I když se to na první pohled nezdá, práce na tramvaji i na erotických pomůckách není tak úplně nepodobná.
„Až na to, že u tramvaje jsem řešila centimetry a metry, tady řeším milimetry,“ říká designérka, která se nyní chystá zařadit do svého portfolia pomůcek pro ženy také menstruační kalíšek. Což koresponduje s celým zaměřením značky Whoop.de.doo. Anna Marešová chce ukázat ženu jako celek, že to není jenom erotika.
„A chci, aby tak ženu vnímali i muži. Že není jen sexuální objekt. Když se podíváte na erotické pomůcky a další jiné věci týkající se žen, což jsou třeba inkontinenční pomůcky po porodu a tak podobně, tak je to od sebe všechno striktně oddělené. To podle mého není správné,“ vysvětluje a dodává, že má velkou radost, když se o pomůcky z její kolekce zajímají i muži.
Několik vibrátorů jsem musela vyzkoušet, říká oceněná designérka |
„Je přece úžasné, když přijde kluk pro Venušiny kuličky s tím, že jeho žena je po porodu a potřebuje je kvůli posilování. Je milé, když projeví takový zájem. Tohle přesně potřebujeme, aby nám chlap dal najevo péči. Ne že se musí urputně zajímat. Ale jde o to, aby věděl, co se v nás děje, a nebylo mu to lhostejné. Pochopení ve vztahu je základ. A i když dneska je trend nehledět na to, jakého je člověk pohlaví, nic to nezmění na tom, že muži a ženy jsou prostě jiní. Vypadáme jinak, věci děláme jinak, reagujeme jinak.“
Klikatá cesta k designu
Propagátorka udržitelného designu a světově oceněná designérka vždycky chtěla dělat kreativní práci, ale moc prý nevěděla co. Tak vystudovala střední knihovnickou školu. Nakonec dělala produkční, ale pořád cítila, že jí něco chybí.
Anna Marešová (39)
|
„Uměla jsem díky mámě šít, a tak jsem se pořád hlásila na módní obory, ale cítila jsem, že to není ono. Jenže jsem si říkala, co mám jiného dělat, když umím jenom šít? Moje máma, která mě jinak velmi podpořila, učila mě a vedla, když viděla kresby, kterými jsem se prezentovala na přijímačkách, prohlásila: ty máš tedy odvahu tam s tímhle jít. Měla asi pravdu, protože přijímačky dopadly katastrofálně. Ale nevzdala jsem to. Během tří let jsem absolvovala sedmery přijímačky, až teprve ty poslední se povedly.“
Na designu Annu Marešovou prý nejvíc baví nápad, začátek, kdy jí něco nakopne. Nedávno třeba vyklízela s přáteli sklep a tam se našla spousta zkumavek. Škoda je vyhodit. Tak jich dala hodně dohromady, nainstalovala do nich žárovky a má teď díky tomu ve studiu originální svítidlo.
„Mě vůbec baví zachraňovat staré věci,“ svěřuje se designérka, čímž jen potvrzuje, že je jí blízká filozofie, která se staví proti plýtvání a nesmyslné nadvýrobě.
