Kde najít místa s pozoruhodně uspořádanými kameny, popisuje další díl letního seriálu MF DNES Průzkumník jižní Moravy, který přibližuje zapomenutá, ale přesto krásná místa či zve do známých destinací, ale z netradiční perspektivy.
Jeden z nejlépe zdokumentovaných rondelů byl nalezen mezi Těšeticemi a Kyjovicemi na Znojemsku. Obrovská kruhová stavba s hlubokým příkopem a palisádou vznikla v roce 4 800 před naším letopočtem, je tedy podstatně starší než Stonehenge.
K čemu sloužila, o tom vedou vědci neustálé diskuse. Mohla být astronomickou badatelnou, pravěkým kalendáriem, svatyní, tančírnou, chrámem slunce, ale i shromaždištěm nebo místem pro trhy a hry. Archeologická lokalita u Těšetic je místem stálého zkoumání a zájmu archeologů Masarykovy univerzity.
Lidé tu mají možnost sledovat je při práci každé léto, o jejich unikátních nálezech se pak dočtou na informačních tabulích v okolí.
Další mimořádně velký rondel byl objeven u Mašovic, od toho těšetického je vzdálený pouze 12 kilometrů. K jeho nalezení pomohla náhoda.
„V roce 2000 jsme přes Mašovice jezdili zkoumat pravěké hradisko Šobes v národním parku Podyjí, protože se tam měly rozšiřovat vinice. Tehdy mě u cesty upoutal stržený břeh s patrnými starými půdními horizonty. Zdálo se mi, že tam vidím tmavý zásyp,“ líčil klíčový okamžik archeolog Zdeněk Čižmář.
O lokalitu se začal zajímat a při pozdějších průzkumech našel jedenáct objektů z různých období a obří příkop. Ukázalo se, že byl součástí rondelu, o němž se do té doby vůbec nevědělo. Totemová maska jelena objevená u jedné z bran svědčí spíše o rituálním významu areálu. Dlužno však říct, že z pravěkých staveb toho k vidění už moc není. A tak se mohou výletníci spokojit s těmi novodobými.
Kámen jako umělecké dílo
Své Stonehenge mají třeba také Rešice na Znojemsku. Těžký kamenný kvádr položený vodorovně na dva svislé kamenné bloky není zaznamenán na žádné mapě, a pokud o něm člověk neví, snadno jej v hustém lese přehlédne.
Nechal jej postavit velkostatkář Robert Goldschmidt na památku svého syna Lea, který 13. června 1927 na místě zahynul při jedné z prvních automobilových nehod v českých zemích. Kvůli ní bylo následně vydáno nařízení, podle něhož musela mít všechna auta v Československu výstražné zvukové znamení v podobě klaksonu.
„Výlet doporučuji zahájit u zámku v Rešicích. Zde se vydáte po zelené turistické značce, která vás dovede na okraj lesa, kde roste památný strom – Hubertův dub. Dále budete pokračovat lesem po zelené značce ve tvaru trojúhelníku, až dojdete do samotného cíle,“ popisuje cestu revírník Lesů ČR Milan Vlasák.
Takovým památníkům se říká dolmen. V Česku jich mnoho není, protože zvednout několikatunový kámen do výšky a položit jej na svislé sloupy není jednoduché. Mnohem více je tu menhirů – kamenů zapuštěných jen svisle do země.
Takové se dají najít třeba v Kuřimi na Brněnsku, u Mutěnic na Hodonínsku nebo v Klentnici u Mikulova.
Ty posledně jmenované jsou místem vyhledávaným turisty i lidmi, kteří věří v sílu Země a přírody. Jiřina Lockerová a Jan Tajboš poskládali do energetického kruhu devět kamenů, ten středový je zároveň koncipován jako umělecké dílo se vsazenou čočkou, která je nasměrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti a během slunečného dne kreslí světelnou parabolu s duhovými okraji.
Kamenný kruh je i na kopci Klucanina u Tišnova, tady okolo centrálního kamene stojí osm dalších. Šest červeně zbarvených bloků pochází přímo z Klucaniny, zbylé tři s křemennými žilkami jsou z Květnice.
Praktické informace
|
