Čtvrtek 1. prosince 2022, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 1. prosince 2022 Iva

Jaké procento nakažených bude umírat na koronavirus koncem prázdnin?

  10:00
Jak moc nám bude nový koronavirus ubližovat, záleží na mnoha věcech, píše v článku biolog Jaroslav Flegr. Řadu z nich můžeme ovlivnit ve svůj prospěch. Dobrou zprávou také je, že škodlivost koronaviru se bude nejspíše snižovat. Virus se však také nejspíš naučí lépe šířit.

Počítačová rekonstrukce podoby viru SARS-CoV-2 (s nepřirozenými barvami, samozřejmě). „Hroty“ na povrchu virus využívá k přichycení na buňku. | foto: CDC

Paraziti, kteří si najdou nový druh hostitele, zpravidla velmi rychle mění své vlastnosti. Na vině není ani tak jejich schopnost mutovat, jako spíše selekční tlak, kterému jsou ve svém novém prostředí vystaveni. Když dojde k přeskoku parazita na nového hostitele, tedy třeba z netopýra na člověka, dochází obvykle nejprve k poměrně rychlému vzrůstu jeho virulence – tedy jeho schopnosti novému hostitelskému druhu ubližovat. Je to dáno tím, že byl na počátku přizpůsoben jinému druhu a na novém druhu spíše živoří – množí se v něm jen pomalu.

Vše o koronaviru

Speciální příloha iDNES.cz.

  • příznaky nemoci
  • zpravodajství a rozhovory
  • kontakty a pomoc

Po přeskoku parazit postupným hromaděním mutací vylaďuje svůj molekulární aparát na nového hostitele. Tím zároveň ztrácí své přizpůsobení hostiteli původnímu. Toho se mimochodem v minulosti využívalo při přípravě tzv. atenuovaných vakcín. Lidský virus se udržoval řadu generací na opicích. Když byl následně přenesen zpět na člověka, tak ho imunizoval, ale zároveň mu škodil podstatně méně než virus původní.

Fázi zvyšování virulence má SARS COV-2 už téměř jistě za sebou. Ve druhé fázi se virus postupně přizpůsobuje změnám v hostitelské populaci. V ní postupně stoupá zastoupení jedinců, kteří už nemoc prodělali a jsou tedy krátkodobě, dlouhodobě, nebo dokonce trvale imunní. V některých případech virus vyhubí část populace, přednostně pochopitelně tu, která nese geny pro nízkou rezistenci vůči danému viru.

Jaroslav Flegr

(*12. března 1958 Praha) je český profesor ekologie a evoluční biologie působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Působí zejména v oblasti evoluční biologie, evoluční psychologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce (tj. teorií zamrzlé evoluce a zamrzlé plasticity).

Profesor evoluční biologie Jaroslav Flegr

U řady živočišných druhů, včetně člověka, se rychle aktivují i mechanismy behaviorální imunity – jedinci se začnou chovat tak, aby snížili pravděpodobnost přenosu nákazy z jedince na jedince. Když zůstaneme u našeho nejrozšířenějšího druhu lidoopa, tak jeho samičky, a dokonce i někteří šikovní samečci, zasednou k šicím strojům a začnou vyrábět roušky. Ti chytřejší také omezí na nezbytné minimum vzájemné kontakty.

Takové změny chování ovlivní kritéria, podle kterých vybírá evoluce z populace virů úspěšné mutanty. V počátcích epidemie byli nejúspěšnější ti mutanti, kteří se v organismu nakaženého hostitele rozmnožovali co nejrychleji, a to i v případě, že si takto svého hostitele rychle zabili. Pro virus bylo zásadní, aby se přenesl na co nejvíce lidí v okolí nakaženého hostitele dříve, než mu je nakazí jiní, rychlejší mutanti viru.

Jakmile se množství k nákaze vnímavých hostitelů v populaci zmenšilo (ať už proto, že ti slabší vymřeli, nebo proto, že ti silnější infekci prodělali a stali se imunními), nebo jakmile nastoupila behaviorální imunita (hostitelé si třeba nasadili roušky a omezili kontakty), začali být naopak silně zvýhodňováni ti mutanti viru, kteří si svého hostitele více šetřili a pokud možno ho nejen že nezabíjeli, ale ani příliš neomezovali jeho schopnost pobíhat a šířit tak dál nákazu. Někteří mutanti se však zase mohou naučit šířit jinými cestami, například vodou či pohlavním přenosem, a někteří mohou dokonce začít ve svůj prospěch ovlivňovat chování hostitele.

