě například objevení se polybazického místa mezi doménami S1 a S2. Tam je i jistá podobnost například s jinak nepříbuznými vysoce patogenními kmeny chřipkových virů, a evidentně jde o biologický trik, který umožňuje virům lépe se šířit.

Co například zprávy o změnách patogenity viru v kultuře? Mám na mysli studii o mutaci z evropských vzorků, která velmi zjednodušeně řečeno agresivněji napadala lidské buňky v laboratorních podmínkách (psalo se o ní i v České republice (originální práce , výběr z českých zpráv o ní).
To, že se objeví mutace, která zvyšuje patogenitu viru v buněčné kultuře, neznamená, že tato mutace musí být nebezpečnější v reálném světě. Tam se může stát, že takto zmutovaný virus vyvolá v hostiteli tak silnou imunitní odpověď, že bude rychle z těla vyčištěn. Nebo naopak takovýto virus zabije svého hostitele dříve, než ten stihne nakazit další. Je proto potřeba podobné mutace znát a sledovat jejich zastoupení v populaci, jen z toho pak můžeme odvozovat jejich skutečnou nebezpečnost z hlediska celé pandemie.

Koronavirus v Česku

Návštěvníci zooparku Zájezd u středočeského Buštěhradu pozorují skupinku...
Na několika místech Moravskoslezského kraje začalo plošné testování na nemoc...
Lidé z příhraničí v Českém Těšíně i sousedním polském Těšíně protestovali proti...

Toto je první koronavirové světová pandemie, máte pocit, že se na základě biologických odlišností viru může nějak lišit v průběhu od těch chřipkových, kterých už lidstvo zažilo v moderní době několik?
Liší se především tím, že s výjimkou karantény a naší přirozené imunity jsme proti viru bezbranní. U chřipky máme po ruce očkování, které umíme rychle změnit podle potřeby, máme nějaká antivirotika a víme, že, ať se děje cokoliv, chřipková epidemie je sezonní záležitost a s jarem odezní. U koronaviru nemáme vakcínu, ověřené léky také ne, a ani nevíme, jak se zachová v létě. Opravdu spoustu toho ještě nevíme. U ostatních lidských koronavirů, s výjimkou SARSu a MERSu (kromě SARS-CoV-2 jsou ještě čtyři další způsobující obecně řečeno méně závažná respirační onemocnění, pozn.red.) jsme nikdy jejich šíření v lidské populaci nepozorovali takto v přímém přenosu. SARS se šířil pandemicky a byl zvládnut díky karanténám, MERS se naštěstí mezi lidmi šíří jen velmi špatně a potenciál rozjet pandemii snad zatím, díky bohu, nemá.

Co bude podle vás dále?
Reálná je podle mého obava, že virus se dostane, a už se vlastně tak i stalo, do chudých oblastí, které se s ním nebudou schopny účinně vypořádat. Tam se může šířit mezi místní populací a v rámci mezinárodního cestování opět vracet do rozvinutých zemí. Noční můrou jsou velké outbreaky viru ve slumech afrických měst nebo favelách Latinské Ameriky.

Vše o koronaviru

Speciální příloha iDNES.cz.

  • příznaky nemoci
  • zpravodajství a rozhovory
  • kontakty a pomoc

Dá se tomu nějak zabránit?
Bohužel ne, virus už tam je a šíří se. Obávám se, že nízké množství nakažených lidí v Africe je jen výsledek nízké míry testování. Některé země, například Tádžikistán nebo Turkmenistán, netestují vůbec a tvrdí, že virus u nich není. Dobrá data jdou ale například z Brazílie, kde se testuje hodně a nachází se i hodně infikovaných. Myslím, že hned jak zvládneme vývoj u nás, bychom se měli soustředit na pomoc rozvojovým zemím, a to i přesto, že naše ekonomika nebude zdaleka na takové úrovni jako před pandemií. Obávám se ale, že k tomu nebude vůle.

