Symbol elegance a ženskosti na straně jedné, nepraktický módní výstřelek, o jehož zdravotních dopadech se mluví stále víc, na straně druhé. Vysoké podpatky mají své nesmiřitelné zastánce i odpůrce. A zdá se, že v poslední době posílil druhý tábor. Schválně zapátrejte v paměti. Kdy jste na ulici naposledy viděli ženu „na jehlách“?
Návrhářka: Češky mají raději neformální módu, Slovenky eleganci a podpatky |
Jehly do popelnice svobody
Vysoké podpatky byly po několik generací vnímány jako brána do světa elegance a sebevědomí. Onen svůdný pohyb boků, na který údajně muži tolik letí, se bez nich napodobit nedá. Navíc donutí nositelku chodit vzpřímeně a nehrbit se. Opticky zeštíhlí a protáhnou nohy i celé tělo. To všechno jsou do nebes vychvalované klady, které však v poslední době podléhají záporům.
Každý, kdo někdy jehlové podpatky obul, může potvrdit, že na pohled sice vypadají krásně, ve skutečnosti jsou však nepohodlné a mají tendenci se zasekávat v každé skulině. Scény jako z romantického filmu, kdy krásku osvobodí z kanálu pohledný gentleman, se přitom stávají méně často, než by bylo třeba. Chůze v nich je pomalá a nohy brzy začnou nesnesitelně bolet a natékat.
Drobné otlaky a odřeniny se sice zahojí, ani dlouhodobé zdravotní riziko však není zanedbatelné. Za krásu platíme vbočenými palci, chronickými bolestmi v kolenou a kříži, a někdy dokonce i krku a hlavy. O úrazech způsobených pády nemluvě.
Nohy jako v bavlnceObecně se dá říct, že vhodná obuv by měla poskytovat chodidlu dostatečnou oporu a tlumit nárazy chůze. Její tvar je však pro každého individuální, záleží totiž na typu nohy. Jiné boty sedí egyptskému, řeckému či římskému typu, chodidlům širokým nebo naopak úzkým. Není proto od věci probrat záležitost s podiatrem, tedy specialistou na nohy. Chodidla můžete jako prevenci proti kuřím okům a dalším nepříjemnostem každé ráno procvičovat a mírně protahovat, případně chodit čas od času naboso, nejlépe po jemných kamíncích, písku nebo mechu. Naopak chůze bez bot po asfaltu nebo dlažebních kostkách se příliš nedoporučuje. |
To všechno ženy věděly už dávno předtím, než začaly podpatky z ulic mizet. Katalyzátorem změny se stala až pandemie covidu. V roce 2020 klesla poptávka po botách na podpatku o 65 %. Důvod? Lockdowny, práce z domova, rušení společenských akcí a starost o zdraví své i blízkých nás naučily cenit si pohodlí.
Život se opět vrátil k normálu, podpatky se však už z této rány nevzpamatovaly. Móda je dnes všeobjímající, do škatulky „módní“ se dostaly i pohodlné boty, které bychom dříve obuli leda tak na prázdninách na chalupě. Ohromné tenisky, okopané kecky, mohutné mokasíny i zcela obyčejné bačkory.
Sexy podpatky, nebo ležérní tenisky... Co o vás prozradí váš botník |
Vesele je navíc můžeme kombinovat, s čím se nám zachce, od společenských šatů až po tepláky. Důsledkem tohoto vývoje je móda páskových bačkor či trend nehodící se obuvi.
Těžko zapomenout na okouzlující herečku Jennifer Lawrence, která se loni po červeném koberci v Cannes prošla v klasické večerní toaletě a obyčejných gumových žabkách. Její počin tehdy naplnil přední stránky novin, ale znalce vlastně až tak moc nepřekvapil. Jednalo se totiž o pouhý odraz posledních změn v módě.
Jennifer Lawrence oblékla v Cannes róbu jako z pohádky. Pod ní skrývala obyčejné černé žabky.
Společností také stále více rezonuje feminismus. Ten na vysoké podpatky nahlíží podobně jako jeho dávné propagátorky na korzety – jako na symbol útlaku, přílišné sexualizace žen a toxické feminity.