Čím déle taková selekce probíhá a čím jsou příslušné změny ve složení populace a v chování jejich příslušníků větší, tím „hodnější a hodnější“ (méně a méně virulentní) linie virů v prostředí začnou převládat. Pochopitelně, u našeho lidoopa se behaviorální imunita projevuje i tím, že pátrá po lécích, které nakaženým jedincům umožní nemoc snáze překonat, a po vakcíně, která jim umožní získat proti nákaze imunitu, aniž by se musel nakazit. Ostatně, není v tom sám, obdobné aktivity vyvíjejí i příslušníci jiných druhů; to už by byl ovšem jiný příběh.

Podání léku může výrazně snížit procento nemocných, kteří nemoci podlehnou – tedy tzv. smrtnost. Jestliže však daný lék pouze snižuje rychlost množení parazita v nakaženém jedinci, může naopak zapříčinit návrat linií, které se bez nasazení léku budou v hostiteli množit větší rychlostí. Paradoxně tak může takový lék způsobit zvýšení počtu mrtvých mezi těmi osobami, ke kterým se nedostane. V našem světě, ve kterém jsou bohaté i chudé země, a v rámci jednotlivých zemí chudí a bohatí jedinci, by tak mohl vytoužený objev účinného léku natropit více škody než užitku. To je samozřejmě černý scénář, ale i ten bychom měli brát v úvahu.

Objev vakcíny sníží procento lidí, kteří se mohou virem nakazit, a tím s největší pravděpodobností i zásadně urychlí snižování jeho virulence. Čím více lidí v populaci bude proočkováno, tím méně bude virus škodit těm neproočkovaným.

Ani nasazení vakcíny však není úplně bez rizika. V případě, že by vakcína nesnižovala pravděpodobnost nákazy, ale pouze zmírňovala průběh nemoci, selektovala by na vznik linií, které by v tělech neočkovaných vykazovaly vyšší virulenci, a tedy i smrtnost. Bude tedy třeba dobře rozvážit, kterou z vakcín nakonec plošně nasadíme, i jak s ní v našem světě rozděleném na chudé a bohaté naložíme. A neměli bychom podlehnout krátkozrakému sobectví. Už jen proto, že virus nezná hranic států ani hranic socioekonomických vrstev.

Struktura „hrotu“ z povrchu virus SARS-CoV-2. Jde o klíčovou „součástku“ viru, která mu slouží k průniku do buňky. Mutace na „hrotu“ tak mění schopnost viru pronikat do buňky hostitele, tedy v tomto případě člověka.

Jaké procento nakažených tedy bude umírat na koronavirus koncem prázdnin? Zatím ani moc přesně nevíme, jaké procento jich umírá dnes. Nevíme totiž, u kolika procent nakažených osob se nemoc prakticky vůbec neprojevuje. Počítejme, že v zemích, kde nezkolaboval zdravotní systém, na nemoc covid-19 umírá mezi 1 a 3 procenty, tedy srovnatelně jako na španělskou chřipku a zhruba řádově více než na chřipku obyčejnou.

Naštěstí dnes není válečný stav, takže většina zemí průběh epidemie před svými občany ani před cizinou neutajuje. Díky tomu se v bohatší části světa daří lavinovité šíření epidemie zarazit, respektive změnit exponenciální růst počtu nakažených na růst lineární. V zemích, kde začali s protipandemickými opatřeními pozdě nebo kde byli zpočátku nedůslední, to ovšem bude za cenu přinejmenším desítek tisíc obětí.

Také máme štěstí, že věda a vědecké technologie za posledních 20 let neskutečným způsobem poskočily kupředu. Až zase nějakého chytrolína napadne odklonit prostředky ze základního výzkum na výzkum aplikovaný, třeba na inovaci vzorů na pletených punčochách, tak mu prosím připomeňte, že to není dobrý nápad. Milion investovaný do aplikovaného výzkumu může ušetřit miliony, možná desítky milionů, milion investovaný do základního výzkumu však může zachránit stovky miliard a v určitých situacích může rozhodnout o přežití lidstva.

Především díky výsledkům základního výzkumu lze očekávat, že první účinné léky budeme mít v řádu týdnů a první vyhovující vakcíny v řadu jednotek měsíců. Jak rychle se nám následně podaří rozjet výrobu v provozním měřítku, teprve uvidíme. Do vývoje virulence koronaviru však minimálně nové léky nejspíš zasáhnou už v průběhu prázdnin a při troše štěstí i dříve.

