Kvůli tomuto případu Polański, rodným jménem Rajmund Roman Liebling, utekl ze Spojených států a od 70. let 20. století žije a tvoří v Evropě.
Jeho filmy dál sklízejí vavříny, Hollywood se však od něj odvrátil a Akademie filmových umění a věd ho vyloučila ze svých řad. Francouzský umělec polského původu žije střídavě ve Francii a v Polsku. Americká justice Polańského nadále stíhá, žádosti o jeho vydání však soudy ve Švýcarsku a Polsku zamítly.
Ke styku s třináctiletou Samanthou Geimerovou se Polański přiznal v roce 1977. Režisér tehdy uzavřel s prokuraturou dohodu, na jejímž základě si měl odsedět 90 dní. Po 42 dnech však utekl do Evropy v obavě, že soudce navzdory dohodě dospěje k přísnějšímu verdiktu; na styk s nezletilou totiž kalifornské zákony pohlížejí jako na znásilnění. Později Geimerová podle médií sama žádala úřady, aby případ urovnaly, aniž by režisér musel do vězení. Obvinila také média i soud z toho, že jí a její rodině „způsobily větší újmu než Polański“.
Sex byl rekreace a občas obchod, říká žena, již Polanski zneužil jako dívku |
Vody kolem kontroverzního tvůrce nedávno rozvířilo uvedení jeho posledního filmu, dramatu Žaluji!, natočeného podle události známé jako Dreyfusova aféra. Příběh židovského důstojníka francouzského generálního štábu Alfreda Dreyfuse, který byl v roce 1894 nepravdivě obviněn z velezrady a odsouzen za špionáž na základě zfalšovaných důkazů, vyvolal emoce už při premiéře na festivalu v Benátkách v roce 2019. Polański tam sice získal Stříbrného lva, snímek ale provázely protesty proti režisérovi.
Ty pokračovaly i při udílení francouzských filmových cen César v únoru následujícího roku. Kvůli dvanácti nominacím pro tento snímek odstoupilo celé vedení francouzské filmové akademie. Přesto režisér získal Césara za nejlepší režii. Předseda akademie mimo jiné uvedl, že tato instituce není „instancí, která by měla zaujímat morální postoje“.
Roman Polański natočil přes 20 filmů (v některých i hrál), z nichž řada se zapsala do dějin světové kinematografie. Cenami je ověnčený mimo jiné jeho Pianista, drama hudebníka z válečného Polska, jenž dostal v roce 2003 tři Oscary včetně režie. Na tuto cenu byly nominovány i jeho detektivka Čínská čtvrť v hlavní, drama Tess nebo horor Rosemary má děťátko podle knižního bestselleru Iry Levina.
Slavný díky plánu B. „Pianista“ Adrien Brody se původně chtěl věnovat malování |
Polańského filmy, často plné bizarností až úchylek, ale i černočerného humoru, odhalují lidské nitro až na samou dřeň a převracejí zažitá morální schémata. Typická je pro ně i klaustrofobní atmosféra. Často se odehrávají v uzavřeném prostoru – na lodi (Nůž ve vodě), v bytě (Rosemary má děťátko), v obývacím pokoji (Bůh masakru) či v ghettu (Pianista).
Pianista, příběh polského židovského hudebníka, jemuž hudba pomůže přežít holokaust, nese autobiografické rysy. Polański se narodil 18. srpna 1933 v Paříži do polsko-židovské rodiny, která se ale tři roky nato vrátila do polského Krakova. Po nacistické okupaci byli jeho rodiče odvlečeni do koncentračního tábora, který matka nepřežila. Polańskému se povedlo uprchnout z ghetta a válku přežít na polském venkově.
Filmy začal točit už za studií na filmové akademii v Lodži. A taky si sám zahrál například ve snímcích slavného filmaře Andrzeje Wajdy, ale třeba i v československo-polském filmu režiséra Jaroslava Macha Co řekne žena (1958). Tehdy se také poprvé oženil, s polskou herečkou Barbarou Kwiatkowskou, ale po dvou letech se rozvedli.