To ovšem není nic nového. Už během slavného protestu na americké soutěži krásy v září 1968 házely demonstrantky lodičky do „popelnice svobody“. Dnes polovina Francouzek v průzkumu přiznala, že neumí na podpatcích ani chodit.
Spory na zemi i ve vzduchu
Lidé se mění a móda s nimi, jde o přirozený koloběh. Soumraku jehel tak rozhodně nemusíme přehnaně želet. Příliš dlouho se ostatně na slunci neohřály. Jako jejich duchovní otec je tradičně označován francouzský návrhář Roger Henry Vivier. Dlouhou ocelovou tyčku do podpatku poprvé vložil v roce 1954. Podepsaný je mimochodem i pod prvními botami na platformě, které stvořil v roce 1937.
 Dochované pánské střevíce, 16. století Praktická vychytávkaPodpatky jako takové tady byly už dlouho před jehlami. Překvapivě byste je našli spíše v pánském botníku. První podpatky spatřily světlo světa v 10. století v Persii. Šlo o vynález ryze praktický – díky nim držely nohy jezdce lépe ve třmenu. Na Starý kontinent se začaly šířit v 17. století s tím, jak se perský šáh snažil navázat kontakty s evropskými vládci. Více o historii podpatků se dozvíte zde. |
Lidstvo bylo z jehel tak nadšené, že se to s jejich nošením začalo přehánět. První zákazy však nejsou spojené s obavami o zdraví žen, ale s poškozením podlahových krytin. Úzký podpatek rovná se větší tlak na malé ploše, a dámy tak často zanechávaly na podlahách nevzhledné díry.
V americkém magazínu o bydlení se v roce 1963 psalo: „Cena výměny podlah v celé zemi podle odhadů vystoupala na půl miliardy dolarů od té doby, co byly představeny jehlové podpatky.“
7 cm k dobrému sexuOtázka „prospěšné“ výšky podpatků stále nebyla uspokojivě zodpovězena. Podle doktorky Marie Angely Cerrutové z italské Verony zní odpověď „sedm“. Takto vysoký podpatek podle ní při pohybu zapojuje svaly podbřišku a pánevního dna, které jsou nezbytné pro kvalitní sex. „Studie naznačuje, že denní nošení přiměřeně vysokých podpatků by mohlo v ideálním případě nahradit i cvičení zaměřené na pánev,“ tvrdí Cerrutová. |
Jehlové podpatky jsou stále leckde součástí předepsaného dress codu a teprve v posledních letech se přísná pravidla začala uvolňovat. V roce 2015 se ve Velké Británii dostalo pozornosti případu jisté recepční, která byla poslána domů bez peněz hned první den v nové práci, protože neměla doporučené lodičky. Petici na její podporu podepsalo 150 tisíc lidí. Protesty proti rozšířené povinnosti nosit podpatky v práci otřásaly před pár lety Japonskem.
Velkým tématem jsou podpatky především ve vzduchu. Po svých letuškách je v minulosti vyžadovala většina aerolinek, v současné době se mnohé z nich přiklánějí k pohodlnější obuvi. Není tomu však tak dávno, co například norské aerolinky vyžadovaly po letuškách potvrzení od doktora, že nemohou nosit vysoké podpatky ze zdravotních důvodů.
Před dvěma lety založila španělská letuška petici s názvem Nejsem letuška Barbie. Stalo se tak v reakci na nové předpisy aerolinek Iberia, podle nichž byly sice ve vzduchu povoleny baleríny, vysoké podpatky však zůstaly povinné na letišti.
Trend se tedy pomalu, ale jistě otáčí. To ovšem neznamená, že bychom měli na podpatky zanevřít úplně. Doporučená výška se pohybuje okolo tří až čtyř centimetrů. Takový podpatek dokáže rozložit zátěž a lékaři ho doporučují i lidem trpícím patní ostruhou. Zdravý naopak není druhý extrém, tedy baleríny, kecky a jiné ploché boty, ve kterých noze chybí opora.
