„Ostraváci se místním trochu smáli, že to, co vyrubou za rok, oni mají za den, ale tady se kvůli geologickým podmínkám dělalo vše ručně, v koncových úzkých štolách chlapi leželi a kopali krumpáčem. Stroje se používaly minimálně. I proto můžeme být na místní hornickou tradici náležitě hrdí,“ říká Halka Horká, mluvčí mikroregionu Kahan.
Ten sdružuje obce v bývalém oslavanskorosickém revíru, který zabíral přes 22 kilometrů čtverečních v jižní části boskovické brázdy. A právě tam v dalším díle míří letní seriál MF DNES Průzkumník jižní Moravy, který mimo jiné přibližuje zapomenutá, ale přesto krásná místa.
Předkové v revíru začali razit štoly už v 50. letech 18. století. Uhlí „krmilo“ hlavně rozvíjející se továrny v Brně a okolí, putovalo až do Vídně a později zásobovalo i oslavanskou elektrárnu.
Díky těžbě byla v roce 1856 společností Brněnskorosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka) s vlečkami k dolům. A důlní vláček tu pro zábavu jezdí dodnes pod zbýšovským Muzeem průmyslových železnic.
Výbuch ve Františce zabil 53 lidí
Fárání však mělo k zábavě daleko. Podmínky v místních dolech byly velmi těžké, nejen položením uhelných polí, ale i přítomností třaskavých plynů. A seznam zdejších důlních neštěstí je toho důkazem.
„Letos 8. června uplynulo 160 let od neštěstí, kdy výbuch metanu v dole Františka připravil o život 53 havířů. Teprve pak se začala řešit bezpečnost horníků, třeba stavbou větracích štol a objevily se i první dýchací přístroje. Co se záchranářů týče, ti dostali jasný systém pokynů až po roce 1945,“ vypráví Horká.
Podle ní je zdejší tradice stále živá, protože těžit se přestalo teprve před 28 lety a řada lidí si tu dobu pamatuje.
„Místní lékař třeba vzpomíná na to, jak sestřičky z ordinace mýdlem a kartáčkem drhli horníkům čerstvá zranění a šrámy ve tváři, aby jim nezarostl uhelný prach do kůže a nevytvořil černé tetování,“ popisuje mluvčí Kahanu.
A dolování připomíná i řada místních atrakcí. Kromě důlního vláčku, jehož koleje ze Zastávky do Zbýšova vedly již od roku 1862 k dolům Anna a Jindřich, to jsou i haldy ve Zbýšově a v Babicích – dnes už zarostlé kopce z vytěžené zeminy, na které se dá vystoupat.
Z bývalých horníků budou průvodci
Zaujme i cihelna, v níž se pálily cihly na stavbu hornických domků. Unikátní raritou je také těžní věž dolu Simson, která se už v roce 1987 stala technickou památkou.
Právě ta bude výjimečně otevřená při letních akcích mikroregionu Kahan
S párou za horníky už tuto sobotu 18. července sobotu, pak ještě 15. srpna.
Zájemce provedou bývalí horníci a z vlastní zkušenosti povypráví o práci v podzemí. Poprvé bude k vidění replika důlní štoly o délce 56 metrů, která je přesnou kopií těch, které sahaly až do hloubky jeden a půl kilometru v dole Jindřich II.
S párou za horníkyTrasa a její atrakce
|