Jak známo, předpovídat budoucnost bývá ošidné. Na základě analogie s jinými podobně infekčními nemocemi si však dovolím tipnout, že se za rok bude smrtnost na nemoc covid-19 pohybovat v rozvinutém světě někde kolem dvou promile (a doufejme, že bude dále klesat).

A kde budeme po prázdninách? Asi tak někde na půli cesty. Ani to není žádná sláva, na odkládání roušek a organizování hudebních festivalů to určitě ještě nebude. Na masovou turistiku do exotických destinací budeme muset nejspíš zapomenout na několik let. Ale rozhodně světlo na konci tunelu bude už zcela zřetelné a návrat k normálnějšímu životu bude mít velmi jasné obrysy.

V karanténě experimentálně

Pokud byste se v době plošných omezení doma nudili, evoluční biologové z Přírodovědecké fakulty UK vám mohou čas trochu ukrátit. Připravují s železnou nepravidelností online dotazníky nebo počítačové testy, jejichž výsledky pak slouží pro jejich vědeckou práci. Výsledky studií jsou zveřejňovány nejen v mezinárodních odborných časopisech, ale v češtině i na facebookové stránce Pokusní králíci, nebo v elektronickém magazímu pro popularizici vědy Bígl.

Staňte se i vy pokusnými králíky a pomozte naší a světové vědě. Přihlásit se můžete na pokusnikralici.czhttps://www.facebook.com/pokusnikralici/

Autor:
  • Nejčtenější

Chřestýši pro Ukrajinu. Protiletadlový systém vznikal původně pro JAR

Ukrajinu podporuje dodávkami zbraní celá řada zemí. V pondělí 20. listopadu oznámil francouzský ministr obrany...

Velký meteorit ukrýval dva minerály, které jsme doposud na Zemi neviděli

Doposud jsme podobné nerosty mohli najít jako uměle vyrobené v laboratoři nebo v teoretických pracích. Díky poslu z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlaté, šedé i modré fajfky. Musk chystá pro Twitter „bolestivý“ systém účtů

Nový majitel sociální sítě Twitter zveřejnil novinky v systému ověřených účtů. Nově se mají dělit na několik kategorií....

PODCAST: Vodu z Dněpru nepijte. Utopilo se v něm hodně ruských vojáků

Podcast Náš spolupracovník Tomáš Kolařík se vypravil do ukrajinského Chersonu záhy po jeho osvobození. Během týdne pobytu ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Letci císaře pána jako první potopili ponorku, a nikoho při tom nezabili

Přestože rakousko-uherská monarchie disponovala v porovnání s jinými mocnostmi relativně malými počty letadel a potažmo...

Mávala jsem rodičům z okna a bratr už mi stahoval kalhotky, líčí Dominika

Premium Dominiku v dětství po tři roky zneužíval vlastní bratr. Trauma ovlivnilo velkou část jejího života. Zlom nastal po...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

Když rodinu rozloží ezoterika. Manželka jako by zemřela, líčí otec tří dcer

Premium Pětačtyřicetiletý Karel má s Lucií tři dospívající dcery. Manželé jsou skoro dvacet let. Rodina ale funguje v nouzovém...

Nejnebezpečnější známý ekosystém druhohor ukazuje peklo dinosauřího světa

Pokud pozdně křídové Velké vnitrozemské moře označují vědci za nejnebezpečnější vodstvo v dějinách (plné dravých...

Třetihorní hlavonožci sice dinosaury přežili, ale ne nadlouho

Amoniti se poprvé objevili v období prvohorního devonu, před víc než čtyřmi sty miliony let, a poslední z nich vyhynuli...

Jak přišli dinosauři ke svému pojmenování a proč to trvalo tak dlouho

Když byl v únoru roku 1824 formálně popsán první druhohorní „neptačí“ dinosaurus, jímž se stal jurský teropod...

Strašila už Einsteina, nyní mají za popis kvantové provázanosti Nobelovu cenu

Laureáty Nobelovy ceny za fyziku jsou Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. V úterý...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Otec zavelel, šetříme! Rodina vypnula elektřinu a topí jednou týdně

Zvyšování cen energií nutí lidi k nečekaným rozhodnutím. Jedna rodina z Londýna se rozhodla vrátit do minulosti. Šetří,...

Na Účastníky zájezdu už se mě ptaly i moje děti, směje se Jitka Kocurová

Moderátorka, příležitostná herečka a 2. vicemiss ČR 1999 Jitka Kocurová se na veřejnosti objevuje sporadicky. Péče o...