Nechejte si otestovat mazlíčky v zájmu vědy

Jiří Černý s kolegy připravuje testování domácích zvířat, aby zjistil, zda i ona mohou být virem infikována. Pokud někdo se čtenářů byl/byla testován/a pozitivně na SARS-CoV-2 a má doma psa, kočku nebo jiného mazlíčka nebo někoho takového znáte, vědci by vás rádi poprosili o pomoc.

Pokud byste byli sami zvědaví a měli chuť pomoci vědě, požádejte, prosím, veterináře o odběr séra z cca 1ml krve vašeho domácího zvířete.

Krev je pak zapotřebí dopravit na adresu Jiří Černý, Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 - Suchdol. Druhou možností je spojit se přímo s Jiřím Černým (jiricerny@ftz.czu.cz) a domluvili možnost předání. V laboratoři v tomto séru pak budeme hledat protilátky proti viru SARS-CoV-2. 

Jiří Černý a spol. všem, kdo jim s výzkumem pomohou, předem děkují.

Autor:

Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR se budou konat 18. a 19. září. Z důvodu hygienických opatření bude počet návštěvníků omezen na 40 tisíc pro každý den. Ke vstupu je nutné si zakoupit vstupenku vázanou na jméno.

Poprvé se v Ostravě představí nová americká stíhačka F-35A Lightning II, dále se návštěvníci mohou těšit na transportní letouny A400M Atlas, druhoválečný stroj Douglas C-47 Dakota nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

  • Nejčtenější

Jaderný „drobek“ měl ničit strategické cíle v USA, později letadlové lodě

Velikost řízených střel byla daná požadavky na dolet, tedy množství paliva v nádržích, velikostí bojové hlavice a...

Nový nadzvukový letoun nejspíš Česku dodají Švédové nebo Američané

Z utajovaného procesu výběru nového nadzvukového letounu pro české letectvo unikly první zásadní informace naznačující,...

Tady se mělo umírat a ne bydlet. Vojenský bunkr místo chaty přesto láká

Ministerstvo obrany již řadu let nabízí zájemcům k prodeji takzvané řopíky neboli bunkry lehkého opevnění, které měly...

Sedm signálů, že se vám do počítače naboural hacker

Máte nepříjemný pocit, že ve vašem počítači či v zařízení, které je připojené k internetu, není něco v pořádku?...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čtyři rady, jak pečovat o baterii notebooku, aby vydržela co nejdéle

Uživatelé notebooků se obvykle o baterii příliš nestarají. Pravdou je, že všechny baterie se časem opotřebovávají, ale...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Mendělejevova tabulka se stala základním kamenem chemie

Seriál Skoro všichni si ze školy pamatujeme, že existuje Mendělejevova tabulka. Skoro nikdo však pořádně netuší, k čemu je...

Budoucnost běhání je v 3D tisku. Toto jsou tenisky, které vám pomohou zrychlit

Advertorial Už několik let směřování světa módy a designu určují nejnovější technologie včetně 3D tisku. Posledním kouskem, který...

Mrazivé noci a piloti na kyslíku. Závod balonů je jako moderní verneovka

Legendární závod vodíkových balonů Pohár Gordona Bennetta opět dokazuje, že právem nese označení nejnáročnější letecký...

Člověk budoucnosti. Tušíme, jak se člověk změní za milion let?

Přirozenou cestou se může změnit barva naší kůže, rysy v obličeji a tělesné parametry. Umělou cestou může společnost...

Týden kojení 2021: hrajte s námi celý týden o ceny od Canpol babies
Týden kojení 2021: hrajte s námi celý týden o ceny od Canpol babies

Soutěž s Canpol babies probíhá od 13.9. do 19.9.2021

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Klamala ministry, investory i sebe sama. Srdcová královna byznysu čelí soudu

Ve Spojených státech začal soud s Elizabeth Holmesovou. Vkládali do ní naději bývalí američtí ministři i ostřílení...