I přesto si ale nese atmosféru romantického hradu, který poskytoval útočiště těm, kteří jej potřebovali, a sloužil jim jako domácí základna.
Právě po historických stopách této památky se vydává další díl letního seriálu MF DNES Průzkumník jižní Moravy, který mimo jiné představuje zapomenutá, ale přesto krásná místa s bohatou minulostí.
Nový Hrádek u Lukova leží v bezzásahové zóně národního parku Podyjí. Spadá tedy do sektoru s nejvyšším stupněm ochrany. Výjimka se vztahuje pouze na nádvoří, které je z přísné zóny vyňato, protože na něm čas od času probíhají údržbové práce.
Tak to ale nebylo vždy. Hrádek nechal vybudovat moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský krátce po roce 1358. V roce 1645 byl pobořen Švédy. V 19. století upravili Mniszkové jako noví vlastníci jeho část pro lovecké a výletní pobyty.
Ve 20. letech minulého století bylo místo zestátněno a stala se z něj ubytovna. „Státem byl Hrádek až do druhé světové války propůjčen Klubu českých turistů. Dvě místnosti sloužily jako noclehárna, zejména pro mládež – jedna pro chlapce, druhá pro dívky. Klub umožňoval lidem prohlídky hradu, vstupné tehdy bylo 50 haléřů, pro mládež a organizované skupiny dokonce 20,“ přibližuje tehdejší dobu Markéta Frindová z referátu Nový Hrádek u Lukova.
V létě bývala ubytovna plná, pro turisty se dokonce i vařilo, a kdo chtěl, mohl si po obědě lehnout se sklenicí vychlazeného piva na tehdy oblíbené místo pod starým stromem.
Se začátkem padesátých let se Nový Hrádek ocitl v oblasti hraničního pásma, kde ležel za lesní křižovatkou obklopen linií drátů. Ani místní nemohli chodit do obcí okolo, a nesměl do nich ani nikdo, kdo tam neměl trvalý pobyt. Na Hrádek se tak dostali pouze vojáci a pohraniční stráž na kontrolu, takže postupem času začalo místo chátrat. Byly poničené zdi, střechy i interiéry.
Uvolněná atmosféra se těsně před začátkem druhé světové války a během ní silně proměnila. V roce 1938 byl Hrádek součástí Hitlerovy Říše, takže se zde objevovali především místní, často z řad Hitlerjugend, zatímco cizí turisté se sem dostali zřídkakdy. V době válečné vřavy bylo na Hrádku ubytováno okolo patnácti až dvaceti polských žen s malými dětmi, které v totálním nasazení vykonávaly těžké zemědělské práce v lese.
„Tehdy se počítalo s tím, že příroda Hrádek pohltí a on se tak ztratí ze všech průvodců a map, takže sem nikdo nebude chodit. Příroda se zde opravdu zabydlela, ale bytelným zdem památky až tak moc neuškodila,“ dodává Frindová.
Po revoluci v roce 1989 už nebyla zřícenina střežena vojáky, a tak sem začali postupně pronikat návštěvníci a turisté. „Po otevření hranic bylo možné hrádek zpřístupnit, takže se ho ujal brněnský památkový ústav. Dnes je Nový Hrádek u Lukova naprosto unikátní místo, protože spojení architektury s přírodou je tady mimořádné. Lidé se sem dostanou po dlouhé cestě z města a vstoupí skrz nedotčenou přírodu národního parku,“ líčí prostředí novohrádecka zdejší kastelán Radek Ryšavý.
Praktické informaceVstupné a otevírací doba: Prohlídky jsou možné ve vybraných dnech od června do října, základní okruh se dá obejít jak samostatně, tak s průvodcem. Standardní vstupné je 100 Kč, snížené 70 Kč. Jak na místo: Autem z Brna po hlavním tahu na Znojmo, odtud asi patnáct kilometrů jihozápadně do městyse Lukov. Z Lukova je nutno na Hrádek dojet na kole nebo dojít pěšky, vzhledem k tomu, že se nachází v národním parku Podyjí. Kam na jídlo: V Lukově se najíte například v restauraci Stodola u Čabalů, na něco sladkého jako tečku za výletem můžete přejet do nedalekého Podmolí, kde naleznete Penzion U Kapličky s nabídkou kávy či zákusků. Další zajímavosti: K ochlazení láká prostředí Mašovického lomu, umělého biotopu, který je domovem mnoha rozmanitých živočišných druhů. V pár kilometrů vzdáleném Znojmě stojí za návštěvu rotunda svaté Kateřiny či zdejší hrad. |