RECENZE: Roman Polanski natočil soudní divadlo pro akademiky |
Už celovečerní debut Nůž ve vodě z roku 1962 mu vynesl nominaci na Oscara za nejlepší zahraniční film. Rok nato režisér odjel do Paříže a jeho pronikavý talent mu v roce 1965 zajistil na MFF v Berlíně 1965 Stříbrného medvěda za hororovou studii rozpadu osobnosti dívky (Catherine Deneuveová) se sexuálními zábranami s názvem Hnus. Rok nato si Polański odvážel z Berlína Zlatého medvěda za drama Ve slepé uličce. Následovala vampýrská parodie Ples upírů (1967), v níž si sám zahrál a seznámil se s herečkou Sharon Tateovou, která mu změnila život.
V roce 1968 se s ní oženil, ale v srpnu 1969, rok po uvedení zmíněného hororu Rosemary má děťátko, Tateovou ve vysokém stupni těhotenství v jejich losangeleském domě brutálně ubodali členové gangu Charlese Mansona. Polański, který tehdy nebyl doma, se zhroutil a odešel do Evropy. Památce milované ženy později věnoval romantické drama Tess v hlavní roli s Nastassjou Kinski (1979), které sklidilo tři Oscary a nominaci za režii.
Do USA se režisér vrátil v roce 1974 kvůli natáčení retro kriminálky Čínská čtvrt s Jackem Nicholsonem a Faye Dunawayeovou, který získal 11 nominací na Oscara (jednoho dostal) a tři Zlaté glóby. A v domě Jacka Nicholsona se později odehrál i jeho již zmíněný sexuální styk s nezletilou.
Při natáčení dramatu 48 hodin v Paříži v roce 1988 se Polański seznámil s Francouzkou Emmanuelle Seignerovou, s níž se záhy oženil a obsadil ji například i do erotického dramatu Hořký měsíc z roku 1992, mysteriózní Deváté brány (1999), či do snímku o sadomasochistickém vztahu Venuše v kožichu z roku 2013, který také získal Césara za režii.
Nutil mi šampaňské a drogy, popisuje žena, jak ji Polanski znásilnil |
Seignerová v roce 2018 odmítla členství v americké akademii, která v témže roce vyloučila jejího manžela, se slovy: „Tato akademie si asi myslí, že jsem natolik bezpáteřní kariéristka, abych zapomněla, že jsem už 29 let vdaná za jednoho z největších režisérů. Miluji ho, je to můj muž, otec mých dětí,“ napsala v otevřeném dopisu v listu Le Journal du Dimanche.
Filmař také několikrát navštívil ČR, mimo jiné při natáčení a světové premiéře adaptace románu Charlese Dickense Oliver Twist (2005), v roce 2004 v Karlových Varech dostal Cenu za mimořádný umělecký přínos světovému filmu a rok předtím v Praze přebíral cenu festivalu Febiofest za přínos světové kinematografii.
Sexuální kauza ho dostihla opět v září 2009, když byl na žádost USA zatčen ve Švýcarsku, kam jel na festival do Curychu převzít cenu za celoživotní dílo. Několik týdnů strávil ve vazbě a půl roku v domácím vězení ve své tamní chatě, než Švýcarsko rozhodlo, že ho nevydá.
A podobně rozhodl i polský soud v říjnu 2015. Ze sexuálního znásilnění v 70. letech Polańského v roce 2017 obvinila také žena ve Švýcarsku, a o dva roky později ve Francii fotografka Valentine Monnierová. Podle amerického listu The New York Times byla Monnierová už šestou ženou, jež Polańského veřejně obvinila ze sexuálního útoku.
Též scenárista a producent Roman Polański, který nyní pracuje na italsko-švýcarsko-polském dramatu The Palace, také mimo jiné zpracoval ve stejnojmenném filmu úspěšnou divadelní hru francouzské dramatičky Jasminy Rezy Bůh masakru (2011), kde v hlavních rolích excelují Kate Winsletová a Jodie Fosterová.
